Strašáci

Brilantní studie násilí uprostřed zdánlivě klidné vesnice šokuje jednak závěrečným krutým střetem a hlavně geniálním výkonem Dustin Hoffmana v roli zdánlivě pasivního a ňoumovitého matematika, který v sobě objeví až snad zvířecí pudy při obraně vlastního domova. Skvělou Peckinpahovu režii (s působivým střihem) asi není třeba zdůrazňovat. (21.05.2007)

Viděl jsem ten film někdy ve svých čtrnácti, tedy v roce 1982 (ne-li ještě o něco dříve), v pořadu Noční kino na polské TV. A byl jsem z něj hodně unešený. Kdybyste to viděli coby školáci v socialistickém Československu na počátku 80. let, byli byste unešeni (otřeseni, rozhozeni, zmateni - doplňte, co je libo) jistě také. Položil jsem si tehdy otázku: Viděl jsem snad v životě film, který by byl lepší (nebo chcete-li, intenzivnější)? A popravdě jsem si odpověděl, že ne. Dnes už je to asi nepřenosná zkušenost, i když myslím, že i v rámci dnešního subžánru home invasion, jde pořád o pěkný nářez. Sam Peckinpah jednoduše zase jednou přišel s pořádným šokem, a o pár let předstihl jiné odvážné šokery své doby (např. J. Boormana a jeho Deliverance, Friedkinova Exorcistu nebo T. Hoopera a Texaský masakr motorovou pilou). Přitom navázal na tak intenzivní pecky konce 60. let, jakými byla jeho vlastní Divoká banda, Pennovi Bonnie a Clyde nebo Hopperův Easy Rider. Všechny zmíněné filmy jsou klasiky, převratná díla, učebnice, které se neznámkují. A když, tak jedinou možnou známkou. (20.03.2018)

Je mezi nimi čtyřicet let, přesto je hloupé házet na remake Peckinpahova originálu špínu. Obě verze spojuje dostatečně intenzivní scéna znásilnění, která se dočkala velkého odsouzení ze strany feministických a jiných organizací. U novější verze mi přitom přijde přirozenější a lépe vybudovaná/vygradovaná. Nejsem odpůrce remaků, Susan George není o moc lepší než Kate Bosworth, proto vlažné přijetí novinky z roku 2011 příliš nechápu. Zvlášť, když je Lurieho verze výrazně šťavnatější.. Hoffman pochopitelně skvělý. (31.01.2012)

Od pozvolného a lehce nudného (avšak nutného) začátku, kdy Dustin coby neschopný intelektuál přehlíží řadu věcí v zájmu klidu ač by je měl řešit, se film pozvolna rozjíždí k neskutečně brutálnímu závěru. Prakticky již od znásilnění Dustinovy manželky se film láme z psychologického dramatu v drsný thriller, kde jde o život. Při obraně farmy Dustin sáhne kamsi dovnitř, kde každý máme ukryté dávné zvíře a prapůvodní pudy. Z intelektuála se rázem přerodí v chladně a rozhodně myslícího obránce domu. Postaví se s naprostou rozvahou silné přesile rozběsněných vesničanů. Zkrátka mazec, nutno vidět. Dodnes si vybavuji tichého Dustina jak stojí v patře u okna a pozoruje jako šelma v noční mlze kolem domu jezdícího krysaře na kole, jak neustále houká klaksonem a přiblble se směje... (27.07.2011)

Světonázor opravdu zručného Sama Peckinpaha mi nikdy nešel pořádně pod vousy a v tomto díle to dotáhl do naprostého absolutna, zejména jeho postoj k ženám. Po celou dobu filmu jsem se nedokázal ubránit pocitu, že starý známý Sam to točí pro svoje potěšení, nikoliv proto aby zhnusil obecenstvo. Stylisticky dokonalé dílo, které mě však doslova odrazuje svými postoji. (12.07.2007)