Režie:
Jiří Sequens st.Scénář:
Jiří Sequens st.Kamera:
Miloslav HarvanHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Jaroslav Marvan, Josef Bláha, Josef Vinklář, František Filipovský, Gustav Nezval, Helena Růžičková, Luba Skořepová, Jaroslav Mareš, Jaroslav Raušer (více)Epizody(13)
-
Přísaha (E01)
-
Malý a velký vrah (E02)
-
Lady Macbeth z Vinohrad (E03)
-
Otisky prstů (E04)
-
Černé rukavice (E05)
-
Případ lichého střevíce (E06)
-
Lodní uzel (E07)
-
Telegram z Neapole (E08)
-
Turecké náušnice (E09)
-
Kaprova smrt (E10)
-
Hra (E11)
-
Špion přijede v sedm (E12)
-
Svědomí (E13)
Obsahy(1)
Třináctidílný seriál kriminálních případů ze třicátých let 20. století podle povídek Jiřího Marka. Pražská "mordparta" policejního rady Vacátka bojuje s podsvětím. Ani ten nejrafinovanější zločinec nemá šanci uniknout dedukčním schopnostem inspektorů Mrázka (František Filipovský), Brůžka (Josef Bláha) a Boušeho (Josef Vinklář). Jejich práci si ze svého postu kriminálního rady hlídá Karel Vacátko (Jaroslav Marvan). Se stejným obsazením vznikly v letech 1970 - 71 čtyři celovečerní filmy - Pěnička a Paraplíčko, Partie krásného dragouna, Vražda v hotelu Excelsior a Smrt černého krále. V roce 1986 byl jako volné pokračování natočen seriál Panoptikum Města pražského. (mibara)
(více)Videa (20)
Recenze (276)
Prorežimní tvůrce a zdatný řemeslník Sequens se za tenhle seriál rozhodně stydět nemusí. Parádní výprava, díky níž atmosféra Prahy 30. let z každého dílu jenom dýchá. Připočtu k tomu nenapodobitelný soundtrack génia české filmové hudby pana Lišky, zlatou českou hereckou generaci a vychází mi to na pět hvězdiček. ()
Vacátko, Bouše, Mrázek a Brůžek - skvadra ostřílených mazáků, za které by se nemuselo stydět ani dnešní MV. Dotoho všeho skvěle a vtipně napsané dialogy, brilantní zápletky a finální vyústění, srdcervoucí atmosféra, perfektní herecké výkony a především nezapomenutelné hlášky a scény, jakotřeba ta s údajně mrtvým a poté obživlým hercem Janem Skopečkem. Ale byli zde vidět i jiní, viz. třeba Pavel Landovský v jedné epizodě právě s Janem Skopečkem, anebo krásná, smyslná Květa Fialová v charakterní roli nějaké vychytralé, ale na druhou stranu i tak trochu bláznivé pražské dámičky z lepších kruhů, která otrávila svého muže. Velmi kvalitní seriál, společně třeba s pozdějším "Panoptikem města pražského", jedem z nejlepších ve svém druhu, zde navíc s geniální a lehce zapamatovatelnou Liškovou hudbou (která se s oblibou v jednom nejmenovaném disk. pořadu, pouští politikům, všichni asi víme proč..-) ()
Zajímavé na tomto seriálu je především to, že je to nejspíš to první, co vás napadne, když se řekne poctivá česká detektivka, ale přitom některé díly tak ryze detektivkové nejsou. Zrovna ten s tím olovem. Nebylo žádné mrtvoly, detektivové toho moc nevyšetřili, v podstatě mohli jít najisto, ale aby tento díl neměl deset minut, nějak se to prostě natáhlo a tak vlastně vznikl docela humorný film, který v prvé řadě zcela brilantně vykresloval nedávnou naší historii a především lidi. A vlastně takové jsou všechny díly. Jedná se spíš o takové televizní humoresky z policejního prostředí. A to mě rozhodně baví. Jednak mám rád tu dobu, ten citlivý humor v nuancích společenské korektnosti a především ony proklamované detektivní metody, totiž ty, kdy místo nějakých osvědčených forenzních praktik, přijde na paškál osobní znalost celé galerky. Jo, kruhový výřez do sklepních oken dělal vždycky ten Božetěch z Košíř, ale ten si zase s sebou nebral žebřík. To máme novou krysu v rajónu anebo pustili starýho Houžvičku z pankrácký věznice. Vy se jdou podívat na toho Božetěcha, ověřej, kde byli a co dělali v době inkriminované a vy jdou s sebou prověřit toho Houžvičku. Pánové, do oběda chci nějaké výsledky. A vsaďte se, že do oběda ho měli a nebyl to ani Houžvička ani Božetěch, byl to nějaký Franta Jetel z Kobylis. Byl spatřen jedním z detektivů, jak si nese žebřík a náčiní na vyřezávání kruhových otvorů. Přiznal se až na separaci. ()
Spolu s Atentátem opravdový Sequensův majstrštyk. Nezaměnitelná a kouzelná atmosféra, grandiózní herecké výkony, tématická hudba Zdeňka Lišky a legendární písničky. Kultovnost celého díla je naprosto zasloužená a nesmrtelnost pánů ze čtyřky je zaručena ! "A dejte mi zahrát, pane inšpektóre, dejte mi zahrát, už jsem zase dole, dejte mi zahrát v čistým dur než přišijou mi číslo na mundur - na mundur, šedivej, vošklivej." ()
Tři neděle nevyšel pan Zeman z bytu. / A to vám nebylo nápadný? / Abych vám pravdu řekla, pane vrchní policejní rado, tý potvore to přeju. 13 případů komisaře Vacátka. V helénské barevné kombinaci soli, pepře a krve vyvedený televizní noir, který stylově sugeruje, že lidé sice jsou bestiemi jaksi od přirození, ale že mívali dřív trochu větší glanc. Pravdivá je spíše jen první část podprahové zprávy, o dalších podprahových ideologických sděleních, jimiž se kvalifikoval Jiří Sequens k dalším tvůrčím počinům, nemluvě. Série nejvíce fascinující v žánrové a kvalitativní schizofrenii, která mezi epizodami střídá frašku s hororem a kvalitní detektivní drama s břečkou. Též v momentech čiré makabrozity, k níž se Sequens uchýlil ještě zřetelněji v pozdějším tvůrčím období: scéna přestřelky s kreténem v epizodě Turecké náušnice či vysekávání tváře ze sádry ve Svědomí. Jedna hvězdička k dobru za 0.4 vteřiny odhalených kyvadel dentální hygienistky Květy Fialové, leštící chrup olovem. ()
Galerie (301)
Zajímavosti (81)
- V oddělení barrandovského fundusu se dá najít ledacos z garderóby pánů detektivů, ale také lehkých slečen a dalších postav ze seriálu o hříšných lidech. Jen s buřinkami je trochu problém - mají jich moc a neví se přesně, kterou nosil rada Vacátko (Jaroslav Marvan). Ve skutečnosti si je detektivové nechávali u kloboučníků označovat iniciálami, aby si je mezi sebou nemohli poplést. (Cucina_Rc)
- Stella Zázvorková a Helga Čočková si zahrály matku s dcerou jak v seriálu jak v této epizodě, tak i ve filmu Partie krásného dragouna (1970). Rozdíl byl jen v sociálních poměrech jejich postav. (Ganglion)
- V 10.dílu "Kaprova smrt" zazní hned dvě písničky. První "Ruka zákona" (někde uváděno také jako "Tři fleky krve") zpívá Josef Zíma, který je i ve filmu. Druhá má název "Šáhla jsem mu na zoubek" a nazpívala ji Věra Nerušilová, kterou ale v obrazu není vidět. (Willy Kufalt)
Reklama