Hořící Mississippi

Jako by se člověk ocitl v pekle. Věčný oheň a temnota. Takový pocit jsem měla, když jsem sledovala řádění Kukluxklaňáků, jak ve svých strašidelných kápích, za nocí, terorizují černošské obyvatelstvo a zapalují jejich obydlí. Ve dne ta temnota pokračovala v podobě bezmoci postižených domoci se nějaké spravedlnosti. Jestli se podaří dvojici vyšetřovatelů šlápnout agresorům na kuří oko, vypátrat a potrestat viníky zločinů nejvážnějších, na to jsem byla hodně zvědavá a příliš šancí jsem ji nedávala. (28.01.2021)

Sugestivně ztvárněné drama o rasové segregaci vůči černé komunitě, které má hned několik es v rukávu. V první řadě těží z prostředí, kde se odehrává. Sluncem rozpálené Mississippi navozuje dojem drsného prostředí, v němž panuje pouze nenávist a touha zabíjet. Atmosféra 60. let je též působivá a nejen díky ní vyniká autentičnost filmu. Duo Hackman-Dafoe je znamenité a charakterově pečlivě promyšlené. Démonická hudba umocňuje tvrdost tamních podmínek a pokud je vše vedeno Parkerovou dynamickou režií, nezbývá vytknout téměř nic. 80% (13.03.2014)

Tak tohle byla výživná dvouhodinovka s výrazně zásadovým agentem Wardem a s invencí při vyšetřování oplývajícím agentem Andersonem, kterážto dvojice by spolehlivě utáhla i snímek se slabším scénářem. Tady ovšem fungoval i příběh a film na mě ani nepůsobil jako pětatřicet let stará záležitost. A už vůbec jsem neměl pocit, že šlo o události z amerického Jihu téměř šedesát let staré. Mám pocit, že ještě dnes není pro dítě úplně šťastné narodit se na území někdejší Konfederace s příliš velkým množstvím pigmentu. Horší může být už jen narodit se jako černoch a gay. Já proti černochům v zásadě nic nemám, pokud mi nekazí divácký zážitek obsazením do rolí, v nichž nemají z logiky věci co dělat a které by měli sami odmítat už jen proto, že jsou výsměchem jejich vlastní historii. Nejvíc jim v mých očích škodí organizace, jež bojují za jejich práva takovým způsobem, který ze mě pomalu ale jistě dělá radikála (což mě nebaví). U tohoto filmu, který rozdělil týmy na dobré křesťany s prostěradlovým fetišem, špinavou černou lůzu a nezúčastněné přihlížející, jsem opravdu nedokázal fandit vymletým pomatencům v kápích, k nimž mám podobný vztah jako k českým neonacistům, kteří ve svých neurálních gangliích nezvládnou zpracovat fakt, že kdyby jejich velký vzor, strýček Adolf, vyhrál válku, narodili by se (pokud by měli z koho) s největší pravděpodobností kdesi za Uralem. No jo, jenže oni tihle extrémisté vždycky vynikali spíš stádním chováním než bystrým úsudkem. Abych to tedy shrnul; snímek byl nejen poučný ale do značné míry i stále aktuální. / Poučení: Jsi-li černochem na americkém Jihu, měl by se tvým oblíbeným sportem stát vytrvalostní běh. Jen tak pro případ. 4*+ (17.04.2023)

„S blbosťou sa nerodíme. Získavame ju.“ Možnože na konci to Alan Parker s citovým vydieraním jemne prehnal, ale to je skutočne len drobná, nepodstatná vada na dokonalej kráse. Strašne neznášam pozerať filmy, v ktorých skupina organizovaných hajzlov ubližuje nevinným ľuďom. A to v tomto filme je. Ale. Ale proti týmto hajzlom veľmi rýchlo napochoduje možno prehnane idealistický, ale nakoniec si ruky vediaci ušpiniť agent FBI (skvelý Willem Dafoe). V tesnom závese za ním do južanského rasistického mesta nabehne brutálny buldog (famózny Gene Hackam v možno najlepšej úlohe svojej kariéry). A ani to nie je všetko - následne sa udalosti vyhrotia do takej miery, že do mesta vletí niekoľko DESIATOK agentov FBI a začnú si dávať miestnych rasistov na raňajky. Tamojší grázli začnú od dobre organizovanej FBI dostávať tak na búdku, až ich začnete ľutovať. Mám rád túto "obrátenú šikanu", zbožňujem takto "otočené" trilery. (03.09.2017)

"Já vám moc nesedím, viďte ?!" - "Ne, to ne !! Nesedí mi ten váš humor.." - "No, lepší než žádnej.." Naprosto skvostný film, v němž lze snadno vypozorovat Parkerovy nejsilnější zbraně a typické znaky jeho tvorby, totiž atmosféru hutnou stejně jako soundtrack Trevora Jonese, banální leč silný jako rána kladivem, a postupně budované napětí, které zpravidla s rozuzlením graduje, a činí tak snímek naprosto strhujícím.. Hořící Mississippi platí za velmi realistický a syrový snímek, spíš výbornou detektivku podpořenou energií mezi vyšetřovateli v podání výborných Genea Hackmana s Willemem Dafoeem než cokoli jiného, která rozhodně diváka strhne více než nějaké laciné melodrama plné moralit.. Zvláště ta nejednoznačnost charakterů potěší, zde o plytkosti nemůže být ani řeči, zejména fantastický Hackman, nesmírně citlivý herec, si svého stále nasraného zamilovaného agenta opravdu užívá.. Prakticky z každého záběru dýchá ta atmosféra šedesátek, nepamatuji žádný jiný film, kde by ta vášnivá síla rasismu byla přímo hmatatelná jako právě zde, navíc právě to věrné a citlivé vykreslení vztahů a poměrů buranského Jihu uvnitř městečka jej činí skutečným, živým, a dokáže tak vlastně diváka přesvědčit, že celý příběh vlastně sleduje přímo zprostřed dění, což tenhle jedinečný snímek dělá dokonale věrohodným.. (08.01.2016)