Režie:
Bora DagtekinKamera:
Moritz AntonHudba:
Egon RiedelHrají:
Wotan Wilke Möhring, Jessica Schwarz, Elyas M'Barek, Karoline Herfurth, Frederick Lau, Jella Haase, Florian David Fitz, Katja Riemann (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Na společné večeři se sejde několik párů a po pár sklenkách se rozhodnou, že svoje telefony položí na stůl a všechny zprávy, vzkazy i telefonáty budou ten večer sdílet. Zprávy se přečtou nahlas, hovory budou nahlas. Vždyť o nic nejde, bude zábava. Jenže právě naši chytří a mobilní kamarádi o nás vědí úplně všechno, znají naše tajnosti, druhé životy, drobné lži, milenky i milence. Nevinná hra se nejdříve vyvíjí jako báječná legrace, pak ale začnou chodit zprávy, které se svými partnery či přáteli raději nesdílíte. Rozjede se série šílených situací a trapasů, někomu u stolu bude nepříjemně horko a brzo bude horko úplně všem. Odejdou domů partnerské páry, které přišly, nebo budou v jiném složení nebo budou po večeři všichni single? (Bontonfilm)
(více)Videa (3)
Recenze (184)
Původní film Naprostí cizinci jsem viděl teprve před pár měsíci, takže by se dalo říct, že bylo pro mě možná ještě brzo na to jít do kina na jeden z dalších remaků, byl jsem ale zvědavý, jak se s tímto tématem vypořádali Němci. K návštěvě kina mě navíc lákalo skvělé herecké obsazení, protože téměř polovina herců (+ režisér) byla z mnou velice oblíbeného "Goetheho institutu". Německá verze se tak z osmdesáti procent drží italské předlohy, takže jsem byl celkem mile překvapen mírnými odchykami od původního filmu. Zatímco však Naprostí cizinci mají vcelku mrazivý závěr, nabízí Téměř dokonalá tajemství poněkud pozitivnější rozuzlení - film sice tolik nebodne do morálního svědomí, na druhou stranu jsem však musel ocenit scenáristickou obměnu. Německá verze je celkově odlehčenější, nicméně i tak člověku během filmu několikrát vytane na mysli TA jedna zneklidňující otázka: "Kolik toho vlastně chceme vědět o svých přátelích?". Slabší čtyři hvězdičky! ()
Tohle se moc povedlo a obsazení nemohlo být lepší. Konverzační lahůdka a musím hned vzpomenout na Vorname, protože to je ještě o fous lepší. Škoda, že nešlo také do kin. Vyvolená rasa má jeden lepší zářez do pažby, jak druhý. Elyas a Florian jsou na vrcholu sil a hrají, jak o život. Nebojí se žádného žánru a v Německu plní kina o sto šest. Tuhle telefonní taškařici, by si měl zahrát každý se svým okruhem blízkých přátel a asi by se nestačil divit, co by vyplulo na povrch za průsery. V kině je to paráda a dabing povedený, ale v originále je to ještě lepší. Ta konverzačka v němčině prostě nemá chybu. Všichni mají velmi příjemné hlasy, takže to lahodí ouškám. ()
Německá verze má odlehčenější atmosféru, než italský originál, i všechny další verze. A podle mě to vůbec nebylo ke škodě, protože to byla fakt sranda. Herci mi byli - až za mě na největšího padoucha - sympatičtí. Potěšilo mě, že se Němci na konci vydali vlastní cestou, to bylo originální. A taky mi to otevřelo čelist dokořán. Koukám, že se chystá už i naše verze, tak doufám, že do toho dá česká banda všechno. 5* ()
Nejzdařilejší verze tohoto experimentu. Existuje česká i italská, ale tato německá je dle mého ta nejlepší. Ze začátku to vypadá jako další běžná béčková německá komedie, ale postupem času se dozvídáme nové a nové špinavosti a výsledné vyvrcholení je třešničkou na dortu tohoto skvělého filmu. Herecké obsazení (spousta tváří z trilogie Fakjů pane učiteli) tomu dodává svěžest a "schick". Rád si film zase někdy zopakuju. 7/10 ()
Svižná, originální komedie. Takový filmový bratříček francouzských Naprostých cizinců (2016), s tím rozdílem, že tato německá verze lpěla více na humoru a ta francouzská více na psychologii postav. Každopádně mě tato černá komedie dosti pobavila. Ne jednou celý kinosál bouchl smíchy a to už takovým zvykem nebývá, v poslední době. ___ (Cinestar, Hradec Králové) ()
Galerie (26)
Zajímavosti (3)
- Po závěrečných titulcích následují nepovedené scény z filmu. (ČSFD)
- Ide už o piaty film od režiséra Bora Dagtekina, v ktorom si jednu z hlavných postáv zahral herec Elyas M’Barek. Predchádzajúce filmy sú Turecky snadno a rychle (2012) a Fakjú pán profesor (2013) so svojimi dvoma pokračovaniami. (maestrotatum)
Reklama