Režie:
Ján RoháčKamera:
Jiří LebedaHudba:
Jiří ŠustHrají:
Otakar Brousek st. (vypravěč), Jiří Sovák, Miroslav Horníček, Jan Libíček, Jaroslav Moučka, Věra Tichánková, Libuše Havelková, Soběslav Sejk (více)Epizody(10)
Obsahy(2)
Francie, 19. století: Na lavičce v parku se jednoho odpoledne setkají dva postarší pánové, Bouvard (Jiří Sovák) a Pécuchet (Miroslav Horníček). Zapovídají se a zjistí, že jsou oba dva písaři a mají necelý měsíc do penze. Kromě toho je pojí společné zájmy o vědu, literaturu a umění. Když pak Bouvardovi zemře kmotr a odkáže mu velkorysou částku, Bouvard si vzpomene na svého přítele, zakoupí statek na venkově a oba tam odjedou oddávat se vědám. Jejich diletantské pokusy pěstovat melouny, konzervovat jídlo nebo rozbít atom končí obvykle naprostou katastrofou, staříci přesto nepolevují a žijí životem, po jakém vždy toužili. (Oskar)
(více)Recenze (247)
„Tak teď už konečně vím, co mi chybí.“ - „Věda, vědecky základ, pane Bouvarde…“ - „Prd! Ženská!“ - „Pane Bouvarde, jaká ženská, proboha?!“ - „Jakákoliv...“ Staromilský, šibalský, pohodový, příjemný seriál založený na situační komice a slovním humoru („Vystupovat, panstvo!“ - „Ten parchant mě dlouho srá…“ - „Co prosím?“ - „Ale povídám, že ten chlapec mě zlobí.“). Ale nechybí mu i vážnější podtón v podobě přátelství a soužití 2 kmetů. A tyto vzdělance či spíš vykutálené dědky, potměšilé nezbedy, vobšourníky a předchůdce Pata a Mata, je radost při jejich snažení (sklízející ovšem jen samou svízel a pohanu) sledovat. A výborné je i nepsané heslo seriálu: „Když už se zmýlíte, tak aspoň použijte humoru. A když vám chybí, tak ho aspoň předstírejte!“ Našla by se menší kaňka v podobě kolísavosti kvality vtipů jednotlivých epizod, přesto těch slabších 5* rád napálím. „Já mám o cvičení dokonce spoustu obrázků!“ - „S knížkou?“ - „Ne, bez knížky.“ - „Jak to?“ - „Jsem to vystříhal, páč tam byl cizojazyčný text.“ - „Jak se to jmenovalo?“ - „Kámasútra.“ ()
Když si uvědomím, že víc jak z poloviny jsou dialogy a scény improvizací Horníčka a Sováka, smekám a hluboce se klaním. Tento způsob humoru je mi velmi blízký a na každou reprízu Písařů se moc těším. Vždy, když toto dílko sleduju, uvědomuju si, jak nedoceněný herec a autor Horníček je. Tohle je zkrátka šálek mojí kávy. ()
Čirá radost, jeden díl lepší jak druhý. Při sledování filosofických disputací, sprotovních, zemědělských, metafytických nebo vědeckých pokusů pánů Bouvarda a Pecucheta jsem si přál, aby díly trvaly dvakrát tak dlouho a abych měl možnost vidět, co ti pánové dělají, když na ně nevidím:) Mistrně (!) zahráno, podle mě nejlepší Horníčkovo ztvárnění postavy, Sovák ovšem také úžasný. A výborné jsou i postavy, které se kolem dvou štastných blouznivců motají (Moučka, Tichánková, Jemeková). Jak řečeno, radost se dívat! ()
Absolutní vrchol (nejen) české seriálové tvorby. Člověk to může vidět dvacetkrát a pořád se tomu bude smát. Improvizační schopnosti Horníčka i Sováka jsou nepřekonatelné a srovnám-li to s knihou, tak si myslím, že z ní vytáhli právě to nejpodstatnější - tu parodii měšťáka, který se domnívá, že všemu rozumí. ()
Nezapomenutelný laskavý a inteligentní humor pánů Sováka a Horníčka, patetické nadšení dvou "osvícenců" tu pro vědu, tu pro zocelení těla i ducha sportem, nechybí ani trocha té romantiky, prostě dílko tak půvabné a milé jako Francie, o které vypráví...ta sice nemá příliš společného s realitou historickou ani současnou, ale je nádherná. ()
Galerie (18)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (39)
- Miroslav Horníček vzpomínal, že námět na seriál v České televizi nechtěli. Čirou náhodou však potkal v restauraci šéfa kulturního oddělení ÚV KSČ Miroslava Mullera, kterému se svěřil, aniž tušil, o koho jde. Ten poté Horníčkovi s prosazením seriálu pomohl. Šlo však zřejmě o výjimečnou záležitost, protože jmenovaný byl znám jako "hrobník české kultury". (sator)
- Na začátku každého dílu je pár záběrů z dílu předchozího. Tyto záběry se však nikdy přesně neshodují. Např. si všimněte, že v závěru 9. dílu (Lebkozpyt) pan Pecuchet (Miroslav Horníček) dolije víno a postaví láhev na zem, avšak na začátku 10. dílu (Svatba) ji vrátí na stůl. (willda)
- Stájník Michal (Josef Dvořák) zde paroduje Erbenovu „Polednici“. Není moc pravděpodobné, že by český básník dorazil do Francie 18. století v českém překladu. Nicméně český divák, který v době natáčení seriálu chodil do divadla Semafor, poznal, že Dvořák zde zahrál úryvek ze hry „Kytice“, ve které hrál svou slavnou roli polednice, v ještě slavnější hře. (sator)
Reklama