Bazén

"Ocenění jsou jako hemeroidy. Dřív nebo později je dostane každý." Dlouho, předlouho se dohromady nic neděje. Už jsem propadl skepsi a smířil se s tím, že celý film asi bude o komplexech vysušené stařeny, která zpovzdálí závistivě přihlíží privátním čuňárnám své mladé spolubydlící. Ale vypravěčská pravidla hovoří jasně: je-li hlavní postavou autorka detektivních románů, někdo půjde pod kytičky. A od chvíle, kdy se to stane, je film vážně zajímavý. 60 % (10.05.2005)

Nejspíš to nebude za 100%, protože to má pár slabších míst, ale všechno ostatní je mimořádně symfonické, rafinované, psychologicky velmi zajímavé a pečlivě promyšlené. Chvílemi mírně zavane Lynch, ale když se to vezme kolem a kolem, v konečném důsledku není v tomto filmu nic nevysvětlitelného. Zřejmě tu jde o střet (asi jeden z možných výkladů) mimořádně vyvedené šťabajzny (mající jisté promiskuitní sklony) se starou frigidou, která zažije něco jako osvícení či duchovní probuzení, v důsledku čehož se začnou dít velmi zajímavé věci a atmostéra houstne, až to hezké není… Je v tom cítit ten evropský feeling a Francois Ozon mě napoprvé svým osobitě atmosférickým pojetím velmi oslovil. Parádně kousavý hudební doprovod. (20.10.2012)

Přestože česky BAZEN četný pozpátku jako NEZAB implikuje spíš pokojnou venkovskou idylu, je v tom už cítit neklidné momenty, které rostou s časem. Ale nejspíš od té doby, co mi anglická přítelky napsala (a to je hodně dávno, v půli roku 69): "Did you know that Brian Jones died a few days ago. He was under influence of drugs", nemám bazény rád a nekoupu se v nich - každý rybník je mi milejší. Příběhy o ženách, které se vzájemně využili, také nepatří mezi má oblíbená témata. Nicméně: inspirace tu je, román je napsán i vydán, stačí si ho přečíst. Pozn. 1: Pro příběh sadisticko-masochistické "dvojženy", jedna část kvůli sexuální deprivaci vraždí a druhá na její ochranu dává v plen své tělo nemám žádnou myšlenkovou kuželosečku (hyperbolu, parabolu, elipsu, kruh ani přímku); a tak je to nejspíš jako v tom oblíbeném dětském rozpočítadle: "Měla prsa jako jedle (v některých krajích se uvádí "knedle"), každý z toho byl hned vedle. Jen ten kdo má plivníka, toho se to netýká." (31.01.2019)

Režisér s námi hraje důmyslnou hru, když nás nechá ukolébat na vlnách vlastních filmových zkušeností a ve chvíli, kdy jsme přesvědčeni, že nás dění v právě sledovaném světě nedokáže překvapit, uhne jeho film úplně jiným směrem. Bazén se nedá s jistotou zařadit do nějaké škatulky. Nálepka uměleckého dramatu o dvou rozdílných a přece tak podobných ženách, které k sobě hledají cestu, je stejně nedostačující jako nálepka voyerského thrilleru nebo detektivky s překvapivým rozuzlením. Pomocí dlouhých záběrů a pomalého tempa dosahuje Ozon podmanivé nálady a neočekávaně intenzivního diváckého prožitku. Do výjimečných se ale nakonec Bazén zařadí až svými posledními minutami. Stokrát nás během filmu napadl, stokrát jsme jej zavrhli a stejně nás jeho závěr překvapí. (15.11.2005)

Podobně jako život a literární vývoj spisovatelky Sarah Morton se vine příběh filmu - nejdřív sledujeme příjemnou letní pohodičku, pak se přemění tak trochu v detektivku jenže úplně na konec zjistíme, že všechno, co jsme viděli je možná trochu jinak. Jde tady spíš o pocity než o příběh a přestože posledních pár okamžiků filmu bylo opravdu zajímavých a sugestivních, nedokázaly převážit pro mě vcelku nezajímavý zbytek filmu. Nemůžu upřít snímku pečlivě vytvořenou atmosféru a výborné herecké výkony, ale můj šálek čaje to prostě není. (23.04.2006)