Byli jednou dva písaři

Herecký koncert pánů Horníčka a Sováka bohužel poněkud sráží velmi nedbalá a vpravdě televizní výprava. Písaři sice píší husím brkem, ovšem pohybují se v interiérech vybavených zhusta předměty, vyrobenými až na konci 19. či počátku 20. století. V jednom záběru se dokonce mihne jakýsi elektrický vypínač. Samozřejmě uznávám, že jsem v této věci asi postižený vlastní specializací, ale truhlářské výrobky či oděvy vyrobené na první pohled o sto let později než by bylo zdrávo mi potěšení ze sledování seriálu opravdu dost kazí a ze slunné Francie počátku 19. století mě neustále přenášejí spíše kamsi do Povltaví počátku století dvacátého. To samozřejmě také není špatné, ale v tom případě by jistě nebylo od věci, kdyby jej tvůrci do těchto míst a časových souřadnic přenesli vědomě... Celkový dojem: 80% Výprava 55% herectví 90% humor 120% ;o) (18.01.2016)

Pamatuji si nedělní dopoledne na "jedničce" když táta přepnul a my jsme se museli povinně dívat (to jsem ještě neměl PC),protože jinak by nebylo co dělat než jít pomáhat vařit oběd a jak byl člověk jako malej zvyklej vstávat v 6 hodin v neděli na pokémony a všechno možný další, co dávali (dneska jsem rád když o víkendu v jednu odpoledne vstanu), tak mě to zezačátku celkem solidně nudilo, pak jsem k tomu ale s přibývajícímy roky (nemnoha roky), přišel na chuť a pustil si to znova a tak musím pět hvězd za pěkný seriál, který mě provázel od malička dát. (30.12.2009)

Neodolatelné dvojici Horníček & Sovák trvalo přesně 20 minut, než mě přesvědčili, že se dívám na jeden z nejlepších českých seriálů. Jsem si jistý, že by se to nikomu nepovedlo rychleji, a velmi pochybuji, že by se to někomu jinému vůbec povedlo. Chemie mezi nimi je neuvěřitelná, a oba se pro své role snad narodili. Chápu že si je mohli pozohýbat jak potřebovali, jenže to je ve výsledku jen dalším důkazem jejich mistrovství. (26.07.2022)

Moje srdecni zalezitost! Sovak s Hornickem predvadeji herecky koncert vtipu, napaditosti a improvizace. Oba take na obdobi nataceni vzpominali s laskou a slzou v oku , jako na jednu z nejkrasnejsich etap svych zivotu. Nataceni provazelo spousta dobre nalady,veseli, ale take bolesti .Hornicka behem nataceni zasahla zprava o tragicke smrti syna. Vyborni jsou i ostatni herci ve vedlejsich rolich, serial ma neopakovatelne kouzlo a patri jednoznacne k tomu nejlepsimu, co se u nas kdy natocilo. (22.11.2007)

Bylo nebylo, jednoho vláčného dne kdesi na lavičce v parku potkali se dva vysloužilí pomatení troubové a jelikož neměli do čeho píchnout, ač by rádi, sčuchli se a přestěhovali na venkov v naději, že ohromí sebe i místní vidláky odbornou vědeckou činností. Jednomu kdysi jakási dáma olízla ucho, druhý nemá ani takové zkušenosti, ovšem k libovolnému tématu má vždy nějakou tu knihu. S obrázky, přirozeně. Nanejvýše osvícené bádání, jehož výsledky mohou konkurovat i velikánovi Cimrmanovi, se tedy mohlo započít. Je libo kadibudku beze stěn? Pravé antické ruiny? Či snad ovcokozu? Nic není nemožné, když za vším stojí urputná snaha a svérázný pohled na svět kolem očima těchto předchůdců Pata a Mata, stačí na všem hledat to dobré a bezmezně věřit vlastní genialitě. (03.06.2014)