Železný kříž

Jsem pacifista, který ani při dětském válčení nedokázal zastavit špuntovkou nepřátelský tank. Přesto se občas na nějaký ten válečný snímek mrknu, tedy obzvlášť na takový, který si najde čas na podumání o nesmyslnosti válečného běsnění. V tomto případě byla volby jasná, neboť Sam Peckinpah patří mezi mé nejoblíbenější režiséry a tak nebylo pochyb o tom, že dokáže válečnou řezničinu zobrazit naprosto dokonale. Překvapením pro mne však bylo, že solidně zvládl i názorový souboj rozumného Steinera s křížechtivých aristokratem Stranskym. A ačkoli mám drobné výhrady k několika scénám, tak mi nezapomenutelné kousání ruské zajatkyně do nacistického penisu umožnilo hodit tyto výhrady za hlavu. (29.06.2013)

Nemělo to vůbec špatný námět ani scénář (z německých pohledů se většinou WWII filmy netočí, že), ale zpracování bylo úděsné (naprosto nelogické zpomalovačky na místech, kde neměly co dělat - zpomalovačka běžící slepice???), nevhodně a blbě udělané flashbacky a bohužel jsem měl tu čest s českým dabingem - dabéři se snažili, ale zvuk upravoval debil. No, čekal jsem víc. (17.05.2011)

Tento film mám ve své filmotéce a tudíž jsem ho již několikrát viděla a musím přiznat, že hvězdy jako James Coburn, James Mason a Maxmillian Schell, dodávají tomu dílu neobyčejnou působivost. Je to dílo o různých lidských charakterech, které se absolutně vymezí v krajních situacích jako je například válka. Zatímco někdo zůstane člověkem i vůči svému nepříteli, jiný zůstává vypočítavým egoistou i kdyby mu zvonila hrana. Výborný psychologicky válečný film. (24.09.2007)

Zkazky nelhaly, že se jedná o poslední velký film Sama Peckinpaha. S první filmovou ligou se rozloučil s obrovskou grácií. Opustil Divoký západ, opustil Americký zločinný jih, opustil zapadlou Anglickou vesničku a vydal se do Druhé světové války na Ruskou frontu. A již od samého začátku je znát, že nepůjde o všední zážitek a že půjde o jeden z nejtypičtějších filmů Sama Peckinpaha. Herecké obsazení dokázal Sam vždycky vhodně zvolit, tentokrát snad úplně nejlépe. James Coburn coby nalomený drsný četař rytířských ctností a Maximilian Schell v roli prušácky fanatického kapitána byli omračující. Bitevní scény jsou ohromné - jeden výbuch a jedna krev. Sam si rovněž nebral servítky a brutalitou se nešetří (zastřelení dítěte, ukousnutí koulí, mrtvý voják v blátě, přes kterého se vesele jezdí). "Železný kříž" je válečný film s velkým V, protože jede naplno. Je doslova přehuštěn lidským utrpením, absurditou, smradem z nábojnic a řinčením tankových pásů. Sam Peckinpah v nejlepší formě. Bohužel naposledy. (25.06.2008)

Zajímavý pohled na válku na straně "těch zlých", to znamená na straně německých vojáků. I tam totiž, ať se to zdá jakkoli podivné, fungovaly bytosti vybavené charakterovým spektrem od rovného Steinera pohrdajícího Bohem ("bůh je sadista, ale neví o tom"), důstojníky a pachtěním za válečnými skalpy, přes obyčejné vojíny, kteří jedou na setrvačník, aniž už vlastně vědí proč, až po šmejda Stranskyho, třesoucího se na vyznamenání v závětří zato s plnými ústy válečné strategie a psychologie. Konflikt těch dvou je nosnou silou příběhu a musim říct, že se mnou tenhle film a mazácké herectví Jamese Coburna hodně zahýbalo. (22.05.2005)