Řetěz

Zajímavý pokus o západní produkci v době komunismu. I když má příběh několik nedostatků (hlavně ten začátek je zbytečně zdlouhavý, to chtělo více střihu a méně akce :)) přece jen dokáže u diváka vzbudit zvědavnost, jak to celé vlastně dopadne. Postavy jsou trochu přehnané (zejména Pavel Nový jakoby nevěděl kam svou postavu zařadit) a Z-U Keslerová jako nevýrazná loutka působí místy poněkud nepřesvědčivě. S přihlédnutím k době vzniku 45% (13.02.2012)

Zločin sa nevypláca. Pretože aj keď sa muž snaží vysokým životným štandardom plynúcim z lúpeží, falšovania obrazov a kšeftov so zlatom pripútať k sebe atraktívnu manželku, tá si milenca nájde. Kombinácia povinnej práce a zločinu snaživého manžela totiž pohlcuje totiž natoľko, že nestíha plnohodnotne ženu. Spravodlivosť predstavuje nezaujímavo pôsobiaci vyšetrovateľ, no napriek malej vizuálnej i celkovej telesnej atraktivite dopadne aj šelmovsky krutý typ zloducha. Subžáner akčnej normalizačnej československej kriminálky so sebou priniesol nahotu, neveru, násilie a akciu. A zároveň vniesol do týchto jednaní akúsi perverznú odpudivosť ostro kontrastujúcu so svetom prevládajúcich vyondulovaných trvalých, uniformnej šedivosti verejných priestorov aj panelákových interiérov a svetríkov z Ozety či Makyty. Veď si len zoberte - päť mŕtvych a nič poriadne sa nestane - nejaké vykradnutie lokálnej pošty, čo to je? Akoby normalizačných robotov ovládol v týchto filmoch (okrem Reťazí sa mi vybavuje ešte Smrť stopárok) kriminálny vírus, umožňujúci akčnú auto naháňačku či strieľačku v prefízlovanom priestore. Verejný zločin totiž v reáli mali v oku okrem oficiálnych policajtov bdelé pomocné stráže Verejnej bezpečnosti, strážcovia socialistického zriadenia v podobe členov Ľudových milícií a prešpekulovane dosádzaní agenti a iní posluhovači Štátnej bezpečnosti. (02.05.2014)

Kriminální příběh o jedné poštovní loupeži a dychtivosti po získaném lupu. Film se hemží mrtvolami a svoji dobu je v něm více brutality prezentovanoz hlavně Pavlem Novým. Padouchy známe od první minuty. Film tedy nepřináší klasické vyšetřování a ani psychologický rozbor hrdinů, jak někdy bývá zvykem. Kriminalisté zde vystupují povětšinou jako anonymní postavy. Tvůrcům šlo asi hlavně tehdejšímu publiku přinést akční podívanou. Z části se to povedlo, z části ne. (16.03.2007)

Drsná kriminálka Jiřího Svobody oplývá syrovou a vcelku brutální atmosférou, na svou dobu u nás zcela ojedinělou. Hlavní roli hraje Zora Ulla Keslerová, známá především z kanibalského filmu Ženy od hluboké řeky, nebo kultovního hororu Antropophagus. Nadabovaná je Janou Andresíkovou a spousta dalších postav je taky přemluvena, což je ve filmu rušivý element, pokud znáte herce, které postavy namlouvají. Nejvíc se mě to příčilo u Eugena Jegorova, promlouvajícího hlasem Zdeňka Svěráka. Hudební skladatel Vadim Petrov se oprostil od pohádkových melodií a složil zajímavou a pro něho nevšední hudbu. Pavel Nový jako násilník a vrahoun podal excelentní výkon. Naopak mě vůbec nesedl Jan Vyšín do role poručíka. Akční scény působí na dobu vzniku filmu taky vyspěle a to zásluhou kameramana Jaromíra Šofra. Jiří Svoboda se nechal inspirovat zahraničními násilnými detektivkami a brutalitou nebo nahotou se jim hodně přiblížil. (04.03.2019)

Ke kriminálkám z období normalizace přistupuju většinou s rezervou, ale tohle není špatný film. Rozhodně alespoň námět byl výborný. Pak se to ale celé utápí ve spoustě hluchých míst, navíc s naprosto směšnou figurkou kriminalisty s kravatou zastrčenou ve véčkovém svetříku. Na svou dobu musel hodně provokativně působit luxus půdního bytu hlavní hrdinky, ale tenhle interiér měl ve scénáři své logické místo. A výkon u nás nepříliš známé Zory Keslerové, bývalé pornohvězdy v Itálii, nebyl vůbec špatný. (22.03.2009)