Letec

Konečně došlo na téma, kterému Martin Scorsese skutečně rozumí... film. V geniálním Letci tak konečně mohl uplatnit své neuvěřitelně rozsáhlé filmové znalosti na zfilmované biografii výrazné osobnosti dějin dvacátého století, Howarda Hughese, který kromě značné angažovanosti v leteckém průmyslu produkoval a režíroval filmy, přičemž udržoval úzké kontakty s Hollywoodem (a jeho herečkami - nějaký čas žil například s Katharine Hepburn). Scorsese zachycuje jeho zapálené nadšení do filmu a letectví s takovou vášní, nasazením a filmařským cítěním, že vytvořil jedno z nejlepších děl posledních let, které v mnohém připomíná jiný přelomový kousek - Občana Kanea. Scorsese si určitou paralelu evidentně uvědomoval, není náhoda, že DiCaprio je polovinu filmu s knírkem od mladého Wellese takřka k nerozeznání, nehledě na jeden takřka doslovný kratičký záběr, kdy se Hughes majestátně tyčí nad po zemi rozházenými plány letadel úplně stejně, jako ve slavném záběru kdysi Charles Foster Kane nad svazky novin. Polohy kamery zabírají hlavního hrdinu často ve výrazných úhlech, ve kterých vévodí celému obrazu a nasvícení jej jakoby vyřezává z prostoru (v ostrých kontrastech proti filmovému plátno, nebo naopak vystupuje z temnoty kolem). Scorsese zcela ignoruje současné vypravěčské postupy (snad až na havárii letadla), a film cele stylizuje do volnějšího tempa kinematografie oněch třicátých až padesátých let, ve kterých se film udává. V dlouhých rámujících záběrech, dlouhých pohledech do tváří hrdinů, nevyhýbaje se občasným barevným experimentům, kdy tráva okolo hrdinů vybledne do charakteristických odstínů technikoloru. Především ale staví na herectví svých hrdinů... Di Caprio předvádí nejlepší výkon svého života (pevně doufám, že si za něj odnese řadu cen), hraje nejen skrze dialogy, ale především pohyby svého těla a očima, stejně jako vynikajici Cate Blanchett coby Katharine Hepburn, Alan Alda jako senátor... a další. Scorseseho film není zcela jednoduché sledovat, pohrává si s pečlivým vývojem postav (postupné Hughesovy přeměny jsou úžasné, obzvláště když v sobě odkryje ješitného megalomana - vynikajicí scéna je mrazivě klidná hádka v pracovně, nebo nervově labilního génia) a nevykládá karty na stůl hned, nechá diváka napínat až do posledních minut, kdy divák skutečně neví (pokud nezná dějiny), jak to bude s Hughesem dál... Letec je možná Scorseseho nejlepší film, ačkoliv zdaleka nejméně agresivní a animální, dílo vyzrálého génia, který už nemá takovou potřebu šokovat, ale vypráví dokonalé příběhy, ve kterých řekne mnohem víc. (06.01.2005)

Na Scorseseho relativně konvenční biják, a každopádně jeden z méně osobních, ale pořád královský nadprůměr. Dlouho jsem bojoval s určitou dějovou i formální netečností téhle epiky, ale byl to (překvapivě) hlavně DiCaprio, kdo ji udržel pohromadě. Jakkoli mi v roli po fyzické stránce moc neseděl (furt je to takový úzkoramenný kluk). (05.01.2005)

Jsou to spíš takové 4,5* protože je to opravdu moc dlouhý. Ale líbila se mi vizuální stránka všechno je takové barevné a scény s letedlama jsou naprosto úchvatné. Herci jsou super (pořád nechápu jak někdo může buzerovat DiCapria že neumí hrát) a nejvíc mě dostalo že i v úplně malých roličkách se objevují takové kádry jako Jude Law nebo Willem Dafoe. Jsem opravdu velice zvědav na Million dollar baby, protože k tomuhle filmu by se Oscar za režii a film hodil moc hezky. (19.04.2005)

9 / 10 Scorsese prechádza režisérskou pubertou a je to vidieť. Letec je oveľa megalomanskejší ako taký Taxikár alebo Zúriaci býk, to je jasné už na prvý pohľad, no je potešujúce, že to čo robí jeho filmy svetovou klasikou, ten základný motív, ktorý sa ťahá celou jeho kariérou ako zlatá niť, zostáva stále rovnaký - hrdinovia jeho filmov sú vždy budovatelia, vodcovia klanov či kmeňov a hlavy rodín, na ktorých pleciach leží obrovská zodpovednosť za prežitie svojho okolia a jeho blahobyt, či už ide o samotného Krista (Posledné pokušenie Krista), otca snažiaceho sa uchrániť svoju rodinu pred pomstychtivým fanatikom (Mys Hrôzy), alebo o vietnamského veterána, samozvaného vykonávateľa apokalyptickej očisty (Taxikár). Toto všetko platí v plnej miere i o Letcovi - Howard Hughes ako majiteľ firmy zamestnávajúcej tisícky ľudí určite nemal pri opätovnom natáčaní Pekelných anjelov pokojný spánok... No ale späť k filmu - čo sa týka hereckých výkonov, tie boli skutočne per excelancé, od DiCapria cez Blanchetovú a Aldu až po Baldwina ba dokonca i Holma, každý z nich išiel na plný plyn a vdýchol svojej postave život tak ako sa na takýto film patrí. Po stránke režisérskej je film rovnako dokonalý, Scorsese je jednoducho Scorsese, jeho štýl sa od filmu k filmu mení a práve na Letca pripadlo jedno z jeho najlepších období. Fakt, že opäť nezískal Oscara je námet na film sám o sebe (tým nechcem spochybňovať Eastwoodovo režisérske umenie, to ani v najmenšom). Také chuťovky ako hudba Howarda Shora či strihová skladba filmu (hlavne tá havária, mňam!) sú už len čerešničkou na torte - päť *, síce nie stopercentných, ale stále ešte päť. (19.03.2005)

Pro mě Martin Scorsese vykreslil velmi přesvědčivě dobu největší slávy jedné z nejkontroverznějších osobností 20. století Howarda Hughese. Leonardo DiCaprio opět potvrdil, že je jedním z nejlepších herců současnosti, Cate Blanchett a Kate Beckinsale se mi též velmi líbili. Naprosto úchvatná kamera, špičkové vykreslení 30. a 40. let a velmi působivý scénář (i když někdy se opakující věci). Podle mého názoru to Martin Scorsese zvádl na jedničku. Pět hvězdiček. (30.09.2007)