Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Spokojený manželský pár ve středních letech, Marie a Jean, se jako každý rok vypraví do západní Francie strávit část léta ve svém domě u moře. Jednoho dne se rozhodnou zajít na pláž. Zatímco se Marie opaluje, Jean si jde zaplavat. Žena na dece usne a po probuzení svého manžela marně hledá. On se k ní ale už nikdy nevrátí... Jaký důvod může mít člověk, aby jednoho dne odešel bez vysvětlení, bez náznaku odpovědi na přirozený příval otázek, jenž svým zmizením vyvolá? A byl ten odchod opravdu dobrovolný a konečný? Anebo zasáhla náhoda a Jean skutečně utonul? Anebo se vůbec neutopil a prostě od Marie odešel jinam, žít jiný život s jinou ženou? Mladý francouzský režisér Francois Ozon ve svém snímku nabídl divákům psychologický pohled do nitra zralé ženy, krutě zasažené ztrátou manžela. V hlavní roli britská star francouzského filmu Charlotte Ramplingová. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (52)

aniiicka 

všechny recenze uživatele

Vynikající snímek se zvlášní neklidnou atmosférou, kterému vévodí tradičně precizní výkon Charlotte Rampling v roli ženy, která si nepřipouští ztrátu blízké osoby. Skvěle obsazený je i Bruno Cremer. Velmi se mi také líbila hudba Philippa Rombiho. Francouzká citlivá dramata jsou vždy příjemným filmovým zážitkem. http://www.youtube.com/watch?v=Z4o4-0VcloY ()

hous.enka 

všechny recenze uživatele

Herecký koncert Charlotte Rampling pod taktovkou mistra ženského francouzského filmu Francoise Ozona. Civilní herecký projev téhle herečky dává filmu další rozměr, kdy se z odchodu manžela (ať už za tím odchodem bylo cokoli) stává osobní tragédie, ze které je jen jedna cesta - víra. Nebo tak nějak :) Nejvíc mě asi oslovily scény z márnice, kde si s divákem režisér hraje snad nejvíc. Napřed něco vysvětlí, ukáže a následně to úplně popře. Vedlejší linie se stárnoucím bonvivánem Vincentem, kdy Marie v těch nejméně vhodných momentech propadá v záchvaty smíchu, nebyla vůbec špatná. Přesto je vidět, že Ozon svoje herečky miluje a nechává jim dostatek prostoru - většinou na úkor (vedlejších) mužských kolegů. Snad proto - pro jeho lásku, obdiv a respekt k velkým (i menším) frnacouzským (i britským) herečkám - se mi jeho filmy tolik líběj. ()

Reklama

emma53 

všechny recenze uživatele

To byl hlavně herecký koncert Charlotte Rampling, která zde ztvárnila ženu, která zcela uzavřela svou mysl před smutnou událostí, kterou byla smrt jejího muže. Citlivě natočené drama se smyslem pro detail, ve velmi pomalém tempu, které ne každého diváka nadchne. Velmi pěkně byl vykreslený její duševní zmatek, který byl jasně patrný na tváři v momentech, kdy její mysl bojovala s tím, zda přijmout realitu a nebo jí popřít a Marie se tak postupně dostává na velmi tenkou hranici mezi šílenstvím a zdravým rozumem. Bruno Cremer se moc ke slovu nedostal a to je možná škoda, ale scénář mu to tady víc nedovolil. 3,5* ()

DwayneJohnson 

všechny recenze uživatele

Určitě jsem čekal víc. Nejvíc jsem se těšil na Bruna, ale ten bohužel dostal jen málo hereckého prostoru. Charlotte hraje celkem dobře, na svůj věk vypadá taky ok, ale to je tak zhruba vše. Pomalé tempo tohoto snímku mi dvakrát nesedlo a na celkové (ne)rozuzlení jsem si musel počkat až skoro do konce. Celkově takový lepší průměr. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Já mám někdy pocit, že tyhle francouzský psychlogický minimalismy vzníkají jen proto, aby se Francouzi mohli vytahovat jak skvělý maj herce. Tady je to Charlotte, která svým hereckým výkonem rozdává diváckej zážitek po kilech. Pokud jde o příběh, tak ani ryba ani rak, prostě jsem to odkoukal a nenadšen ani nenasrán jsem po skončení odešel na kutě. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (3)

  • Pod pískem se dostal do výběru filmového festivalu v San Sebastianu v roce 2000. (Snorlax)
  • Film byl v roce 2002 třikrát nominován na Césara, za nejlepší film, nejlepší režii a nejlepší herečku v hlavní roli. (Snorlax)
  • Rozpočtové problémy přinutily režiséra k rozdělení filmu do dvou částí, první polovina se natáčela na 35 mm film, druhá na Super 16. (Snorlax)

Reklama

Reklama