Hříšní lidé města pražského

Oblíbený seriál mého dětství s přehršlí známých českých herců, nádhernou prvorepublikovou atmosférou a úžasně výraznou znělkou:-). Včera jsem se nachomýtla k repríze a poněkud nemile mě překvapilo řešení zápletky první epizody. Následují SPOILERY, tak to nečtěte, jestli nechcete přijít o překvapení;-). Dedukce rady Vacátka je obdivuhodná - oběť, precizně klepnutá kladivem, ležela v pečlivě zastlané posteli, čili pachatelem MUSELA být žena (mezi námi, většina žen by kladivem ublížila spíše sobě a k vraždě by tedy volila menší, lehčí nástroj - třeba nůž). Svědkyně si vzpomene na doprovod zabitého děduly - padesátnici, blondýnu při těle. A hle, rada Vacátko se ihned vytasí s jedinou fotkou podezřelé, jiná oplácaná blondýna asi v Praze tou dobou neexistovala. Svědkyně při pohledu na obrázek váhá, přesto se jí policejní rada chytře ptá, jestli si je zcela jistá totožností podezřelé a najednou dostává přesvědčeně kladnou odpověď. Podezřelou neměl rád psík zavražděného, když na ni tedy po chvíli zaštěká policejní čivava, je to důkaz nad důkazy o vině! Podezřelá je navíc kráva na entou, ukradne desítky tisíc, zahodí důkazy do Vltavy, ale starou sukni zašplíchanou od krve strčí do čistírny! Opomenutí je nesmírně věrohodně vysvětleno lakotou vražedkyně - ta se pochopitelně okamžitě složí, místo aby tvrdila, že např. stahovala králíka (expertíza krve by tou dobou asi nebyla kdovíjak na úrovni). V podobném stylu díl doklopýtal až do úsměvného závěru a notně ukrojil z glorioly seriálu. No, ještě si pár epizod zopáknu, než sestřelím hvězdičku, třeba to nebude samý bůžek ve stroji;-). EDIT: OMG - ty "promyšlené akce" při zatýkání, ty následné upískané honičky neschopných policajtů... Čtvrtou hvězdičku vážně ponechávám jen z nostalgie a úcty k hercům. 70% (13.04.2010)

Herecky famózní, ale scenáristicky a režijně velmi nevyrovnaný a často k smrti nudící krimiseriál natočený koncem 60. let, časově ovšem spadající do doby první republiky, a to někdy téměř organicky, někdy dost pitomě. Liškova hudba je kongeniální, stejně jako titulky -- bez nich by to nebylo ono. Odvázat se, vystoupit z kruhu -- tahle potřeba tvůrcům chyběla a vlastně celý seriál uzavřela do našeho malého, pseudočeskopražského prostředí. Měšťácké koukání pro měšťáčky, nebo spíš ospaléé důchodce. On Jiří Marek nebyl Karel Čapek, že, a ani Josef ne. A Sequens byl poslušně mýdlovitý "režisér". (31.05.2010)

Zajímavé na tomto seriálu je především to, že je to nejspíš to první, co vás napadne, když se řekne poctivá česká detektivka, ale přitom některé díly tak ryze detektivkové nejsou. Zrovna ten s tím olovem. Nebylo žádné mrtvoly, detektivové toho moc nevyšetřili, v podstatě mohli jít najisto, ale aby tento díl neměl deset minut, nějak se to prostě natáhlo a tak vlastně vznikl docela humorný film, který v prvé řadě zcela brilantně vykresloval nedávnou naší historii a především lidi. A vlastně takové jsou všechny díly. Jedná se spíš o takové televizní humoresky z policejního prostředí. A to mě rozhodně baví. Jednak mám rád tu dobu, ten citlivý humor v nuancích společenské korektnosti a především ony proklamované detektivní metody, totiž ty, kdy místo nějakých osvědčených forenzních praktik, přijde na paškál osobní znalost celé galerky. Jo, kruhový výřez do sklepních oken dělal vždycky ten Božetěch z Košíř, ale ten si zase s sebou nebral žebřík. To máme novou krysu v rajónu anebo pustili starýho Houžvičku z pankrácký věznice. Vy se jdou podívat na toho Božetěcha, ověřej, kde byli a co dělali v době inkriminované a vy jdou s sebou prověřit toho Houžvičku. Pánové, do oběda chci nějaké výsledky. A vsaďte se, že do oběda ho měli a nebyl to ani Houžvička ani Božetěch, byl to nějaký Franta Jetel z Kobylis. Byl spatřen jedním z detektivů, jak si nese žebřík a náčiní na vyřezávání kruhových otvorů. Přiznal se až na separaci. (10.07.2012)

Ačkoliv pánové Sequens a Marek byli komunisté jak řemen, nutno přiznat, že tohle uměli - v podstatě dobová rekonstrukce tehdejších kriminálních případů vychází velmi dobře, i proto, že Sequens natáčel co nejvíce na autentických místech, jež třeba hned po natáčení padla za oběť socialistické výstavbě (zdravíme do Holešovic!). Velmi dobří herci, zajímavé případy, některé dnes již kultovní scény. (30.10.2014)

Tři neděle nevyšel pan Zeman z bytu. / A to vám nebylo nápadný? / Abych vám pravdu řekla, pane vrchní policejní rado, tý potvore to přeju. 13 případů komisaře Vacátka. V helénské barevné kombinaci soli, pepře a krve vyvedený televizní noir, který stylově sugeruje, že lidé sice jsou bestiemi jaksi od přirození, ale že mívali dřív trochu větší glanc. Pravdivá je spíše jen první část podprahové zprávy, o dalších podprahových ideologických sděleních, jimiž se kvalifikoval Jiří Sequens k dalším tvůrčím počinům, nemluvě. Série nejvíce fascinující v žánrové a kvalitativní schizofrenii, která mezi epizodami střídá frašku s hororem a kvalitní detektivní drama s břečkou. Též v momentech čiré makabrozity, k níž se Sequens uchýlil ještě zřetelněji v pozdějším tvůrčím období: scéna přestřelky s kreténem v epizodě Turecké náušnice či vysekávání tváře ze sádry ve Svědomí. Jedna hvězdička k dobru za 0.4 vteřiny odhalených kyvadel dentální hygienistky Květy Fialové, leštící chrup olovem. (07.12.2019)