Jízda vysočinou

Přenádherný studijní materiál pro Peckinpahovy fanoušky ( já vím, že jich zatím moc není ), ale zároveň bez debaty nadprůměrný western i pro diváka zatím nezasaženého tvorbou tohoto tvůrce. Peckinpahovské motivy se objevují za každým rohem - starý dobrý západ versus moderní doba ( automobil ); znovusetkání dávných přátel, kde oba jsou již názorově někde jinde; odpor vůči náboženství; nepříliš uctivé chování k ženám ( vynikajicí scéna svatby v bordelu ), nějaký ten chlast ( ožralý soudce a oddávající, který ani neví, jak se nevěsta jmenuje ); postavy jednající podle vnitřního přesvědčení. O zpomalování scén, či explicitní brutalitě si zatím můžete nechat zdát, ale v žádné případě nechybí filmu ten pravý peckinpahovsky emocionální náboj, což se projeví v závěrečné scéně ( formálně výtečně natočené, chvíli to vypadá, že to bude a la Leone, ale samozřejmě se tak nestane ). Vůbec po technické stránce mě Jízda vysočinou překvapila výraznou kamerou využívajících občas dost vysokých jeřábových nadhledů a jízdy kamery. Zkrátka a stručně - tenhle kousek vyjde i ve srovnání s mistrovými pozdějšími slavnými díly se ctí... (23.02.2006)

Je mi líto, ale obrovskou nadšenost mnoha uživatelů ani náhodou nesdílím, protože tento western je po většinu stopáže nemasný neslaný. První pořádná akce se odehraje 20 minut před koncem, což ne jednoho fanouška westernů zklame. Konec je navíc předvídatelný, a tak se žádné překvapení nekoná. Jediné, co mě na filmu zaujalo, byly dialogy hlavních postav a jakéž takéž výkony hlavních představitelů, avšak jen ty na průměrné hodnocení nestačí. A mrzí mě to o to víc, že jsem o S. Peckinpahovi slyšel jen samá pozitiva... (12.08.2006)

Sam Peckinpah ma ešte nesklamal,nesklamali ani páni v staršom veku,ktorí strčia do vrecka hocijakého mladého borca,ktorý sa tak tvári... Skúsenosti im napomáhajú,aby sa popasovali s neľahkou úlohou,ktorou je jeden z nich poverený,a tak zavolá na pomoc toho druhého,k nim sa pridáva jedna mladá pekná babenka a drzý mladík,ktorý je do nej blázon... A v nehynúcich horách sa predvedú ako sa majú zachovať pri prekážkach,ktoré zdolajú ľavou-zadnou alebo do cesty sa klasicky zapletie banda vývrhelov,ktorí sú dychtiví po tej babenke Else,ktorá sa má stať zákonitou ženou jedného z nich... Vychutnával som si zábery peknej krajiny v kamere Luciena Ballarda a akcie,ktorá ešte nieje taká prudká ako býva u Sama zvykom,ale toto dielo je 100% zárukou kvality nablýskanej v 90 minútach. (03.05.2014)

Proč miluji western? Protože víc než kterýkoli jiný žánr má v sobě cosi prastarého a mytického, co jakoby přímo vyvěrá z nedozírné americké krajiny: majestátní mračna plující nad opuštěnou prérií a vítr ženoucí se těsně nad zemí. Proč miluji filmy Sama Peckinpaha? Protože tento (nádherně neurčitý) dojem čehosi důvěrně známého, co nás přesahuje v čase i prostoru, obohacují o zvláštní stesk a nostalgii: poslední, smířlivé ohlédnutí k vrcholkům milovaných hor na konci cesty, na konci dobrodružství a dnů divokosti. (06.06.2011)

Bol som zvedavý, či ma dnešné opätovné sledovanie Jazdy nepresvedčí o pridaní ďalšej hviezdičky, osobitne, keď sa tak stalo pred pár dňami pri Peckkinpahovom Úteku. Bohužiaľ tentokrát nie. Bola to dejová i pocitová mozaika, v ktorej sa mihotali perly, ako skvelá kamera, realistické zábery z baníckeho tábora i ušmudlané kamienky amerického pátosu a chlapáckych postojov. Ono to vlastne všetko k westernu patrí, ale malo by to byť namiešané tak, aby ani po pol storočí nemal divák chvíľami dojem naivity a trápnosti. Peckinpahova režisérska zručnosť sa vo filme mihla iba zriedkakedy. (11.09.2020)