Království

No nevím, k nepochopení toho v seriálu moc není. Spíš vás fascinuje, jak umně dokáže Lars von Trier spojit všechny ty žánry. Nerozpadly se mu pod rukama, divák vnímá tajemno, doktořinu i humor a nic nepřečnívá (zásluhu na tom má i rozumná stopáž). (Chtěný?) otevřený konec nenaštve a ten, komu by to bylo málo, má u závěrečných titulků možnost nechat si panem režisérem vše vysvětlit. 90%. (05.04.2018)

Všechny ty 5hvězdičkové komenty jsou prostě,boží:))) Takže co já bych tak napsal? Přirovnání Nemocnice na kraji města dle Triera jest totálně geniální a přesné. Vypíchnu atmosféru (kterou podporuje naprosto démonická dánština. Nedovedu si vůbec představit, to sledovat s dabingem) která se dá v 1.s. krájeti a pak je to šíleně komediální majstrštyk. Hl. díky akci Čistý Vzduch/Ranní Vánek a hledání ztracené/odcizené hlavy z nemocniční skříňky (nekecám) je na infarkt. Porod Udo Kiera, tedy ne jeho vlastní, haha (kterého jsem po1. viděl v Bladeovi, to jsem ještě netušil, co je to za šílence, pokud nepočítám Dva Nosáče a Video:) je sice pro mě už trochu na hraně,ale zvládl jsem to. Byť od 1.shlédnutí, to ehm, tak trochu přetáčím. Stačilo jednou.;-) Jinak, pokud bych si proti tomuto postavil takový Twin Peaks 1. a 2.s., tak bych asi musel prohlásiti, že Království vítězí. Na 2.str., proč porovnávat, když oba seriály stojí sakra za to, že? A na závěr...má oblíbená věta...kdo neviděl...nepochopí. (12.02.2020)

Úžasně šílená záležitost, u níž člověk místy nechápe, ale ani trochu mu to nevadí. V Království mistra Larse Von Triera je vše dovoleno a ujetosti se v nejmenším meze nekladou. Aspekty jako "Bratříček" stěží snesou papír, pokud ho chcete brát vážně. Právě jedině u podobného projektu si divák uvědomí, o kolik je skandinávská škola napřed. Nerad to srovnávám, ale v obligátní péči domácí provenience by většina detailů vyzněla šíleně trapně, načež by nastal pokorný návrat blíž bezpečné realitě (čest výjimkám, co se o obměnu zaběhnutého aspoň pokoušejí). A dánský seriál, kde je titulní postavou geniálně šílený švédský doktor Helmer (Danskjävlar!), co nesnáší vše související s Dánskem, zase vypovídá o nadhledu lidí. Nebo přinejmenším o jejich smyslu pro humor... S Královstvím to je místy složité, člověk se baví jako u nenáročné zábavy, i když nejednou padne záběr, kde zkrátka stojí za to zpozornět. Stejně tak dialogy jiskří inteligentní hlavou (sebestředný Trier v titulcích cituje i Kierkegaarda) a nastává otázka, jestli to přece jen nebrat více vážně. Mám pocit, že chytrý Trier pochopil, kvůli čemu divák Riget zapíná a ve druhé sérii těžil zjevně ironickou nadsázkou. Tím si mě získal ještě víc, oproti poněkud vážně se branému Twin Peaks, které bude při téhle dánské smršti asi každého evokovat. Jediná škoda, že jsme skončily uprostřed. Fanoušci můžou spřádat teorie, hádat, věštit... a to je asi tak všechno. (11.09.2010)

Rozhodně zajímavý seriál. Nechci psát, jestli se mi líbil (ano, líbil), ale spíš o tom, jak je postavený. Zdá se mi totiž, jako by na sebe některé dějové linky napříč díly navazovaly jen volně. Jistě, pracuje se např. s opakovanými a variovanými vtipy na příjezd Stiga do práce, nebo na šílenou jízdu smrti sanitky (objevuje se od prvního dílu, ale pointa je odhalena až v posledním díle druhé série; což je tedy asi takový Trierův žertík, jak tam může ten přízrak jezdit před tím, než se stal přízrakem?). Jenže rozhodně ne všechny motivy a vedlejší zápletky pokračují kontinuálně. Otázka vůbec je, jestli u Riget můžeme mluvit o ději - hlavním tématem seriálu je totiž, jak napovídá název seriálu, sama budova nemocnice. Děj je pak vyjádřen jednotlivými postavami, z jejichžto jednání se pak konstituuje celkový smysl seriálu. Kompozice tedy připomíná nejspíše román-řeku s množstvím postav a s několika paralelními dějovými liniemi, což vytváří zvláštní atmosféru neurčitosti - otevřenosti, chcete-li. Složkou tajemna je pak drusseovská, maličko laciná, ezoterika (farář: "Vy si myslíte, že tu mám jen tak náhodou knihu o exorcismu? Mám"), z čehož si Trier taktéž utahuje. Je na každém, jak bude tento seriál pojímat. Já bych se přikláněl k tomu, vnímat ho s maximálním odstupem a spíše jako záměrnou mystifikaci diváka. (27.07.2008)

Achjo. Řekla bych, že Království by si měl protrpět/užít každý. Osobně v tom ale nevidím nic geniálního, nic úžasného. Tu šiblou babku a její uprskané spírchítchuss (a jiné výlevy) jsem nesnesla už od začátku. Navzdory tomu, že dowňácké duo + finální porod jentak z hlavy nevymažu a úvodní psycho-znělku slyším doteď, celkově bych toto dílko nenazvala jinak, než naprostou demencí. Nepochopila jsem. (22.09.2011)