Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Její vášní se stala manipulace s lidmi... Studentka medicíny Dana (Ivana Chýlková) je navzdory svém hezkému zevnějšku zakomplexovanou staropanenskou stydlivkou. Když ji zavrhne zbožňovaný student ekonomie Marek (Miroslav Etzler), rozhodne se Dana dokázat mu, že o ni někdo stojí. Uprosí jeho spolužáka Milana (Karel Roden), aby si ji vzal za ženu. Tím muže přebere své nejlepší kamarádce Lence (Jitka Asterová). Po čase najde Dana v intrikách, pomluvách a manipulaci s lidmi zalíbení. Dokáže zneužít každou slabost a zbabělost, ale i obyčejnou lidskou slušnost. Stane se z ní noblesní domácí panička, která si zakládá na svém postavení a na manželově kariéře v podniku zahraničního obchodu. Neváhá kvůli tomu přemluvit Milana, aby v práci podrazil kolegu a nastoupil na jeho místo... Snímek Čas sluhů byl režijním debutem tehdy osmadvacetileté scenáristky a režisérky Ireny Pavláskové. (Česká televize)

(více)

Recenze (227)

Chrustyn 

všechny recenze uživatele

Jo v 90. letech ještě měly české filmy jistou úroveň. Vyjímkou není ani tento herecky bezchybný ale divácky náročný snímek "Čas sluhů". Je to jeden z těch filmů, který je založen na hereckých výkonech a v tomto směru nemá sebemenší chybu. Naprosto geniální Ivana Chýlková předvádí dokonalý výkon, kdy se s úťáplé puťky mění na bezcitnou mrchu, která je až mrazivě přesvědčivá. Pozadu nezůstávají ani ostatní herci, kde stojí za zmínku hlavně Karel Roden, který sice zůstává ve stínu ale statečně se drží. Jedná se o film, který nemá výrazné chyby ale tématem pro mě není natolik zajímavý abych dal vyšší hodnocení, takže pokud vám nevadí filmy s manipulativní mrchou v hlavní roli, která ničí všechny kolem sebe, neberete moje průměrné hodnocení v potaz. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Časem sluhů vzbudila Irena Pavlásková slibné naděje. Její psychologické drama je působivé v obrazech, tématu, ději i hereckých výkonech. Neklidná kamera F. A. Brabce rozprostírá náladu nejistoty do vnitřních orgánů postav, aby je vytrhávala z navyklého poklidu a rozvracela bezpečnost a důvěru. V nastalém chaosu vládne pomstychtivá vztahovačnost. Téma o morálce je stále strhující svým důrazem, atraktivní a bezprostřední formou zpracování i rozdanými kartami. Hlavní postavou příběhu je Dana (vynikající Ivana Chýlková), chladnokrevná hysterka. Vynucování pozornosti je začátkem cesty za osobní představou štěstí. Počáteční nesmělé oťukávání možností se po prvních úspěšných krůčcích ctižádostivých tahů proměňuje v nebezpečnou suverenitu, která vládne a trestá. Z pouhého rozmaru a prohlubujícího se pocitu neohroženosti. Komfort, vysoký životní standard a nicnedělání je cílem, manipulativní hrátky jsou zpestřením a potěšením, tresty rozkoší a subjektivním pocitem spravedlnosti. Hlavní mužskou postavou je Milan (velmi dobrý Karel Roden), slušný a nadějný mladý muž. Laskavost se vymaká kontrole, je rafinovaně znásilněna a zotročena až na samé dno lidské důstojnosti a mravnosti. Stává se prostředkem a hračkou bez osobní vůle. Výraznou postavou je šlechetná Lenka (zajímavá Jitka Asterová), využitá Milanova přítelkyně a první oběť nekompromisní hry o trůny. Nejzneužitější postavou je historik Luboš (velmi zajímavý Libor Žídek), důvěřivý Danin milenec. Ovládaný všehoschopnou intrikánkou v destrukci celého svého dosavadního života. Z dalších rolí: zákeřně trestaný přelétavý Danin přítel Marek (příjemný Miroslav Etzler), naslouchající a obětavá Danina kamarádka Bohunka (dobrá Eva Holubová), upovídaná a věrná Danina kamarádka Hanka (zajímavá Vilma Cibulková), žoviální Milanův nadřízený a zástupce ředitele Stach (dobrý Petr Haničinec), jeho povýšená manželka (velmi zajímavá Helga Čočková), zásadový a neústupný Milanův kolega Pražák (pozoruhodný Jiří Brožek), Danina malá dcerka Markéta (Daniela Reischlová s hlasem Adély Draxlerové), starostlivá Lubošova domácí (příjemná Jiřina Steimarová), či svérázný muž v restauraci (velmi zajímavý Bolek Polívka). Naléhavost v obrazech a zvuku prohlubuje dramatické divadlo o zhoubné možnosti nebezpečného rizika vynalézavé pomstychtivosti zhrzené ženy a chladné manipulátorky s její osobní představou o životním štěstí a spravedlivé rovnováze světa. ()

Reklama

selfesteem odpad!

všechny recenze uživatele

Tady koukám jdu hodně proti proudu, ale když je mi z filmu zle, tak se nedá nic dělat. Možná mi z něj mělo být zle a já měla ohodnotit, jak se to výborně povedlo. Ale necítím to tak. Lituju čas, který jsem filmu věnovala. Nedalo se na to dívat. Ta proměna z manipulativní puťky v opět manipulativní ženu, které nikdo neodolá a která si všechny získává sexem. Nevěřím, že by okolí kolem Dany bylo natolik vypatlané, aby se sebou nechalo takhle a takovou dobu orat, nebo se k ní opakovaně vracet, nebo s ní vůbec být déle než pár vteřin. A proč vždycky existuje ten postup, že když je někomu ublíženo, tak se nezlobí na toho, kdo mu to způsobil, ale mstí se na okolí? Nerozumím takové reakci. To už ten člověk musí být hodně narušený mnohem dříve, když je něčeho takového schopen. A možná právě proto se na ní ten kluk vykašlal. Věřím na šestý smysl a z takových lidí jsem schopna to zlo, závist, zášť a špatné úmysly vycítit. A okamžitě se klidit. Proto mi přijde nepochopitelné, že jí to neustále vycházelo a v tom spatřuju absurdnost tohoto zbytečného filmu. Věřím a doufám, že snad je na světě více takových lidí jako jsem já, společnost má nějakou naději a nefunguje jako v tomto filmu. Upřímně, vůbec netuším, co mi tohle dílo mělo sdělit nebo předat (prý paralela společnosti za komunistické totality, aha), kromě absolutního zhnusení nad někým, kdo denně vaří pouze krupicovou kaši, nosí nechutný dlouhý drápy a své školkou povinné dítě nechává v ohrádce, "protože je to bezpečnější". Fakt humus. ()

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Od kinopremiéry jsem film viděl až nyní. Překvapilo mě, jak nadčasový je, jak se Danám okolo nás stále daří. Samozřejmě film těsně před revolucí vnímal člověk především politicky. Ač v roce 1989 docházelo k jistému uvolňování (v klubech se objevovaly některé trezorové filmy, do knihoven se pomalu vraceli zakázaní autoři a undergroundové kapely vystupovaly stále častěji veřejně), je dobré připomenout, že lednový Palachův týden byl ukázkou nesmírné brutality policejních a represivních složek, že byl vydán obuškový zákon a že se objevil manifest Několik vět. Běžný občan rozhodně neměl pocit, že v listopadu všechno praskne. Pavlásková tedy natáčela snímek v době, kdy nic nebylo jisté. Proslovy směrem k divákovi, že si všechno necháme líbit, že žijeme jiné životy, než bychom chtěli, že se pořád bojíme.... jak aktuální vstříc současné politické scéně. Dnes bych jen dodal, jak mnohým je vše jedno, ale nadávat nepřestanou. A Polívka poslouchající štvavou rozhlasovou stanici či zakázaná píseň Přejdi Jordán pozdější normalizační pěvkyně Vondráčkové, nu, to jistou odvahu chtělo. Samozřejmě dnes lze vnímat zejména jako one woman show I. Chýlkové. Hodnocení ponechávám, i když je to dnes pro mne spíše za 4*. Tenhle zlý film si už asi nikdy nepustím, zlaté horory. ,,Kreténe, kreténe." ()

Marsik 

všechny recenze uživatele

Prvně jsem tento film viděl až teď - po 22 letech od jeho vydání a musim říct, že mě to nijak zvlášť neoslovilo. Slyšel jsem na to hodně chvály, a tak jsem byl zvědav, jestli oprávněné. Herecké obsazení dobré - Chýlková, coby mrcha, byla sice výborná a Roden taktéž, ale stejně jsem čekal mezi nima dvěma větší "fighty". Když film končil, tak jsem si řikal "To už je konec"? Čekal jsem nějakej pořádně vygradovanej závěr. Moje hodnocení je tedy 66% ()

Galerie (19)

Zajímavosti (18)

  • Celú hudobnú produkciu obstarala skupina ZOO, ktorá s titulnou piesňou "Čas sluhů" v roku 1990 dobyla vrchol českej hitparády. Vo videoklipe k tomuto songu boli použité ukážky z filmu. (Raccoon.city)
  • Ivana Chýlková (Dana) bola odvážna aj za cenzurovaného komunizmu. Čas sluhů bol v tom čase jej 6 filmom v poradí, kde ukázala svoje ženské "vnady". (Raccoon.city)
  • Režisérka Irena Pavlásková spomína že scenár skončil na stole obávaného cenzora umeleckého riaditeľa Barrandova, ktorý reagoval slovami " že jak si to představuju ukazovat v naší společnosti takhle negativní ženu. Že to vůbec neodpovídá realitě, že takové osoby v naší komunistické společnosti nežijí a proč raději nenatočím film o nějakém dobrém člověku", ale režisérka si všimla že počas rokovania si Barrandovský šéf odbieha v pravidelných intervaloch do vedľajšej miestnosti popíjať alkohol. Čím častejšie tam chodil, tým bol vľúdnejší a vľúdnejší. Vo finále už v dosť veselom stave jej povedal "Ta moje je taková svině! Ta je ještě horší než ta vaše v tom scénáři." Podpísal, aby sa manželka videla a vo filme sa spoznala a bolo vyhraté. (Raccoon.city)

Související novinky

MFF KV nabízí velkou nabídku filmů

MFF KV nabízí velkou nabídku filmů

22.06.2019

Letošní ročník MFF Karlovy Vary se koná od 28. června do 7.července a opět přináší atraktivní nabídku filmových titulů. Zahajovacím filmem bude snímek Po svatbě, který doprovodí tvůrčí delegace –… (více)

Reklama

Reklama