Mississippi Burning
Horiace Mississippi
Režie:
Alan ParkerScénář:
Chris GerolmoKamera:
Peter BiziouHudba:
Trevor JonesHrají:
Gene Hackman, Willem Dafoe, Frances McDormand, Brad Dourif, R. Lee Ermey, Gailard Sartain, Stephen Tobolowsky, Michael Rooker, Pruitt Taylor Vince (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Trojnásobná vražda na pozadí rasových nepokojů, to je výbušná kombinace. Americký film podle skutečných událostí, oceněný Oscarem. V roce 1964 dojde ve státě Mississippi k vraždě tří aktivistů za občanská práva, dvou bělochů a jednoho černocha. Vzápětí shoří dřevěný kostel, který měl sloužit jako volební místnost pro občany tmavé barvy pleti. Události vyšetřují dva agenti FBI, mladý Alan Ward (Willem Dafoe) a jeho zkušenější kolega Rupert Anderson (Gene Hackman). Idealistického Warda pobuřuje všudypřítomný rasismus amerického jihu. Mladík věří, že bude-li se přísně držet zákona, podaří se jim viníky odhalit a pohnat před soud. Jenže Anderson před lety sloužil jako šerif v jiném jižanském městečku, zná mentalitu zdejších obyvatel a dobře ví, jak moc bude jejich úkol složitý... (Česká televize)
(více)Recenze (331)
Skvělý film, nenalézám vady na kráse, samozřejmě i proto, že o té době i místě nevím dost. Škoda, že role Dafoe neměla víc prostoru, vedle Hackmana si ho jiný herec sám těžko vytvoří. ()
9/10 ()
Je to film, který má být viděn. FBI se profilovala právě v boji s rezidui rasové diskriminace a z něj pramenícího násilí, kdy praxe jednotlivých státu musela být federální mocí přemožena. Tak i osobní přístup agenta Ruperta slaví úspěch. Najde spojence v samé zotročené společnosti, aby místní polici byla znemožněna a zničena. ()
Kdysi jsem viděl film Nepřítel státu, byl velmi nudný a vůbec mě nebavil, ale po polovině se na scéně objevil mistr Hackman a vytáhl snímek hodně vysoko, zde to platí od začátku, pan Dafoe mu zdatně sekunduje a ostatní předvádí také skvělé výkony. Je škoda, že tento skvost vidělo tak málo lidí. ()
Rozdíl mezi přímočarým osvětově-akčním představením "Hořící Mississippi" a jednoznačným vrcholem Parkerovy tvorby, psychologicky i sociologicky zajímavým "Ptáčkem", napovídá už onen dramatický přívlastek v názvu prvního snímku. Některé americké kritiky navíc pohoršil způsob, jakým jeho tvůrci naložili s dějinnou skutečností. V první řadě pomlčeli o aktivitě místních černochů a předvedli je jako víceméně němé, pasivní oběti, aby o to víc vyzdvihli úlohu FBI v případu; v druhé látku přizdobili řadou kosmetických úprav. Klíčovou informaci o uložení těl obětí agenti kupříkladu nezískali od uvědomělé místní ženy (fiktivní postava, která ve filmu představuje středobod příběhu a jeho mravního vyznění), nýbrž od anonymního občana za odměnu ve výši 30 tisíc dolarů. Charismatický černý agent v závěru? - Hoover by tehdy mezi svými hochy sotva strpěl podobné faux pas - atd. atd. Naštěstí máme v "Hořící Mississippi" Hackmana, díky němuž je pořád nač se dívat. ()
1964, USA. To samo o sobě by jako hodnocení mohlo asi stačit. Jenže tyto události se neděly v roce 1964, děly se sto let. A taky v roce 1964. Člověk si vzpomene, jak urputně a vytrvale mluvíme o komunistickém teroru 50. let, o soudnich procesech a desítkách mrtvých. A pak tu máme demokratickou západní zemi, kde nejenže probíhaly podobné politické procesy, ale kromě toho jsou lidé jen tak, často čistě náhodně, chytáni na ulici a umučeni k smrti a nikoho to očividně moc netrápí. Čert ví, kde umřelo více lidí..... ()
Trik falesnyc KKK na clena KKK byl dokonalej. A vers 9 veta 25 knihy Genesis - blba zaminka… ()
Vynikající dnes již "klasické" dílo z amerických osmdesátek. Víte jak se dnes říká, že takový filmy už se netočej? Tak tohle je přesně ten typ filmu. Gene a Dafoe předvádějí koncert alá Oscar ()
Moc pěkný film zobrazující staré dobré časy a zároveň omezenost "vidláků". ()
Schématické. Černá a bílá (tím nemyslím černochy a bělochy, i když z části vlastně ano)... Co mi zde přišlo "vtipné", byla lovestory Gene + Frances. Ona za to dostala od povedeného manžílka co proto, místo obličeje měla jednu modřinu (vypadala jak dozrávající bluma) a Gene na ni jen šibalsky mrknul a "čau, kotě, jdu zase dál..." A ona, stojíc takhle ve svém zcela rozbombardovaném rodném domě, se usmála stejně pitomě jako její milec, a ještě o to pitoměji, že měla již zmíněný "handicap", a to byl konec. Čus! ()
Hudba! Hlavně ten synťákový motiv! Podobně jako v Angel Heart. ()
Související novinky
Zemřel režisér Alan Parker
Po dlouhé nemoci dnes ve věku 76 let zemřel věhlasný britský režisér, scenárista a producent Alan Parker. Smutnou zprávu potvrdil Britský filmový institut. Parker začínal v 70. letech jako tvůrce… (více)
Reklama