Udělení milosti se zamítá

Film zhliadnutý ako bonusové dvd ku filmu "Sametoví vrazi". Málokedy sa mi stane, aby nejaký bonusový materiál tromfol hlavné dvd. V tomto prípade sa to Svobodovi s týmto drsným krimi thrillerom z obdobia 50. až 70. rokov rozhodne podarilo. Ani sa človeku veriť nechce, že sa jedná o tv film "made in ostravské štúdiá". (27.10.2009)

I přes viditelně omezený rozpočet na tv produkci (navíc ostravskou) nestandartně dynamické a vypravěčsky rozmáchlé dílo. Náznakové reálie padesátých let fungují, postavy jsou velmi dobře vykreslené, příběh má gradaci a velmi uspokojivé vyvrcholení. Ještě nedávno dramaticky silné příběhy z moderních českých dějin zdobily nedělní vysílání veřejnoprávní televize (kromě tohoto počinu např. díla J. Polišenského, či nedostižné drama PF 77), když se dnes občas něco podobného dostane do vysílání, kvalitativně i co se týče zážitku jde o značný sestup dolů. Třeba nové vedení ČT opět pochopí, že velké příběhy nejsou jen pro filmové plátno a televizní intimita či sevřenost mohou být nesporným plusem - nakonec cyklus České století je tohoto prozření nadějným náznakem. Nezbývá než doufat, že i Jiří Svoboda ještě bude mít možnost natočit televizní drama působivostí vyznění podobné tomuto velmi svěžímu počinu. (29.03.2013)

Jediná věc, kvůli které nedám plné hodnocení je patrná zmatečnost snímku. Film překypuje fakty a události v neskutečně rychlém sledu a navíc ještě s občasnými skoky v čase a tak jsem se občas ztrácel v ději. Ale třeba je to jen můj problém. Jinak tenhle ve své kruté realitě mistrně natočený film o klukovi, který neměl na výběr a na šikmé ploše se takřka narodil, vás zavrtá do sedadla a pěkně s váma zamává. Skvělý Dolanský i Matěj Hádek. (13.01.2009)

České drama inspirované skutečnými událostmi odehrávající se v 50. a 60. letech popisující nelehký osud mladého chlapce Jana Steinera (v dospělosti J. Dolanský) vyrůstající v německé rodině v poválečné době. Nedobrovolně se dostává na okraj společnosti a opakovanými útěky z výchovných zařízení a občasnými krádežemi také za hranici zákona. Příběh je vyprávěn z pohledu jeho přítele s pohybovým hendikepem z dětství zvaného Pajda, kterého v dospělém věku ztvárnil M. Hádek, a to zcela bez příkras a sarkasticky. Zatčení a zkrocení mladého Steinera považoval za svůj hlavní služební úkol místní velitel veřejné bezpečnosti Charvát v podání P. Motlocha. Za velký nedostatek dramatu J. Svobody považuji nejasné a matoucí časové ukotvení příběhu, neboť vezmeme-li v úvahu, že snímek začíná v poválečných letech, kdy se do opuštěných budov po vyhnaných Němcích začali stěhovat noví českoslovenští obyvatelé, tak dle logiky a stáří hlavního hrdiny by se měl příběh odehrávat nejpozději na začátku 60. let. Tomu absolutně neodpovídá zobrazený vozový park, kde se nesmyslně objevují staré vozy z 50. let, novější vozidla včetně legendární Tatry 603 a vedle nich sovětské žigulíky a jiná zahraniční vozidla, které v té době nemohla existovat. Také postava mladé sestřičky Magdy v podání L. Vlasákové, která z neznámých důvodů nalezla ve Steinerovi zalíbení, mi do příběhu příliš nezapadala a v závěru se ztratila úplně. Životní podmínky v nápravných sociálních zařízeních pro mladistvé bývají v podobných filmech často zobrazovány jako velmi beznadějné a chmurné a v tomto snímku tomu nebylo jinak, neboť utrpení mladého chovance dosáhlo vrcholu, když se odhalily sklony hlavního vychovatele v ústavu k homosexuální pedofilii. Ve vedlejších rolích se objevila Y. Kornová jako Steinerova matka, která po nezměrném utrpení dobrovolně opustila tento svět, dále I. Bareš coby Pajdův otec alkoholik a Steinerovi známí zloděj K. Zima a kuplíř a násilník J. Nosek. Po první polovině filmu, kterou hodnotím jako povedenější, následovala méně přesvědčivá druhá část, v níž se děj zabýval především Steinerovými úniky, zatýkáním, přestřelkami a po definitivním dopadení následovala poprava odsouzeného v jeho pouhých 22 letech. Za filmy jako Hotel pro cizince či Jen o rodinných záležitostech, které se věnují komunistickému bezpráví v 50. letech, tento snímek značně zaostává, ačkoli zde se o zvůli režimu nejednalo, neboť Steiner byl skutečně zločinec a recidivista, byť byl svým pobytem v různých nápravných zařízeních od dětství k tomuto způsobu života v podstatě vychován. V dramatu můžeme zaslechnout melodie od známého zpěváka a hudebníka D. Landy. Ačkoli závěr filmu byl dostatečně dramatický a emotivní, přesto po zhlédnutí Svobodova psychologického snímku přetrvával rozpačitý pocit, který mi nedovolil, abych toto dílo hodnotil jinak než průměrně. (16.08.2019)

O klukovi, který neměl příliš štěstí, rodinné zázemí a který si života vůbec neužil. Vyrůstal v pasťácích, v kriminálech kde se "naučil co ještě neuměl". Jeho novou šancí se stala Magda, ale shodou nešťastných a nastražených okolností jeho životní svíčka byla zhasnuta příliš brzo než by si zasloužil a na co měl právo. V pouhých 22 letech byl na něm vykonán trest smrti... A vlastně proč? Takříkajíc omylem zabil svého nepřítele - policistu, který trpěl jeho stihomanem...Dá se říci, že to bylo něco trošku podobného jako snímek Bídníci. Film je velice kvalitně natočen v němž exceluje Jan Dolanský. Byl to podivný a mrazivý příběh,o to víc, že se zakládal na pravdivé události. (25.06.2009)