Režie:
Ján RoháčKamera:
Jiří LebedaHudba:
Jiří ŠustHrají:
Otakar Brousek st. (vypravěč), Jiří Sovák, Miroslav Horníček, Jan Libíček, Jaroslav Moučka, Věra Tichánková, Libuše Havelková, Soběslav Sejk (více)Epizody(10)
Obsahy(2)
Francie, 19. století: Na lavičce v parku se jednoho odpoledne setkají dva postarší pánové, Bouvard (Jiří Sovák) a Pécuchet (Miroslav Horníček). Zapovídají se a zjistí, že jsou oba dva písaři a mají necelý měsíc do penze. Kromě toho je pojí společné zájmy o vědu, literaturu a umění. Když pak Bouvardovi zemře kmotr a odkáže mu velkorysou částku, Bouvard si vzpomene na svého přítele, zakoupí statek na venkově a oba tam odjedou oddávat se vědám. Jejich diletantské pokusy pěstovat melouny, konzervovat jídlo nebo rozbít atom končí obvykle naprostou katastrofou, staříci přesto nepolevují a žijí životem, po jakém vždy toužili. (Oskar)
(více)Recenze (247)
"Pane Bouvarde, existují lidé, kteří tvrdí, že černá jako barva vůbec neexistuje. Že je to vlastně jen nejtemnější odstín bílé. A bílá že také neexistuje, protože je to jen nejsvětlejší odstín černé." ; "To je zajímavé.. šalvěj, vypadá úplně jako konopí" "ale vždyť to je konopí!" "to je konopí?? to je zajímavé, vypadá úplně jako šalvěj".. A mnohonásobně víc perel je v tomto pro mě nejskvělejším českém seriálu. VELKÁ INSPIRACE JAK STRÁVIT PODZIM ŽIVOTA. ()
Pamatuji si nedělní dopoledne na "jedničce" když táta přepnul a my jsme se museli povinně dívat (to jsem ještě neměl PC),protože jinak by nebylo co dělat než jít pomáhat vařit oběd a jak byl člověk jako malej zvyklej vstávat v 6 hodin v neděli na pokémony a všechno možný další, co dávali (dneska jsem rád když o víkendu v jednu odpoledne vstanu), tak mě to zezačátku celkem solidně nudilo, pak jsem k tomu ale s přibývajícímy roky (nemnoha roky), přišel na chuť a pustil si to znova a tak musím pět hvězd za pěkný seriál, který mě provázel od malička dát. ()
Pro mě nejlepší seriál jaký kdy u nás vzniknul,herecký koncert všech zúčastněných herců(mladičký Pepa Dvořák i moje oblíbená Klára Jerneková,Kemr,Moučka,Hrzán,Somr)ale především herecký koncert a troufnu si říct životní role pánů Horníčka a Sováka.Manželka mi sehnala v antikvariátu předlohu G.Flauberta Bouvard a Pecuchet (nezaměňovat za knihu,která byla napsaná podle seriálu s názvem Byli jednou dva písaři)a je naprosto neuvěřitelné jakým způsobem autoři seriálu převyprávěli děj knihy,která na mě působila spíš ponurým dojmem(mírně řečeno) Geniální dílo české seriálové tvorby. ()
Neodolatelné dvojici Horníček & Sovák trvalo přesně 20 minut, než mě přesvědčili, že se dívám na jeden z nejlepších českých seriálů. Jsem si jistý, že by se to nikomu nepovedlo rychleji, a velmi pochybuji, že by se to někomu jinému vůbec povedlo. Chemie mezi nimi je neuvěřitelná, a oba se pro své role snad narodili. Chápu že si je mohli pozohýbat jak potřebovali, jenže to je ve výsledku jen dalším důkazem jejich mistrovství. ()
"To byl postrach všech kurtizán!" "Co to je, kurtizán?" "To je taková ženská, která si od chlapa veme peníze a potom se na něj vykašle." "A v čem byl jejich postrach?" "On jim ty peníze dal a pak se na ně vykašlal sám..." A takových konverzačních perel najdete "u dvou písařů" bezpočet. Bohužel se mi časem improvizační umění pánů Sováka a Horníčka docela přejedlo a na rozdíl od většiny zdejších uživatelů bych těch dílů raději viděla méně... ()
Galerie (18)
Zajímavosti (39)
- Miroslav Horníček vzpomínal, že námět na seriál v České televizi nechtěli. Čirou náhodou však potkal v restauraci šéfa kulturního oddělení ÚV KSČ Miroslava Mullera, kterému se svěřil, aniž tušil, o koho jde. Ten poté Horníčkovi s prosazením seriálu pomohl. Šlo však zřejmě o výjimečnou záležitost, protože jmenovaný byl znám jako "hrobník české kultury". (sator)
- Bouvard (Jiří Sovák) použil bonmot: „Když už se zmýlíte, tak aspoň použijte humoru. A když vám chybí, tak ho aspoň předstírejte.“ Je velmi podobný bonmotu, který je přičítán Janu Werichovi a který zazněl ve filmu Slzy, které svět nevidí (1962): „Když už jste se trapně spletla, tak se to snažte alespoň obrátit v žert. A pokud nemáte smysl pro humor, tak jej aspoň předstírejte.“ (sator)
- Frenologie, které se oba písaři věnují v tomto díle, byl obor, který předpokládal a zkoumal souvislost stavby lebky s duševními schopnostmi a charakterovými rysy. Byl populární zejména v 19. století, do začátku 20. století však byl zavržen jako pseudověda. (sator)
Související novinky
Věra Tichánková 1920 - 2014
Ve věku 93 let zemřela herečka Věra Tichánková. Manželka herce Jana Skopečka a dlouholetá členka Divadla S. K. Neumanna v Praze (1951 - 1982) studovala vysokou školu chemicko-technologickou, následně… (více)
Reklama