Království

Lars von Trier drží diváka pevně ve svých ďábelských rukách a doprovází ho svým světem. Nahlédněte do jeho světa. Divák se dokáže během sledování KRÁLOVSTVÍ dotknou všech Trierovských vizí ve všech obrazech, bude v kontaktu děsivých zvuků (pláč dítěte), napětí, šílenství, zlu, strachu a v panice. V obsahovém záměru a démonických postav. KRÁLOVSTVÍ má perfektně vybudovanou atmosféru! Lars von Trier vyzařuje démony, které má v sobě děsivou formou na filmové plátno. (15.07.2013)

Království I: Mistrovské Trierovo panoptikum! Tohle prostředí nemocnice je tak bizarní, že Ordinace v růžové zahradě působí ve srovnání jako souboj panenky Barbie kontra Action Man! Do toho u každého dílu počítejte s pečlivě budovanou depkoidní atmosférou a rafinovanou gradací, kde na každém konci budete chtít další dávku Trierova morfia! Celek je navíc obrazově podporován poněkud živější kamerou a vtažení do tohoto maniackého labyrintu je o to silnější. Království má i pro mě poměrně sympatickou stopáž, neboť tahle první čítá pouze 4 epizody. A druhá je na tom stejně, takže se jedná o ideální volbu pro večerní maratón (po kterém tedy doufám, že vůbec pak usnete). Jestli je teda první řada jen takový "rozjezd", tak si vůbec nedovedu představit, co mě čeká v té druhé, protože tohle byla sakra poutavá projížďka lunaparkovým domem hrůzy. Ovšem nezapomenu na poslední díl a scénu s návštěvou inspekce, která zavítala do nemocnice - z toho jsem šel fakt smíchy do kolen! Království II: Druhá řada unikátního Trierova seriálu je stejně tak napínavá a zajímavá jako ta první a vůbec za ni nezaostává. Naopak, prostředí nemocnice a postavy se mění k ještě větší absurditě! Veškerá racionalita je smetena ze stolu a precizně rozpitvána panem chirurgem Trierem. A ten bordel, co zbyde po operaci vám zaručeně klidné spaní nepřinese. Věčná škoda, že seriál končí otevřeně a kéž by v něm Trier pokračoval, protože nemá naprosto obdoby. Ať už jde o totální psycho atmosféru, hororový nádech, komické paralely a sociální kritiku. To vše a mnohem více tahle nemocnice skrývá. A proč jsou vlastně jen dvě řady? Protože si smrt vybrala jednoho z hlavních protagonistů jménem Ernst-Hugo Järegård (role Stig Helmera) bez kterého by nejspíš seriál ztratil veškerý smysl. Kdo ví, jestli se Trier k této temné poetice opět vrátí a scénáristickou kličkou vyřeší tuto svízelnou situaci, protože by to spousta jeho fandů jistě uvítala. (28.05.2018)

No nevím, k nepochopení toho v seriálu moc není. Spíš vás fascinuje, jak umně dokáže Lars von Trier spojit všechny ty žánry. Nerozpadly se mu pod rukama, divák vnímá tajemno, doktořinu i humor a nic nepřečnívá (zásluhu na tom má i rozumná stopáž). (Chtěný?) otevřený konec nenaštve a ten, komu by to bylo málo, má u závěrečných titulků možnost nechat si panem režisérem vše vysvětlit. 90%. (05.04.2018)

Ne, nevzalo mě to, navzdory všem zdejším chvalozpěvům Seriál, který se snaží být trochu Městečko Twin Peaks a tak trochu i Bergman podle mne zůstává hlavně "tak trochu". Příliš mnoho motivů, příliš mnoho dějových linek, režiséři jako by se snažili pochytat všechno, a tím se nesoustředí na nic, čímž vzniká chaos. (21.01.2011)

Jedna z nejlepších televizních sérií, jaké kdy byly natočené. A proč vlastně ten seriál z nemocničního prostředí (ano, něco na způsob Sanitky, Nemocnice na kraji města...) tak vyzdvihovat? Čím že to "Království" ve skutečnosti je? Bizarní společností, obskurním nemocničním zařízením se svými specifickými zřízenci, pacienty... probouzí se temnota, navrací zlo, otevírá brána do Království, umývači nádobí věští konec světa, glosují dění kolem a Udo Kier roste víc a víc do krásy... už maličko chápete? Nadužití rudo-hnědých filtrů, ruční kamera, humor, napětí i strach. Šílené nápady, dánsko-švédská nevraživost, výborná psychologie postav a především špitál, kam "váží" cestu i pacienti se zástavou srdce, mozkovou mrtvicí a sennou rýmou zároveň. Několik paralel s Twin Peaks (aneb kampaň za čerstvý vzduch aka zachraňte Ghostwood, postava Moesgaarda = Benjamin Horn, neuvěřitelný psychiatr s netradičními metodami, kombinace absurdity / vtipu se strachem / mystériem atd.), ale především originální dílo dánské kinematografie, vrstevnaté v možných náhledech, směšné i děsivé zároveň. Dílů není příliš, ovšem zajímavých událostí i postav moře (a v divákovi stále budí zvědavost, což beru jako ohromné seriálové plus). Nechte se utopit v labyrintu nemocničních chodeb a následně povozit sanitkou bez řidiče. Jste-li odvážní... │100% (25.07.2007)