Reklama

Reklama

Bonnie a Clyde

  • USA Bonnie and Clyde (více)
Trailer

Obsahy(1)

Americký film režiséra Arthura Penna Bonnie a Clyde patří dnes již do zlatého fondu světové kinematografie. Příběh dvou sympatických lupičů se odehrává v Americe třicátých let a je založen na skutečných událostech a skutečných postavách. Bonnie Parkerová se narodila v Roweně v Texasu roku 1910. Roku 1931 pracovala v kavárně. Pak se dala na dráhu zločinu. Clyde Barrow pocházel z rodiny nájemce půdy. V mládí vyloupil benzínovou pumpu. Byl odsouzen na dva roky, ale roku 1931 byl propuštěn za dobré chování. V tomto okamžiku začíná vlastní filmový příběh zločinecké dvojice, který je pojat spíše baladicky a s jistým nadhledem, aby pak nakonec gradoval v závěrečné orgii krutosti, v dnešním kontextu kinematografie ovšem množstvím krve dávno překonané. Film v době svého vzniku vzbudil velký ohlas a sklidil pochopitelně také mnoho cen. Jmenujme např. Oscara za vedlejší roli Estelle Parsonsové a kameru Burnetta Guffeyho, film měl ovšem ještě dalších osm oscarových nominací! V hlavních rolích pochopitelně zaujali Warren Beatty a Faye Dunawayová. Ta si vedle oscarové nominace odnesla za film i Cenu Britské akademie. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (328)

Mr.Apache 

všechny recenze uživatele

V roce 1967 byli Bonnie & Clyde nejbrutálnějším filmem všech dob. Zejména závěrečná scéna divákům doslova vyrážela dech svou (do těch časů nikde jinde nespatřenou) důslednou krvavostí. Právě ona je důvodem, proč byl tehdy film promítán i na některých horrorových festivalech. Tento dodnes kontroverzní, místy zřetelně levicový snímek, patří nejen k zásadním dílům gangsterského žánru, ale také k důležitým milníkům v dějinách kinematografie. Mohl být natočen právě díky své době, která tak přála revolučním počinům zejména v oblasti umění. Konec 60. let je (co se týče jeho nejvýznamějších filmů) zcela ve znamení vzpoury proti zažitým konvencím. Tato rebelie s sebou přináší mj. úplně nový pohled na ztvárnění filmového násilí. (Dále viz Easy Rider, Night of the Living Dead nebo Wild Bunch). [Dodatek (duben 2011): Nedávno jsem to viděl asi podesáté, a dojem byl opět vynikající. O kolika filmech starších čtyřiceti let můžeme říct, že působí dojmem, jako by byly natočeny včera? Samozřejmě za předpokladu, že by ještě včera vznikaly tak dobré filmy.] ()

Shadwell 

všechny recenze uživatele

Úhrnem dodržují filmové příběhy pět zásad: směřování k cíli (každý charakter, ať už protagonista nebo antagonista, něco chce, čímž neustále promazává soukolí vyprávění), dvě linie (práce a láska), diskrétní nespojité členění na části (klasické-aristotelovské, či four-part, three-act, nebo z budhismu a jiných východních nauk pocházející členění na prohlédnutí smyslové iluze, pochopení příčiny všeho utrpení a překonání protikladů), kauzalita (ať už se jí míní globální zákonitosti ilustrované Čechovovou pistolí ze Strýčka Váni, nebo lokální narativní kauzalita a prostorová kontinuita) a deadliney (časový press na zvládnutí určitého úkonu, tzv. tikající hodinky). Vtip filmu Bonnie a Clyde spočívá pochopitelně v tom, že všechny zmíněné principy coby příkladný zástupce revizionistického Nového Hollywoodu převrací, čehož dokladem jsou absentující interiéry i velké orchestrální hudební plochy vnucující divákovi atmosféru a s ní i trivializované významy, a naopak přitakávání exteriérům a náročnější introspekci a jemnému šrafování, které nezůstává u vnějšího projevu postav. Bez nadsázky jediný ironický deadline klade film na Clydea: přivodit orgazmus Bonnie dříve, než oba desperáty dostihne epilog, přičemž ten je sestříhaný v nejlepším ejzenštejnovském duchu montáže atrakcionů. Ani o heterosexuální lásce nemůže být řeči, jediné vzplanutí zaznamenáme při setkání Clydea se svým bratrem Gene Hackmanem. Chtělo by se poznamenat, že se tu skutečným příběhem ze 30. let manifestují non-konformní hodnoty let šedesátých, tudíž že o ústřední dvojici tu jde úplně nejméně, pokud tedy nezaměňujeme prostředek a účel. Film jde ovšem v uvědomělosti tak daleko, že překračuje sama sebe a non-konformismus, potažmo komunismus, ukazuje jako hodnotou nereálnou a v konečném důsledku nemožnou a tragickou, jakkoliv by s tím extrémní levice, která nikdy nedokázala přijít se alternativním životaschopným obchodním modelem, a ji nevědomky zmanipulovaní „užiteční idioti“ nesouhlasili, protože čin podle nich mění sám horizont našeho chápání, a je proto apriori neproveditelné přesně určit, jak bude svět po vykonaném činu vypadat. Neměli bychom proto natolik artikulovat, co artikulovat nelze. Film jim nicméně oponuje a zobrazuje destrukci věrohodnosti, nikoliv ve smyslu naivního pojetí věrohodnosti jako souladu se skutečností, nýbrž jako souladu s tím, co lidé za skutečnost pokládají, odkazujíce tak k protikladu vyprávěného, verbalizovaného života (obvykle falešného, ale společností nějakým způsobem přijatého a sankcionovaného) a života žitého (zpravidla jde o pravý opak verbalizace). A vskutku: Oba od-verbalizovaní hrdinové jsou mnohem více tragické než romantické figury. Jejich život se postupně smrskává na neustálé přemisťování, vynucené strachem z odhalení. Když koncem šedesátých let veřejně promluvil jeden z přeživších členů skupiny, popsal tehdejší atmosféru slovy „bylo to peklo.“ I Faye Dunaway zvažuje na konci návrat před dobu, než byla poskvrněná zločinem a Clydem. Konečně chápe, proč považovali konzervativní myslitelé lidskou přirozenost za strnulou a nezměnitelnou. Tím se mělo dokázat, že jejich etické systémy a sociální instituce jsou nitěné a nezměnitelné vzhledem k tomu, že jsou vybudováni na přirozenosti člověka. Tak je také pochopitelné, že pokrokoví myslitelé uvítali výsledky výzkumu antropologie a psychologie, o kterých se zdálo, že mohou na rozdíl od toho dokázat nekonečnou proměnlivost lidské přirozenosti. Proměnlivost měla znamenat, že nenáviděné normy a instituce by mohly být právě tak proměnlivé. Avšak zastánci této teorie dospěli k právě tak neudržitelnému stanovisku. Kdyby byl totiž člověk schopen neomezeně se proměňovat, tak by mohl být opravdu navždy proměněn normami a institucemi, které jsou zaměřeny proti jeho blahu, aniž by existovala možnost mobilizovat vlastní síly lidské přirozenosti tak, aby se dosáhlo změny. V takovém případě by byl člověk jen loutkou společenských dohod a nikoliv aktivní bytostí, která svým vnitřním založením ostře reaguje na mocný tlak sociálních a kulturních poměrů. () (méně) (více)

Reklama

genetique 

všechny recenze uživatele

Nech už je to akokoľvek - čo je pravda a čo nie - ma až tak nezaujíma, aj keby to bol čisto vymyslený príbeh, tak má tie správne grády na to, aby sa stal legendou sám o sebe. A ak niečo z toho podľa skutočnosti je (niečo určite), tak podobných príbehov sa môžme dočkať len spoza mláky. Táto dobrodružná gangsterka má presne to, čo som od kultového filmu čakal a presne to, čo sa o nej doteraz hovorilo/písalo. Viac ma ale uchvátilo herecké podanie, ktoré sa dostáva divákovi aj napriek deju plného skvelo natočených strieľačiek a únikov pred zákonom. A chápem, prečo je v amerických (svetových-IMDb) hodnoteniach tak vysoko. Každý si hľadí na svojich hrdinov. Jednoducho sa nedalo nefandiť im ale koniec bol očakávaný presne ako bol. 90%. ()

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Není vůbec jednoduché pochopit, jak věrně a úplně křiklavý formát tohoto díla odráží rozporuplná a fantaskní dobrodružství i zoufalství dvojice psanců, kterou představovali v době prožívané ekonomické, a tedy i morální krize Bonnie a Clyde. Nakonec ona roztěkanost, překotnost, bezradnost a hysterická krása naivních a lehkomyslných vzbouřenců svědčí o době, kdy bylo blíže k činům než reflexi a člověk mnohdy umřel dřív, než si stihl rozvážit, jestli mu to, do čeho se pustil, za to stojí. Byť by se tedy zdálo, že film nesleduje vnitřní vývoj hrdinů, jak ve vztahu mezi nimi, tak ani směrem k vnějšímu světu, a že místo ucelené a přehledně srovnané filosofie jejich jednání předvádí jen vytržené barvité a za vlasy přitažené výjevy, jimiž si divák nestihne postoje jednotlivých postav srvonat a utřídit, ve skutečnosti se právě takhle skutečnému osudu i povaze těch dvou psanců, jejich pronásledovatelů i přelévajícím se symaptiím a nenávisti veřejného mínění přibližuje nejpoctivěji. Byl to ráz doby, kdy se nová morálka, etika i reflexe teprve znovu začínaly rodit z popela minulé éry, krizí na prach spálené a zpronevěřené, a Bonnie a Clyde byli svérázní průkopníci, stejně nevědomí o tom, co se nesmí a smí, jako všichni ostatní, jen o rozhodující chlup víc odvážní. Byla to doba, kdy i nablblá mamina, upjatá dáma nebo zamaštěný mechanik cítili, jak nepatrný krůček je dělí od překročení hranice, rozesmáté a údivné rozjívenosti a pocítění větru ve vlasech, vlajících na útěku před žluklou zakolejeností se zatejeným dechem kdovíkam do nehostinného neznáma. Bylo tak svůdné a snadné spustit se a lehkovážně se přidat k elegantním banditům, že se to kolikrát stalo dřív, než si člověk všiml a přeříkal, co že to dělá. Nebyla to doba moralizování a hodnocení, ale bláznivého vytváření kultů zkoumáním vlastní svobody, za pomocí pstolí a fotografických přístrojů, kdy sebeokouzlení, mediální sláva a nově ocenovaná elegance pomáhaly bořit starý svět. Arthur Penn obdivuhodně dokázal o třicet let později to kouzlo nezlomit a nevykreslit příběh Bonnie a Clyda a všech ostatních psotav kolem nich z filosoficky či morálně ujasněného hlediska, nevnutil žádné rázné životní postoje a cílevědomost svým hrdinům, a naopak svým bravurním vhledem do divoké, dětinsky nakažlivé okouzlenosti i arogantně přehlíživé rychlosti tehdejší doby znemožnil hodnotící soud jak svým tehdejším, tak i dnešním divákům. Fenomenální citlivost a rozmyslnost dala vzniknout skvostnému dílu - svůdné rozbušce. ()

Galadriel 

všechny recenze uživatele

Zase jedna klasika, která jde naprosto mimo mě. One woman show Faye Dunaway, která naprosto zastiňuje všechno ostatní v tomhle filmu, zejména Warrena Beattyho, který celou dobu jen ukazuje své krásně bílé zuby, ale jinak nic moc nepředvádí. Děj je celý tak trochu chaotický, těžko říct, jestli vinou scénáře nebo režiséra, nicméně zvraty typu "Pojďte s námi loupit." - "Tak jo!" jsem moc nepochopila, stejně tak, jako jsem vlastně hlavním hrdinům ani moc nefandila. Což je asi dost velký problém u filmu tohohle typu. Mnohokrát jsem ve filmech dokázala sympatizovat a přát vrahům, zlodějům a podobným existencím a jejich mnohdy nevinné oběti považovat za totální záporáky. Ale tady mi to jejich vraždění tak nějak nešlo pod nos a boj Bonnie a Clyda proti... no právě, proti čemu oni vlastne bojovali? ()

Galerie (123)

Zajímavosti (53)

  • Film do kin přicházel se sloganem: „Jsou mladí. Jsou zamilovaní. Zabíjejí lidi.“ (Pavlínka9)
  • Snímek byl časopisem Premiere zařazen mezi 25 nejnebezpečnějších filmů všech dob. (kostak)
  • Kostýmerka Theodora van Runkleová, ktorá v snahe vykresliť Bonnie čo najviac sexy navrhla, aby nemala podprsenku, dostala honorár iba 1 250 dolárov. (marlon)

Související novinky

Zemřel scenárista Robert Towne

Zemřel scenárista Robert Towne

03.07.2024

Přichází smutné zprávy z Kalifornie. Ve věku devětaosmdesáti let odešla legenda mezi hollywoodskými tvůrci a držitel Oscara i Zlatého glóbu za legendární snímek Čínská čtvrť, scenárista Robert Towne.… (více)

Zemřel Gene Wilder

Zemřel Gene Wilder

30.08.2016

Alzheimerova choroba nám v neděli sebrala třiaosmdesátiletého herce Genea Wildera. Pokud jste viděli Producenty, Ohnivá sedla nebo Mladého Frankensteina, dobře víte, o koho jde. Tohle je ale jen… (více)

Bonnie a Clyde tentokrát natvrdo

Bonnie a Clyde tentokrát natvrdo

27.07.2011

Je zvláštní říct to o filmu, který byl ve své době kritizován za amorálnost a drsnost (zejména krvavé finále diváky v roce 1967 doslova šokovalo), ale je to tak – Bonnie a Clyde Arthura Penna nabízí… (více)

Smutný týden v Hollywoodu

Smutný týden v Hollywoodu

01.10.2010

V uplynulých dnech se Smrtka postarala o značnou část smutného sestřihu, který každoročně vídáme na Cenách Akademie. Především odešel legendární Tony Curtis, kterého všichni (kdo ne, ať si doplní… (více)

Reklama

Reklama