Pod pískem

Typický Ozon! V popredí ženská hrdinka, nasnímaná tak, že jej žívot vypĺňa celý filmový priestor. Množstvo gest bez zbytočných rečí, množstvo otázok bez odpovedí ( Ozonove pravidlo), téma samoty, smútok a život v náhradnej realite. Aj takto bolestne sa možno vyrovnať so stratou milovaného manžela. Film má svoj štýl, pomalé tempo, ktoré nie každému môže sedieť a prelínanie bludov, ilúzií a reality boli zaujímavé z celého príbehu najviac. Nie som Ozonov nadšenec, ani tento film s tým nič nespravil. Ide hlavne o tie závery... (24.10.2012)

Film pre staršie ročníky, alebo pre ženy rôzneho veku, schopné milovať až za hrob. Snáď ich je stále dosť, ale tak predsa len možno trochu menej patologicky ako Marie. Ozon sa nikam neponáhľa, vlastne nám servíruje pomerne klišé situáciu, ale ponúka do nej neobvyklý náhľad. Svojim sbôsobom veľmi smutný film a možno vo všeobecnosti aj trochu zamyslenie nad tým, ako nás dokáže držať minulosť v šachu a ako sa v nej radi utápame, pričom nám zvyšok života začne pretekať medzi prstami. (12.12.2017)

Malá psychologická hra, na které je nejzajímavější fakt, že Bruno Cremer má většinou výraz, po kterém mám pocit, že všechny zúčastněné hodlá zdrogovat a ve spánku jim klacíkem od nanuku vyoperovat páteř. Což je ovšem jedna z nejlepších věcí, vážně mě ten pocit i jeho role bavila, i hlavní protagonistka hraje výborně a zdobí film jak sama sebou, tak decentním civilním herectvím, ale ona je to bohužel tak trošku třešnička, která místo dortu trůní na půlce ryby, kterou někdo nechal v létě pár dní povalovat na zemi, děj je hrozně slabé místo, míst, kde by se mohla nějaká ta psychohra alespoň tróchen projevit je hrozně málo a velká část děje je trošku... Zbytečná, naštěstí jsou tam ale dobří herci, kteří drží film v jakés takés kvalitě, byť průměrné. PS: tohle že je mysteriózní? Obávám se, že ani v nejmenším. (08.05.2014)

Sonda do duše ženy středního věku, která tak nějak ztratí na pláži svého manžela a co z toho plyne...psychické problémy, popírání skutečnosti....ač byla její role zahrána velmi dobře Charlotte Ramplingovou, na víc hvězd to nebude. Nezaujalo mi to, jak jsem předpokládala, scénář ukazoval ženu pořád nad věcí a o nějakém zaváhání či běžném životě v realitě nemůže být ani řeč. Ale i tak slušné. (15.05.2014)

Já mám někdy pocit, že tyhle francouzský psychlogický minimalismy vzníkají jen proto, aby se Francouzi mohli vytahovat jak skvělý maj herce. Tady je to Charlotte, která svým hereckým výkonem rozdává diváckej zážitek po kilech. Pokud jde o příběh, tak ani ryba ani rak, prostě jsem to odkoukal a nenadšen ani nenasrán jsem po skončení odešel na kutě. (07.05.2014)