Švestka

Tož já nebudu jako mnoho zdejších uživatelů psát rádoby vtipný komentář. Já vím jak se mám vyvarovávat těmhle rádoby vtipným komentářům ve kterých postupně přecházím až k nějakým neopodstatněným věcem, které nemají s Cimrmanem nic společného. Třeba až k Čapkovy jako jeden uživatel. Vždyť co má Cimrman společného s Čapkem, že? Kromě toho, že oba měli matku. Jeden dokonce s velkým M. Ale takovou matku s velkým M mají všichni, že? Teď nepočítám ty chudáčky děti z dětských domovů. Já jsem tam jednou byl. Jako né že bych tam vyrůstal to né. Já tam byl na návštěvě. V rámci jednoho projektu zadaného v občanské nauce. Nás v občanské výchově učí jedna strašná čůza. Jedna z nejhorších na škole. Jsou i horší. Ale ty mě naštěstí neučí. Měl jsem vždy štěstí na slušné profesorky. Máme i profesory, nemyslete si. No a jeden z těch kantorů s oblibou cituje Járu Cimrmana. No a tenhle Jára Cimrman napsal jednu geniální hru - Švestku. A k ní bych chtěl napsat komentář. Ale já nebudu jako spousta zdejších uživatelů tvořit nějaký rádoby vtipný komentář. Ne ne, mně nenachytáte na švestkách. Víte, ona existuje i jedna švastka s velkým Š... (29.08.2006)

Zatím předposlední nalezené Cimrmanovo drama. Cituji: "Švestka je hra o stáří a stářím jejího autora je umělecká úroveň této hry silně poznamenána." Ani bych neřekl, právě z tématu stáří (a potažmo skleróza) vytěžili autoři velice mnoho. Ať už to je geniální parafráze Zdeňka Nejedlého v semináři či hra samotná, kde Ladislav Smoljak vytvořil nádhernou postavu silně sklerotického Přemysla Hájka. Také musím upozornit na velice zajímavou interpretaci Cimrmanovy písně Šel nádražák na mlíčí. A na závěr: "Jinýmu bych žebřík půjčil, ale Hájkovi naser!" (17.12.2005)

Při téhle hře je třeba mít neustále na paměti úvodní seminář o senilitě, snad implikované jako nevyhnutelná součást stáří. Samozřejmě se bude vkrádat myšlenka, jestli je tedy servírování humoru, v této hře jaksi tenisové (totiž že člověk celou dobu sleduje v zásadě pár fórů lítat tam a zpátky), schválně a tudíž demonstruje onu senilitu zachycenou stejně okatě podvratným způsobem, jakým je nám vnucována existence samotného Járy Cimrmana, či jde zkrátka o určité tvůrčí zadrhnutí. U některých děl se možná rozhodneme snadno, jde-li o způsob vyprávění nebo o zfušovanou práci, tady budou asi furt fungovat určitý rozpaky. Na atraktivitě to ale stejně nepřidá, takže Švestka – meh, jedna ze slabších Cimrmanových her. (04.11.2014)

1.) Úvodný seminár - zvláštnosti chôdze J.Cimrmana; Cimrmanova staroba, skúsenosti so železnicou a jej inštitúciami 2.) Hra Švestka - javiskový sklerotikon. Hra o stretnutí priateľov staršieho veku, ktorí sa stretajú na železničnej stanici malej dedinky, aby si očesali slivku. Přemysl Hájek (Ladislav Smoljak), vechtr (výpravca) vo výslužbe, po rokoch služby konečne získa strom do svojho vlastníctva, ale musí do určitého dátumu a času slivky obrať, inak prepadnú v prospech železníc. V posledný deň sa stretáva Hájek, sklerotik, jeho ukecaný bratranec Blažej Motyčka, Hájkov priateľ a horolezec Sváťa Pulec, a s nádejou na slivky sa do deja zapája aj mladý vechtr Kamil Patka. (11.04.2012)

Cimrmanovské hry jsou vždy záruka skvělé zábavy a hodnocení minimálně tří hvězdy si spolehlivě zaslouží všechny. Nicméně maximální hodnocení u mě dosáhly jen některé a Švestka je právě jedna z nich. Smoljak jako Hájek je nezapomenutelný a u hry samotné jsem se smál prakticky neustále. Navíc má Švestka ten vzácný dar vás rozesmát, i když ji vidíte po druhé, po desáté, po sté ... Bohužel je Švestka zatím jedinou hrou, kterou jsem viděl naživo a k tomu ještě bez pana Smoljaka. (28.02.2018)