Scény z manželského života

DVDčko sedělo uvelebené mezi Fellinim, Szabóem, Kurosawou a devíti dalšími bratříčky z Bergmanovy dílny a vyčítavě se na mě dívalo. Vyčítavě, protože na ně už rok sedal prach a já se na ně nechtěl podívat. A věděl jsem proč. Už po prvních deseti minutách mi bylo jasné, že je něco špatně. Přiznám se, vydržel jsem to ještě dalších devadesát minut a pak byl vděčný za to, že můj přehrávač je vybaven dvaatřicetinásobným posuvem. Ne, tenhle film není pro mně. Nemá vůbec nic z toho, co mám na Bergmanových filmech rád. K jeho pochopení je asi potřeba přežít dvacetileté manželství, jinak vážně nevím. Tohle se mě nedotýká. Jedna hvězdička za to, že je to Bergman, a druhá... sakra, zrovna nic mě nenapadá - aha, za to, že jsem si ten den uvařil moc dobré rizoto. Hm, asi si popáté pustím Sedmou pečeť... (20.09.2007)

Nic pro mě. Nikoli proto, že s podobným hlubokým a složitým vztahem mezi dvěma lidmi nemám zatím zkušenosti, ale zdejším postavám jsem jednoduše nevěřil a nechápal je - divadelní charaktery mi ostatně nepřipadají stvořené k tomu, aby s nimi člověk soucítil, ale spíše aby obdivoval duševní hloubku jejich dialogů, monologů a symbolického utrpení. Ale ani toho Bergman tentokrát nedosáhl, z jeho komorního vyprávění jsem cítil odcizenost, každá scéna je neúměrně protahovaná navzdory minimálnímu rozsahu jejího sdělení a nedostal jsem jediný pádný důvod, proč se o osud těch bláhových jedinců hlouběji zajímat a ztotožnit se s nimi. Herci možná perfektní, dialogy sofistikované a výpovědní hodnota nestárnoucí, ale když mě tak moc nebaví to celé sledovat, k čemu to vlastně je....? (25.02.2016)

Dávám 5 hvězd, i když jsem tento film viděl možná nevhodně naladěn. Je to herecký koncert Ullmanové i Josepshona. Vadil mi samotný Johanův postoj, postava, kterou ztvárnil, mi byla nesympatická od začátku až do poslední scény, podle mě je to hňup co neví co chce - - a to mě na tomto filmu rušilo nejvíc. Já vím, je to subjektivní hloupost, ale mám dojem, že takto to na diváka působit nemělo. Jinak Bergman je prostě bůh - - takhle vycizelovaný scénář už vám dneska nikdo nenapíše. 9/10 (20.03.2006)

Bergmanův naprostý triumf nad vlastními vzpomínkami a zároveň obsah filmu, vyjímečně drtící svou formu. Film je ve své podstatě strašně smutným příběhem a díky režisérově vlastní sebereflexi i zoufale upřímným. Emoce jsou zvýrazňovány pomocí práce s kamerou (rychlý nájezd na Marianne při Johanově odchodu) a životnost postav je skutečně hrozivá natolik, že se až příliš snadno jde poznat (Johanova zmínka o retrospektivní žárlivosti a jiné drobnosti). Podobně jako u Fanny a Alexandra jsem měl pocit, že je až skoro nevděčné se dívat na film jednorázově, protože spousta dojmů může uniknout. Rozdělení na kapitoly je pak ideálním způsobem, jak do příběhu proniknout opakovaně. (05.06.2007)

Často veľmi dojemných 6 epizód s manželského života. Liv Ullmann v úlohe ženy Marriany nechce stratiť svojho manžela Johana i keď ten túži po inej. Väčšina filmu sa sústreďuje na siahodlhé dialógy medzi manželmi, vďaka čomu sa dozviete o všetkom z ich života. Herecký výkon Liv Ullmann je úžasný a neubránite sa tomu, aby ste ju neľutovali. Film je typický Bergmanovský, len trochu pridlhý. (02.11.2007)