Strašáci

Tak nějak divný film, z kterého mám celkem zvláštní a zmatené pocity...První dvě třetiny je to takové pomalé rozjezdové, což by mi ani tak nevadilo, kdyby se postavy nechovaly místy celkem absurdně, ale nakonec vše vykrystalizovalo v promyšlené puzzle. Jednotlivé epizodky, postavičky a jejich podivné chování, to vše začalo dávat smysl. A to smysl takový, že musím dát 5 hvězd, přestože mi film jako takový nepřišel možná tak zábavný či pohlcující jako jiné, které jsem hodnotil stejně. Ale pointa, ba co víc, celý shluk point, které divákovi přichází na mysl každou minutou v poslední cca půlhodině, to je něco nepopsatelného. Peckinpah opravdu dokázal vytvořit film skvěle pojednávající o násilí a lidských pudech, o motivech lidí k činům, o kterých by je za normálních okolností ani nenapadlo uvažovat a o tom, že nic není černobílé (postava Henryho Nilese).Jak si tak čtudalší komentáře, tak asi nemá moc cenu připomínat, že finální dobývání domu, resp. spíše boj Dustina Hoffmana s vetřelci a koneckonců i se sebou samým, je skvělé. Vizuální ztvárnění s použitím bullet-timu dnes vyznívá možná kýčovitě, ale přecijen, todle je z roku '71! Tehdy to rozhodně bylo velmi zpestřující a neobvyklé, skoro jako naturalistická explicitnost násilných a sexuálních scén, které mi (narozdíl od většiny ostatních asi) do celku filmu zapadaly a z mého pohledu film dostaly trochu jinam, zřejmě přesně tam, kam Peckinpah chtěl... (05.07.2007)

Peckinpahova filmová studie temných stránek duše. Tenhle režisér je jako člověk ve své podstatě asi velmi skeptická a pochmurná bytost. Jeho analýza násilí a násilné podstaty je ponurá a zraňuje. Peckinpah téměř vždy exponuje příběh ve výlučně mužském světě, patriarchální podstatu má i rámec Strašáků. Příběh je od počátku postaven na dualitě - americký cizinec, nepraktický matematik s principy a ideály ukotvenými v akademickém světě, v němž je formována jeho apoteóza humanismu a proti němu rurální svět anglických venkovanů se silně tradicionalistickým ukotvením, svět patriarchální nadřazenosti a primitivního zákona síly, k jehož prosazení nejlépe slouží láhev tvrdého alkoholu. Tyto světy jsou od začátku v přímé opozici a to, co je na počátku skryto, postupně vyplouvá na povrch. Jako styčná plocha těchto dvou světů funguje mladá matematikova manželka, jejíž silný sexuální pud a jeho úplné neuspokojení v manželském životě a celková nudu a stereotyp vztahu vede k frivolnímu a koketnímu jednání směrem k místním plebejcům. Dlouho se zdá, že tyto dva světy spolu nebudou korelovat a že vlastně spolu nemají nic společného. Jaké je však divákovo překvapení, když v přímé konfrontaci násilí světa prvého spouští rozbušku hluboko skrytou v lidském podvědomí, o jejíž existenci dosud ani sám nositel neměl nejmenšího tušení. Peckinpah vlastně neanalyzuje násilí zjevně motivované, ale to, o kterém člověk sám v sobě vlastně ani neví a pranic netuší o jeho existenci. Volně tak předjímá o mnoho let později realizované pokusy amerických sociologů, kteří na náhodně vybraném vzorku dobrovolníků, jimž nahodile rozdali role vězňů a jejich věznitelů, demonstrovali fakt, že malého fašistu si nese hluboko ve svém podvědomí každý z nás... (09.12.2007)

Mám dojem, že David patrně neprožije poklidné volno na venkově, kde jeho manželka provokativně tyčí bradavky, skrývání vraždícího pedofila není považováno za dobrý skutek a omylem zastřelený šerif je důvodem k invazi venkovských buranů. Takže, milý Davide, hlídej všechny otvory do svého domu, zapomeň na složité matematické operace a raději zkus absolvovat jeden přímočarý kurs přežití. Občas můžeš do napjaté atmosféry prohodit vtípek, nezapomeň nahlas pustit nepříjemný dudácký koncert, ale hlavně už sejmi toho uvřeštěného Krysaře nebo i já odhalím mírumilovnost své povahy a naporcuji si jeho pohlavní orgány k večeři. (03.07.2012)

║Rozpočet $3,251,794║Tržby Celosvetovo $11,148,828║ Remake z 2011 je citeľne dramatickejšie a rozohraný z originálu si berie len to najlepšie a zúžitkováva to narozdiel od počinu od Sama Peckinpaha, kde sa režisér opäť spolieha na svoje obľúbené veci ako šokovanie, dráždenie, či krvavé masakre a na stavbu deju a súhru medzi postavami tu akosi opomína, takže len slabší podpriemer. Zaujímavé je že originál aj remake zarobili celosvetovo skoro na chlp rovnakú sumu. /45%/ (24.03.2010)

O filmy S. Peckinpaha som mal vždy záujem, zvlášť jeho westerny. Na VHS ešte pamätám výborný thriller so S. McQeenom - Útek, ale na Strašákov som šťastie nemal. Nedávno som videl remake tohto filmu , ktorý nedopadol najhoršie a keď to spätne porovnávam s originálom tak je celkom slušný a pomerne presný, len prenesený a o pár desaťročí do modernejšej doby. Pomalší rozjazd mnohým prekáža, ale na druhej strane D.Hoffman musí diváka presvedčiť, že je tak nejak mäkký a svoju drsnejšiu tvár ukáže, až keď ho zatlačia do kúta. Druhá polovica a hlavne záver, v ktorom sa vidláci dobíjajú do domu je adrenalínová a predčí aj oveľa mladší remake. Škoda, že som to nevidel v opačnom poradí, užil by som si to ešte viac. 80%. (11.11.2013)