Euforie

Je to deziluzívne, frustrujúce, temné, ambivalntné, občas štýlové a "cool"... je to stredná. Sam Levinson sa vo svojej detabuizujúcej sérii, ktorá si nerobí žiadne ilúzie a falošné predstavy, stáva tým, čím bola Amy Heckerling (Fast Time at Ridgemont High) pre roky 80te, Clark a Korine (KIDS) pre roky 90te a Terry Zwigoff (Ghost World) pre nulté roky. Načatie coming of age žánru aktualizovanými témami a mimoriadne temnou, pochmúrnou vizualitou nie je iba trendom ani manierou, ale citlivým pochopením podstaty ducha doby a jeho požiadaviek na prilehajúci vizuálny jazyk. Euphoria navyše nakopáva zadočky všetkým netflixovým Koncom skurvených svetov, Sexuálnych výchov a Divnoláskovým Alexom, wannabe autentickým a taboo-breaking projektom, ostávajúcich mentálne a ideologicky nejednu dekádu pozadu. (12.08.2019)

Seriál, ve kterém je tolik charakterově rozdílných postav, a přesto se nelze s žádnou z nich morálně ztotožnit. Jak říká hlavní hrdinka, „život je jen sadistickej vtip.“ Archetypy postav jdou často až do karikatury, ale pořád zůstávají svým způsobem originální (viz Cal, Nate, Cassie…). Závěr druhé série v divadle je naprosto perfektní. A že je seriál přehlídkou chlastání, drog a sexu? Pro děti to určitě není, ale čekal jsem to drsnější. Podle mě je to spíš přehlídka pubertálních patálií, blbých keců a šminek. Možná se tak narodila, možná je to Maybelline. (14.03.2022)

1. série Tenhle seriál se mi nelíbil z toho morálního hlediska už od pohledu a v podstatě byl ještě mnohem neúnosnější, než jsem si myslela. Všechno tady je tak kruté, syrové, nekompromisní, explicitní, nevhodné, ale v dnešní době naprosto reálný a dost možná i rutinní denní chleba ne jednoho amerického teenagera. Tenhle seriál vás nasaje do svých spárů a vyflusne totálně vyždímané až v poslední minutě posledního dílu. Hned po prvním díle jsem si řekla, že tohle je na mě moc real, tohle prostě nedám, to už radši budu koukat na něco, kde lidem vytahují střeva a budu z toho mít míň černé svědomí. Po delší pauze jsem se ale k projekci vrátila a už mě to nepustilo. Každý díl je prosáklý tou největšá hnusotou, kterou si lze představit. Je tu zobrazeno všechno, od toho, jaký pojem o kráse dnes mají mladé holky přes nejistotu ve vlastní sexuální orientaci,cpaní se drogami místo oběda a následné absťáky, které narušují rodinné vztahy, až po natáčení si domácího porna. Je tu násilí, je tu sex, jsou tu drogy, manipulace,je tu všechno, nad čím v televizi kroutíte očima a říkáte si, že jsou n to ty děcka ještě moc malý. Každopádně, Euphoria není pro slabé povahy a vyjebe s vámi tak, že ještě budete rádi, že máte docela nudný život. To celé podtrhnuté neskutečným hudebním podkresem od Labrintha, který brutálně sedí k veškeré zde prožitě náladě a úžasným psychedelickým vizuálem doplněným skvělým vyprávěním od Zendayi. Na tohle fakt vzpomínám a před druhou sérií si dám asi repete. (27.03.2020)

Všetko, čo robí život stredoškolákov euforizujúco dobrodružný. Teda, s vynechaním dobrodružstiev, ktoré ponúka príroda a bádanie. A zároveň všetko, čo by chcela aj nechcela dať o sebe nastupujúca generácia vedieť ostatným. Niečo v tomto štýle: Pozrite, my nie sme žiadne detičky. Dávno poznáme drogy, aj rozdiely medzi nimi. Miešame si vlastné liekové lektvary. Boj so závislosťami zvládame ako na sínusoide, ale popri citových problémoch je to nepodstatná drobnosť. Sex nie je tabu. Nepoznáme v ňom žiadne rasové, rodové ani vekové zábrany. Všetko si zaznamenávame. Chľastáme a žúrujeme ako o závod. Ale vedomosti máme, to si nemyslite. Síce kníh veľa nečítame, zato z internetu a chatov sme múdri ako rádio. Často opakujeme len hriechy svojich rodičov. Len premyslenejšie a cynickejšie. Lebo máme internet. Ale túžime, kurva po veľkej, naozajstnej láske, napriek všetkým pičóziám, čo porobíme, túžime. Štýl, musí to mať štýl, cool hudbu (a že tú má Euphoria pamparádnu), a farebné vyladenie. Lebo napriek pohŕdaniu hodnotami rodičov, bez imidžu si nanič. Či si dievča, transka alebo chalan. Všetko nakopené na sebe môže zaváňať aj rozčarovaním z najkrajšieho obdobia života. No a čo? Aj tak sa všetci rútime naproti smrti, tak čo? Zároveň všetko toto napísané (a kopa nenapísaného, lebo však netreba spoilerovať zase), je, o čom chceme aby ostatní (rodičia, známi, spoločnosť) vedeli, zároveň by sme chceli aby to ostalo aj utajené. Preto je fajn, že sa toho chopil Sam Levinson a spriaznené režisérky. Výborná, hutná a komplexná výpoveď o mladosti. Za mňa rozhodne seriál roku 2020! (25.03.2021)