Režie:
Sam PeckinpahKamera:
Lucien BallardHudba:
Jerry FieldingHrají:
William Holden, Ernest Borgnine, Robert Ryan, Edmond O'Brien, Warren Oates, Ben Johnson, Alfonso Arau, Strother Martin, L.Q. Jones, Albert Dekker, Bo Hopkins (více)Obsahy(1)
Jak se pohnou, zabte je! Peckinpahův legendární western Divoká banda patří i po téměř čtyřiceti letech, jež uplynuly od jeho vzniku, k nejlepším dílům žánru, který je stejně starý jako film sám a prošel za dobu svého vývoje mnohými proměnami. Konec šedesátých let byl jednak obdobím bouřlivých společenských změn a také obdobím deziluzí (nejen v americké společnosti, poznamenané vietnamskou válkou), které se promítaly i do zdánlivě odtažitých filmových děl. Příběh bandy zabijáků, které drží pohromadě silný pocit vzájemnosti a vlastní stupnice morálních hodnot, byl v době své premiéry často kritizován kvůli brutálním zpomaleným záběrům zuřivého násilí, vrcholícím ve slavné závěrečné scéně „baletu smrti“, mistrovské sekvenci, v níž Peckinpah nutí diváka téměř fyzicky prožít krvavý masakr, v němž nejsou vítězové, ale jenom poražení a mrtví. Scény násilí jsou důležitou, ale nikoli dominantní složkou filmu, jehož hlavním tématem je zánik jedné epochy (píše se rok 1913) a marný zápas několika mužů přizpůsobit se rychle se měnícím podmínkám. Ve filmu nenajdeme kladné postavy. Jeho hrdiny jsou lotři a zabijáci, jejichž dny jsou sečteny. Násilí se pro ně stalo denním chlebem, stejně jako pro děti, jež v úvodu snímku vidíme skloněné nad mraveništěm, v němž škorpioni bojují o holý život. Časté záběry dětí, které dostávají dávky násilí z první ruky už od útlého věku, tvoří varovné memento Peckinpahova westernu. Mnohdy nevědomé předávání „kodexu násilí“ další generaci ústí v jeho mechanické, bezcitné používání, ať už se jedná o házení škorpionů do mraveniště či o zabití člověka (šéf bandy Pike paradoxně zahyne rukou malého chlapce, který se zmocnil revolveru)... Divoká banda se při světové premiéře hrála v Peckinpahově sestřihu, ale těsně před uvedením do amerických kin byla distributorem zkrácena zhruba o deset minut, neboť původní metráž by omezila denní počet představení z obvyklých čtyř na tři, což by vedlo k menším tržbám. V roce 1995 se Divoká banda do amerických kin dostala znovu ve své původní verzi a v této podobě je uváděna i dnes. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (315)
Když se mi řekne western, tak se mi vybaví Sedm statečných, Sergio Leone, Clint Eastwood a poslední díl Návratu do budoucnosti. Nejsem tedy tak poznamenám tímto žánrem, který je v Americe historickým klenotem a kterého si tam každý váží. Ale doposud jsem neviděl tak brutální kovbojku, kde každý jedná bezohledně a beze studu. Sam Peckinpah ukázal světu, že západ býl vskutku divoký. ()
The Wild Bunch je western, který mě zklamal. Po hodnocení na IMDb (kde se snímek drží nějaký ten pátek v TOP 250 filmů) a zde, kde momentálních 85 % je taky hodně skvělé hodnocení, jsem čekal, že po dlouhé době uvidím pořádný western. Bohužel, viděl jsem film, který měl skvělý začátek a parádní konec. Vše mezitím byla jen nudná výplň, která mě nedokázala ničím zaujmout či přikovat k obrazovce. Oceňuju Samův reálný (?) pohled na tehdejší divoký západ, ale když už bych se chtěl někdy podívat na "špinavý" western, zvolil bych si raději Eastwoodův snímek Unforgiven. Po dlouhé době jedna klasika, která mě zklamala. 50 %. ()
Mňamózní western s několika na svůj žánr megalomanskými akčními scénami. Peckinpahův um a (podle mě) štědrý rozpočet z toho dělají fakt vynikající film. Těch 145 minut bylo možná moc a podle mně by se mi ta kratší verze líbila možná víc. Přesto hodnotím, tak jak hodnotím. Díky neotřelým drsným charakterům, masakrům na civilistech a zabíjení žen jsem se fakt nenudil. ()
Jak přistoupit k takto pojatému a netradičnímu westernu? Divoká banda není klasický western, odehrává se v době, kdy divoký západ již nebyl tím divokým západem, z něhož jsme toho tolik viděli, ale jedinou spojkou mezi těmito dvěma světy zůstala skupina desperátů, kteří tak trochu představují konec i začátek staré a nové éry dějin a tak i staré kolty vyměňují za modernější zbraně. Postupem času si divákovy sympatie získali všichni a scény kolem přepadení vlaku mají westernovou a klasičtější atmosféru. Všechno však směřuje k závěrečnému masakru, který je ovšem tak masakrální, že jsem takový neočekával a po celý film jsem si myslel, že to dopadne tak trochu jinak. Divoká banda mi hodně připomínala svou atmosférou Butche Cassidyho a Sundance Kida. Snímek Sama Peckinpaha ohodnotím slušnými 4* a vyzdvihl bych realističnost a syrovost některých scén. Přesto svůj komentář zakončím poněkud provokativně a to zvoláním "Vivat klasický americký western, vivat Sergio Leone a jeho spaghetti!" Historická nepřesnost: Ve filmu je použit těžký kulomet Browning M1917, který v době, kdy se příběh odehrává (tj. rok 1913), nebyl ještě vynalezený. Stalo se tak až roku 1917. ()
A to že až Eastwood dokázal demýtizovať divoký západ. Už sa to dávno predtým podarilo Peckinpahovi. Divoká banda je možno najvýpravnejší western, aj keď už z trochu modernejšej doby. Pri zobrazovaní postáv sa s ničím nemazlí, všetci sú prehnití, skorumpovaní, špinaví a naša banda poriadne divoká. Mexičanky sú štetky a zaujímajú ich len peniaze, takže sa tiež dostanú na široký zoznam mŕtvol. Ďalej sa už vo westerne zájsť nedá. ()
Galerie (197)
Photo © Warner Bros.
Zajímavosti (56)
- John Wayne jednou poznamenal, že tento film rozbořil mýtus o Starém Západě. (džanik)
- Film vznikl jako adaptace povídky herce a kaskadéra Roye N. Sicknera. Walon Green napsal scénář, který pak Sam Peckinpah přepsal. Green, Sickner a Peckinpah byli nominováni na Cenu Akademie pro “nejlepší scénář“ (jediná Peckinpahova osobní nominace). (džanik)
- Rozpočet se navýšil z původních 3,5 miliónů dolarů na 6, počet natáčecích dnů ze 70 na 81. (džanik)
Reklama