Čas sluhů

Časem sluhů vzbudila Irena Pavlásková slibné naděje. Její psychologické drama je působivé v obrazech, tématu, ději i hereckých výkonech. Neklidná kamera F. A. Brabce rozprostírá náladu nejistoty do vnitřních orgánů postav, aby je vytrhávala z navyklého poklidu a rozvracela bezpečnost a důvěru. V nastalém chaosu vládne pomstychtivá vztahovačnost. Téma o morálce je stále strhující svým důrazem, atraktivní a bezprostřední formou zpracování i rozdanými kartami. Hlavní postavou příběhu je Dana (vynikající Ivana Chýlková), chladnokrevná hysterka. Vynucování pozornosti je začátkem cesty za osobní představou štěstí. Počáteční nesmělé oťukávání možností se po prvních úspěšných krůčcích ctižádostivých tahů proměňuje v nebezpečnou suverenitu, která vládne a trestá. Z pouhého rozmaru a prohlubujícího se pocitu neohroženosti. Komfort, vysoký životní standard a nicnedělání je cílem, manipulativní hrátky jsou zpestřením a potěšením, tresty rozkoší a subjektivním pocitem spravedlnosti. Hlavní mužskou postavou je Milan (velmi dobrý Karel Roden), slušný a nadějný mladý muž. Laskavost se vymaká kontrole, je rafinovaně znásilněna a zotročena až na samé dno lidské důstojnosti a mravnosti. Stává se prostředkem a hračkou bez osobní vůle. Výraznou postavou je šlechetná Lenka (zajímavá Jitka Asterová), využitá Milanova přítelkyně a první oběť nekompromisní hry o trůny. Nejzneužitější postavou je historik Luboš (velmi zajímavý Libor Žídek), důvěřivý Danin milenec. Ovládaný všehoschopnou intrikánkou v destrukci celého svého dosavadního života. Z dalších rolí: zákeřně trestaný přelétavý Danin přítel Marek (příjemný Miroslav Etzler), naslouchající a obětavá Danina kamarádka Bohunka (dobrá Eva Holubová), upovídaná a věrná Danina kamarádka Hanka (zajímavá Vilma Cibulková), žoviální Milanův nadřízený a zástupce ředitele Stach (dobrý Petr Haničinec), jeho povýšená manželka (velmi zajímavá Helga Čočková), zásadový a neústupný Milanův kolega Pražák (pozoruhodný Jiří Brožek), Danina malá dcerka Markéta (Daniela Reischlová s hlasem Adély Draxlerové), starostlivá Lubošova domácí (příjemná Jiřina Steimarová), či svérázný muž v restauraci (velmi zajímavý Bolek Polívka). Naléhavost v obrazech a zvuku prohlubuje dramatické divadlo o zhoubné možnosti nebezpečného rizika vynalézavé pomstychtivosti zhrzené ženy a chladné manipulátorky s její osobní představou o životním štěstí a spravedlivé rovnováze světa. (24.02.2017)

Myšlienka so svadbou trochu prehnaná aj na dnešné divoké časy, ale film aj na dnešné časy na úrovni. Trochu sa mohlo ubrať na stopáži a mohli by vypadnúť niektoré zbytočné a rušivé scény, napríklad aj disident Bolek Polívka. „Kdo jen čeká, ten se nedočká. Jestli chceš vyhrát, musíš se umět ponížit.“ - „To se strašně shodím, když se ponížím.“ - „Člověk musí leccos spolknout, když mu o něco jde.“ --- „Rozmysli si: Buď budeš hodnej nebo zlej. Ale hlavně nebuď stranou.“ --- „Maminko, ten pán je taky kretén?“ A zabila ma scéna s banánmi v Arábii, to sa ani nedá citovať. (02.01.2013)

Hodně zajímavý pozdně socialistický kousek. Chýlková v životní roli ženy, která nedokáže doopravdy milovat a svým okolím jen krutě a bezohledně manipuluje. Výborný Roden v roli jejího partnera. Protože jsem v končícím socialismu vyrostl, tak ve filmu oceňuju trefnou kritiku některých jeho rysů, jako byla povrchnost a všudypřítomné pokrytectví. Škoda, že Irena Pavlásková už tenhle svůj debut nikdy nepřekonala, totéž se týká hudby Jana Chlumeckého (kapela ZOO). ....už jí podléééééééééháš, ztratil jsi všechno cos měl, a teď máááááš mundůůůůůůr z pruhůůůůůůůů...... když se vysvlééékáááááš, svůdná jak půlnoční had....... :o)))))) (16.10.2007)

Velmi dobré psychlogické drama, nicméně mě to stálo hodně přemlouvání a mnoho repríz v televizi, než jsem se pořádně do filmu ponořil, protože to není právě můj šálek kávy. Ivana Chýlková předvedla vynikající herecký výkon, její postava se neskutečně ale velmi uvěřitelně proměnila. Možná měl film trošku smůlu, možná naopak štěstí v době svého vzniku, ale i rýpání do fungování systému v socialistickém československu bylo dost odvážné. Konstatuji z filmu dobrý dojem, ale nedokáži se přenést přes svou nechuť vidět film znovu, což mé celkové hodnocení poněkud snižuje. (09.01.2011)

Pavlásková má ve svých filmech dar vymáčknout z herců v hlavních rolích ten nejlepší výkon, přičemž většina menších rolí je zahrána naprosto tragicky (pokud se v nich ovšem neobjeví zkušení osvědčení herci). Tady naprosto září Ivana Chýlková a Karel Roden. Především Chýlková má tak šťavnatou postavu, že na ní dlouho nezapomenete. Takovou mrchu a svini jsem neviděl. Aby dosáhla svého, ponižuje se, prosí a na druhou stranu je hrdá a neústupná. Dokonale zahraná, opravdu upřímně jsem jí nenáviděl! Film na mě zapůsobil silně, přesně tak jak chtěl! (12.03.2008)