Proroctví z temnot

Sledování hororů se svojí mickou považuji za jednu ze svých nejoblíbenějších kratochvílí, protože neznám nikoho, kdo by se u nich tak bál. Přiznám se, že se řadím do antifanklubu Richard Gera, protože ho mám zafixovaného jako herce, jehož osobnost je definována účastí v těch nejstupidnějších romantických komediích, jaké kdy Hollywood vyprodukoval. V thrilleru jsem ho vidět, tuším, podruhé v životě a dvakrát jsem byl s jeho výkonem spokojený. Hororovou atmosféru hodně podpořila inspirace skutečnou událostí. Otázkou zůstavá, do jaké míry se jednalo o inspiraci skutečností a do jaké míry šlo jen o dramatizaci. Každopádně spokojenost, podobné atmosféře už se současným filmům nedaří moc přibližovat, což je škoda. [75 %] (02.07.2024)

Je tu citeľne cítiť nafúknutosť celého filmu a zbytočne dlhá stopáž. Dej by sa v pohode zmestil do seriálovej stopáže Aktov X a myslím, že by mal lepší výsledok. Prvá polovica je perfektná, všetko skvele napínavé, zaujímavé, no postupné odhaľovanie je prerobené takým nudným spôsobom, že som si myslel, že sa mi to len zdá. A nehovorím o úplne infantilnom závere s pointou. 65%. (14.02.2007)

Soundtrack tomandandy: 1. "Half Light" (single) - Low with tomandandy ,2. "Wake Up #37" - King Black Acid ,3. "Haunted" - King Black Acid ,4. "One and Only" - King Black Acid ,5. "Collage" - Glen Branca ,6. "Great Spaces" - King Black Acid ,7. "Rolling Under" - King Black Acid ,8. "Half Life" - King Black Acid ,9. "Soul Systems Burn" - King Black Acid ,10. "Half Light" (tail credit) - Low with tomandandy (07.05.2011)

Nemám rád takové ty duchařiny a la VĚŘTE NEVĚŘTE, kdy někdo přijde někam, kde nikdy nebyl a všichni ho tam znají nebo když mu zatelefonuje někdo, kdo je tou dobou už pár hodin nebo let mrtvý. A už vůbec nemám rád romantické duchařiny jako Spielbergovo NAVŽDY. DUCH je vzácná výjimka, která potvrzuje pravidlo, že je to (sub)žánr na hovno. A taky nemám rád Richarda Gere. Je toho hodně co nemám rád a v tomhle filmu je to všechno. Ale kupodivu to není špatné. Ano, několikrát jsem vyprsknul smíchy a jindy znechuceně hluboce vzdechl, ale poznenáhlu obojího začalo ubývat a film mě vtáhl, díky atmosféře, hudbě, množícím se zhusta mrazivým scénám, příjemnému obsazení i výkonům a finále, které jako by vypadlo z áčkového katastrofického filmu. Mé nepříliš vysoké hodnocení (70%) je výsledkem dilematu s mými částečně oprávněnými předsudky vůči tomuto filmu, zmíněnými v úvodu. Příjemné překvapení. (21.01.2006)

Doba okolo roku 2000, kdy filmy s mysteriózní tematikou byly v módě jako akční béčka v 80. letech, je (s přihlédnutím k tomuto filmu) naštěstí pryč. Scénáristický neduh snad většiny filmů této vlny, kterým byla urputná snaha v závěru silně šokovat, se bohužel projevil i zde. Přitom solidní zápletka rozehraná na nepříliš originálním podkladu, je díky technickému zpracování posunuta mnohem výše. Práce s kamerou, která efektně i efektivně střídá pozice, nálety či pomalé plížení, je na jedničku. Stejně tak je tomu u střihu, zvuku a v neposlední řadě i hudby. Pomocí těchto do poslední mrtě využitých prostředků se režisérovi daří budovat nadstandardní atmosféru strachu, která však v druhé polovině začne díky děravému scénáři a tím pádem neodbytnému natahování, ztrácet dech a závěr už je i přes svou formální dokonalost sprostým výsměchem. Avšak vzpomínky na „anděly“ jsou natolik silné a sugestivní, že hodnocení tří hvězdiček je šité jako na míru. (14.01.2006)