Saló aneb 120 dnů sodomy

Zlo ve své nejčistší podobě plujicí do nitra lidské psychiky. [8/10] (Artistes Associés, PEA) (Eastmancolor /// Produkce: Alberto De Stefanis, Antonio Girasante, Alberto Grimaldi /// Scénář: Pier Paolo Pasolini, Roland Barthes, Maurice Blanchot, Sergio Citti, Pierre Klossowski podle románu 120 Journées de Sodome markýze de Sada /// Kamera: Tonino Delli Colli /// Hudba: Ennio Morricone) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (28.08.2010)

Nemyslím, že by to bylo v dněšní době nějak mimořádně šokující či pobuřující. Navíc to není ani varující, ani vysvětlující, ani nic jiného. Prostě takový blbý film, kde se pleskají po zadku a žerou hovna. Internet je plný horších věcí a realita je mnohem, mnohem odpornější. A varování před fašismem a zneužitím moci? Dnes? V době Paroubka, Grosse a Dalíka? Cha cha cha (15.10.2008)

Těžko se k tomuhle něco píše, toto je v pravém smyslu slova kontroverzní film, jen tedy poddotek pro diváky, co tomuhle dílu dali odpad a dívají se na něj jen v rovině konkrétního vjemu, jistě, jako významově mnohovrstevnaté dílo může být Saló jen řetězec kontroverzních a nechutných obrazů. Už názvem je zjevná inspirace (ne přímo adaptace) pornograficky pokleslým literárním textem markýze de Sade. Součástí onoho názvu je ale i slovo Saló... Měli jste někdy tu snahu zjistit si, co ono tajemné slovo znamená? Jasně nás odkazuje k tomu, že jde o uměleckou alegorii, tedy o skrytí skutečného významu a vytvoření jakéhosi podobenství. Saló je totiž jméno pomístní - název italského městečka, kde sídlila Mussoliniho vláda Italské sociální republiky, jež vznikla po obsazení Itálie vojsky Wehrmachtu a SS v roce 1943. Tahle loutková vláda dosazená na příkaz samého Hitlera měla za cíl zastřít skutečný stav věcí ve fašistické Itálii - Němci obsadili Itálii, popravili kliku vládnoucí v období po Duceho svrhnutí a nastolili v zemi krutý teror, na jehož základě mučili, týrali, popravovali i brutálně zabíjeli nejen partyzány, ale i nevinné lidi z řad široké masy civilního obyvatelstva... Právě kvůli tomu se zohavená těla Duceho i jeho milenky později houpala na traverze jedné milánské benzínové stanice... Stále ještě vám alegorický význam tohoto snímku uniká? (Každopádně i pro mne tenhle snímek jde za hranice toho, co jsem v umění ještě schopen akceptovat...) Podobné filmy: Vepřinec (12.12.2007)

Potřetí už ten film fakt vidět nemusím a kdo ho chce milerád mu ho přenechám. Pasolini prostě není nějak moje kafe... mám ho trochu za zvrhlíka (že by morální podvědomí?), ale rovněž si kladu otázku zda je opravdu zvrhlík a co když jsme zvrhlí my, co ho nemusíme... Chcá nechcá minimálně respektuji Pasoliniho nárok na svobodu projevu... 120 dní sodomy je pocitový film, buď ho člověk prokleje nebo je z něj vedle ať už v kladném či záporném slova smyslu. A pak je tu třetí možnost, že se v tom člověk pěkně mele a neví kam s ním. zda mezi odpad či ho vynést na piedestal.... (23.08.2005)

Ne že bych hodnotil tak nízko kvůli šokujícím, násilným či nechutným scénám. To nikoliv. Mé hodnocení je tak nízké kvůli stále intenzivnější nudě, kterou jsem při sledování pociťoval. Dámy vyprávějí stále stejné a stejně nudné příběhy, které už napodruhé nevyzní tak, jak by asi sám autor chtěl. Samotné scény násilí, sexu či bizarností pro mě nejsou překvapivě tak šokující, jak bych si představoval. Vše je (krom poslední desetiminutovky) jen naznačováno a zřídkakdy se něco "opravdu" děje. Možná je škoda, že byl režisér Pasolini krátce po uveřejnění filmu zavražděn, v připravovaných dvou pokračováních mohl natočit opravdu kvalitní artové kousky, kterými by dokázal, že Saló byl jen obrovským krokem vedle. Kvůli nastávající nudě a prakticky nulovému dopadu na mé emoce si film více než dvě hvězdy nezaslouží. (08.07.2007)