Scény z manželského života

Jedno z vrcholných děl švédského génia prokazuje, že to, co je na filmu nejdůležitější, není výprava, nápaditost kostýmů, efektnost děje, ale buď dobrý, nebo ještě lépe vynikající scénář nejlépe autorské povahy, která splývá personálně s osobou režiséra. Komorní drama dvou dvorních Bergmanových herců je koncertem osobností světové úrovně. Dna filmového vztahu jsou nepochybně i zvraty bohatého vlastního Bergmanova partnerského života. Moderní manželství v Bergmanově ztvárnění navazuje na díla jeho velkých dramatických skandinávských předchůdců (Strindberg). Závěr filmu jakoby byl nástupem postmodernity. Mám-li v kostce shrnout své pocity z toho velmi neiluzívního pohledu, uchýlím se k biblickému rčení: Hoď kamenem, kdo jsi bez viny! (26.08.2007)

Magnetické pouto dvou jedinců s obrácenými póli. Zhruba tak by se dal charakterizovat tento Bergmanův snímek o dvou lidech, které k sobě cosi neustále přitahuje, ale vzápětí dokáží jeden od druhého prchnout na několik měsíců. Velice civilní snímek skoro v divadelním podání těží zejména z obratně psaného scénáře a bezchybným hereckým duem Ulmannová, Josephson. Intimní pohled pod pokličku manželství a složitou strukturu vztahů mezi mužem a ženou. (02.03.2006)

"Manželé, kteří jsou spolu deset let a nemají žádný problém ... mají problém." Tak to je věta z tohoto filmu a kolem toho se vše točí. Bergman je v tomto díle komornější než kdy jindy a prakticky dvě a tři čtvrtě hodiny vidíme na scéně pouze dva herce, kteří ztělesňují manžele a povídají si - řeší určitou krizovou situaci, která přišla do bezchybného vztahu. Vypadá to na první pohled nudně, ale opak je pravdou, protože vše umocňují skvěle napsané dialogy. Mám však pocit, že první část byla lepší než ta druhá a to film malinko sráží dolů. Ovšem musím přiznat, že se jedná o jeden z jeho nejlepších filmů. (31.10.2009)

Scény z manželského života jsem pod názvem "Manželské etudy" před lety viděl jako hru ve Vinohradském divadle, a už tehdy jsem z toho byl nadšen. Jde totiž o příběh skvěle napsaný a velmi pravdivý - musím dokonce přiznat, že jsem se v některých replikách poznával (ačkoliv jsem nikdy ženat nebyl :o). Stejně jako onehdy na divadle, i zde excelují skvělí herci - a je mi líto, že jsem Erlanda Josephsona v ničem jiném neviděl (nepočítám-li mini roličku v Podzimní sonátě). Jinak je pravdou, že v tomto filmu asi není forma, kterou je natočen, příliš zajímavá - což u Bergmana nebývá zvykem. Jenže dle mého názoru je méně někdy více. (30.08.2005)

Dlouhé komorní scény, ve kterých se toho neděje moc, ale řečeno je úplně všechno. Žádný jiný film nezachytil psychická pekla vztahu mezi mužem a ženou tak nekompromisně jako tenhle. Bergmanův mrazivý scénář "ze života" je vybroušený do posledního dialogu a není těžké se s ním ztotožnit. Tři hodiny jsem žasl nad tím, jak moc je to všechno skutečné. Až se příště setkám s tímto filmem, bude to director's cut. (27.03.2014)