Náruživost

3,5*/5...En Passion mi príde ako typický Bergman (samozrejme okrem farebnosti) so všetkými ingredienciami, ktoré k nemu neodmysliteľne patria -štandardne dobrý "klasický" herci, fenomenálny Nykvist, prostredie ostrova, hlboké myšlienky a pitvanie sa v temnom psyché postáv, gradácia príbehu a jeho klasicky silné vyústenie. Všetko je na svojom mieste a predsa niečo chýba... Každopádne, keby to bol jeden z mojich prvých Bergmanov asi hodnotím inak, takto mi stále ostávajú v pamäti iné skvosty... (03.08.2010)

ČESKOSLOVENSKÁ Pay-TV PREMIÉRA: MGM = 30.11.2010 - Uvedené pod podivuhodným originálnym názvom L 182 ("The film’s alternate title, L 182, refers to one of the neatly labeled, organized boxes that comprise Vergerus’s creepy photographic hobby."). (1.12.2010) (01.12.2010)

S tímhle filmem mám problém - naprosto tezovité a vykonstruované postavy, které jsou rozebíráni na dřeň ale jakoby skoro vůbec nežily a jen každým záběrem dokládali to, co dokáží jejich herci vystihnout v pár větách. Je těžké se s nimi ztotožnit a je únavné je pozorovat. Výsledkem je nezvykle utahaný a odtažitý film, jenž nenabízí žádnou silnější scénu a který nejvíce zaujme vloženým snem, který přímo navazuje na Hanbu. To, co Bergmanovi s obdobnou tématikou vždycky vycházelo tady jaksi nefunguje. Alespoň že zůstává excelentní filmařská stránka a zajímavá, byť trochu samoúčelná reflexivita. (16.04.2010)

Hovorí sa, že ak dvaja robia to isté, nikdy to nie je to isté. Ťažko posúdiť, každopádne ak Bergman točí to isté, nikdy to nie je to isté, rozumej ak opakuje posolstvo, myšlienku, inšpiráciu, dokonca námet, prostredie, situáciu, reakciu, mimiku, gestá (...) nikdy nepôsobí dojmom stokrát videného, pretože vytvoril geniálnu estetiku filmovej komunikácie s divákom pôsobiacu mimoriadne efektívne i v prípade, že sa menej vydarí scenár, čo je zjavne prípad tohto filmu. Vďaka utlmenej obraznosti "Náruživosť" nezapôsobí na diváka tak intenzívne ako iné Bergmanove diela (ktoré sú akoby permanentným make-upom pre dušu), ja však poslušne hlásim, že po dlhšej dobe som mal opäť ten "religiózny" pocit, že som bol svedkom čohosi veľkolepého a teda pod 81% ísť nemôžem. "More katov a more obetí", prehovára Sydow k divákovi, vlastne k niekomu inému ale veľký detail je veľký detail a my teda dobre vieme, že prehovára k nám a panikárime, lebo dobre vieme, že sa nás to týka. PS: Estetikou "filmu o filme" (herci pod vlastným menom uvažujú o svojich postavách) Bergman znepokojivo zbližuje fikciu s realitou a teritoriálne tak rozširuje plamene svojej "Náruživosti". Doteraz som si myslel, že čosi podobné prvýkrát použil Fellini v diele "A loď pláva". Omyl, druhýkrát. (17.10.2010)

„Cítím, že mezi námi vyrůstá zeď. Jsem před tou zdí, odloučil jsem se.“  Nejdřív mě dostalo, že Bergmanův film 60. let je nezvykle barevný! A pak mě dostával celý film a obzvlášť fascinující výkon Maxe von Sydowa, který dokáže plnokrevně dotvořit vnitřní psychologii své postavy v často minimalisticky pojatých scénách i pouhými výrazy tváře. Však mu Bergman naštěstí opět dává velkou příležitost a v mozaice scén dávno po zásadních událostech nám představuje postavu Andrease v různých podobách: coby architekta pracujícího na projektech v kanceláři i v manuálních pracích kolem své domu. Coby muže v pohasínajícím vztahu s manželkou, dočasně intimním sblížení s další příbuznou, poznáváme jeho soucitnost (ve vztahu k pejskovi), ale později i chvíli vyhoření. Jako nenápadný, ale pocitově zásadní vnímám sled scén s vedlejší figurkou fotografa, jehož dialogy s Andreasem směřují od focení „povrchového“ vnějšku s pronikutním do nitra Andrease, jenž se současně snaží naplno utéct z přízraků své minulosti. Buď jsem si už na Bergmanův styl komorních dramat plně zvykl nebo mistr tady trochu povolil, ale až na chvilkové závany tísně jsem se tentokrát necítil přehnaně depresivně, než především obohacen netuctově rozehraným psychologickým dramatem několika postav. Částečně mi nesedly metafilmové vsuvky s herci vyprávějícími o svých postavách, přesněji jejich zařazení v danou chvíli, kdy nevytváří přímou kontinuitu s dalšími scénami (nápad je to sám o sobě zajímavý). Ale není nakonec celý film s často dlouhými dialogy, přehovory postav či psanými útržky takovou menší psychologickou mozaikou? [90%] (12.05.2023)