Režie:
Pier Paolo PasoliniKamera:
Tonino Delli ColliHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Totò, Ninetto Davoli, Femi Benussi, Rossana Di Rocco, Renato Montalbano, Giovanni Tarallo, Domenico Modugno, Cesare Gelli, Alfredo LeggiObsahy(1)
Dravci a vrabci jsou především bajkou, moralitou naplněnou aforistickými symboly. Jako se v něm setkávají dva Nevinní z ulice Hladu, z vesnice Bídy, z úpatí Hor Hlouposti, proslulé po celém světě mučednictvím sv. Analfabeta s havranem z hlavního města Ideologie z ulice Karla Marxe, setkává se zde maoistická ideologie s indickou filosofií, marxismus se středověkým křesťanstvím, neorealismus s výsostnou stylizací. Poprvé se zde objevují groteskně stylizovaní hrdinové Toto a Ninneto. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (46)
Jedinečné zpívané úvodní titulky, Pasoliniho rozpustilý humor, který známe z jeho Trilogie života (zde ale prakticky nevidíme nahá lidská těla), kritika společenského uspořádání a lidského pokrytectví a Morriconeho pěkná hudba. V "evidentní" rovině snímek, který by snad nikoho neměl pohoršovat, rozhodně stojí za shlédnutí. ()
Takhle se mi Pier Paolo líbí. Dravci a vrabci jsou jedinečnou kombinací zdánlivě neslučitelných žánrů (grotesky, satiry, sociální kritiky, podobenství a vlastně i road movie :) umně protkanou mnoha chytrými, ale relativně snadno čitelnými a srozumitelnými symboly a narážkami. Zvláštní dynamiku a rozvernost tohoto filmu navíc podporuje skvělá, občas až westernově laděná Morriconeho hudba (i když mi zpočátku k Pasolinimu vůbec neseděla a musel jsem si na ni chvilku zvykat). No a mnohokrát zmiňované úvodní titulky jsou opravdu parádní. Lehce zdlouhavá a možná i trochu přehnaná mi přišla "mnišská epizoda" Totóa s Davolim a několikrát použité groteskovité zrychlené pohyby taky moc nemusím, ale jinak se tomu nedá moc vytknout, krásný film. ()
No, fakt nevím, co to mělo za myšlenku a všechny ty symboly měly znamenat - Italové asi tuší, já ani za mák nee. Ale kupodivu o tom filmu hodně přemýšlím, nechápu proč a čím mě tak zasáhl. Možná je Pasolini fakt génius, který útžkovitými nesmyslnými záběry vnukne pocity a názory. Každopádně podobné "zazpívané" úvodní titulky jsem nikde neviděla a antolik mě dostaly, že jsem si je pouštěla snad 10X dokola ;-) ()
Skvělá podívaná pro náročné a otrlé diváky. Film je pln skvělých podobenství a metafor, vyobrazující sociální situaci a nerovnost v jednotlivých životních konfrontacích. Dalo by se z toho vyvodit, že každý člověk je svým způsobem někdy dravec a někdy vrabec. Film je protkán skvělou hudbou kouzelníka Morriconeho. ()
♫ Spievajúce TITULKY: hneď na začiatku, ale zároveň i na konci? ♫ • Prečo, nie; aspoň i konečne poriadne privítam nejaký poriadny inovatívny prístup, ktorý sa určite každý deň len tak kdesi [vo filmových tituloch] nevidí, resp. nepočuje! A v podstate už iba kvôli tomu by si Pasoliniho, zväčša: experimentálne dielko, kľudne podľa mňa zaslúžilo i plný počet hviezdičiek, ale samozrejme, že to ani nebolo vonkoncom možné; nakoľko blížiaci sa vskutku naprosto »rozmanitý obsah«, akosi teda príliš nekorešpondoval s celkovými očakávaniami z mojej strany, no i napriek určitým výhradám, som väčšinou s týmto titulom i nadmieru spokojným. • Skrátka; «P3», ma zatiaľ príliš ani extra zvlášť nesklamal, pretože čo počin, to ["veľké"] nadšenie, no nasledujúce príspevky už nemusia byť presne také ideálne, ako tomu bolo práve predtým...? • A síce momentálne recenzovaný počin ani nedosahoval samotných kvalít predchádzajúcich, geniálnych titulov: Accattone & Mamma Roma, asi možno aj preto, že sa v jednej z hlavných, či povedzme vedľajších úloh, proste neobjavil: Franco Citti, i keď ani akurátne ponúkaní, »hereckí umelci«: Totò s Ninettom Davolim, sa absolútne nenechali nikým a ničím zahanbiť, keďže mali správny CIT na navodenie prichádzajúcich situácií, ale súčasne sa predsa i trochu prehrávali, čo napokon trošku znižovalo ich herecký kredit... • Ja som vďačný za každý, kvalitný titul, aký sa mi dostáva, a tento rozhodne patrí k jednému z nich. ()
Galerie (10)
Zajímavosti (6)
- Totò (Totò Innocenti) definoval Piera Paola Pasoliniho jako inteligentního a nápaditého člověka s jiným způsobem režie, než na jaký byl komik zvyklý. Totò, velký improvizátor na place, zvyklý mít vždy volnou ruku, byl v tomto filmu naopak nucen přesně dodržovat linii scénáře a režisérovy pokyny. (classic)
- Natáčení probíhalo v Assisi, Toskánsku, Římě a na letišti Řím–Fiumicino. (classic)
Reklama