Režie:
Arthur PennScénář:
Steve TesichKamera:
Ghislain CloquetHrají:
Craig Wasson, Jodi Thelen, Michael Huddleston, Jim Metzler, Elizabeth Lawrence, Reed Birney, Miklos Simon, Zaid Farid, David Graf, Lois Smith, Mercedes Ruehl (více)Obsahy(1)
Drama jugoslávského přistěhovalce Danila Prozora (Craig Wasson), vypravěče příběhu, jeho přátel Toma (Jim Metzler), Davida (Michael Huddleston) a nonkonformní Georgie (Jodi Thelen), kterou všichni tři milují. Cesty přátel se po skončení bezstarostných studií rozcházejí, po čase však opět různě proplétají. Život všech je poznamenán nejen osobními prohrami a tragédiemi, ale také bouřlivým vývojem Ameriky 60. let - údobím zásadních konfliktů generačních, rasových i společensko-politických. (ivazzoo)
(více)Recenze (16)
Dlouho jsem neviděl větší ujetinu. Čtyři přátelé mnoha prvky připomínají Zemeckisova Forresta Gumpa - také jsou průřezem význačných amerických dějin (i když kratšího období), také je vypráví spíše looser, jehož osudová láska mu dlouho uniká, právě ta osudová láska je prdlá jak dělo a kromě toho hipísačka. Film mimo pseudomilostné linky mezi Danilem a Georgií nabídne jeden zásadní zvrat (na svatbě, víc ale neprozradím). Líbila se mi obsáhlost dějinami i vlastenecký motiv, ale jak tady píšou kolegové, Jodi Thelen (nebo spíš její postava) mi docela vadila, a to i přesto, že docela mile ukázala prsa :-) ()
No pokud pominu fakt, že čtyři přátelé na střední škole vypadali tak na třicet, dostalo se mi zajímavého filmu o přátelství, lásce a životním vystřízlivění a to hlavně z pohledu jugoslávského přistěhovalce Danila. Příběh se soustředí na jeho neshody s otcem, na jeho pozdější svatbu s bohatou sestrou jeho nemocného kamaráda z vejšky ( pro mně osobně nejsympatičtější postava z celého filmu ) a jako červená nit se celým snímkem line jeho náklonost k spontánní Georgii, která sní o tom, že se stane tanečnicí. Št'astnější chvíle střídají ty horší a občas i tragické a jsou to hlavně herecké výkony, které přispívají k tomu, že to vše působí velmi opravdovým dojmem. ()
Pri sledovaní filmov ako je Georgia začínam pochybovať o sebe. Netuším o čom ten film bol, pre koho bol nakrútený a čo som mal na ňom oceniť. Pritom Arthur Penn nakrútil skvelú Štvanicu, prelomovú gangsterku Bonnie a Clyde, takže asi v tom to nebude. Tieto filmy prirovnávam k čriepkom, ktoré nie je možné poskladať do zmysluplnej mozaiky. A pokiaľ to niekto dokáže, tak mu gratulujem. ()
Film mne chytil za srdce a byla jsem ráda, že jsem na něj šla kdysi před lety do kina úplně sama, protože jsem si pak mohla do sytosti škytat a úpět a tápat poslepu nevidíc přes slzy celou cestu z kina až na kolej. To vše proto, přiznávám, že mi to tuze připomnělo vlastní milostné kotrmelce s osobou, do které jsem tehdy byla zamilována. Taky to tak dlouho trvalo, než jsme se konečně neminuli. No vidíte, a dnes jsme šťastně rozvedeni :-) Dvakrát. Nicméně film považuju dodnes za herecky mimořádně zdařilý - pořád mne uchvacuje herecký výkon Craiga Wassona; například naprosto skvělý a totálně věrohodný je ve scéně, kdy se probudí s kocovinou a zmlácenej a v televizi zrovna ukazujou, jak se lidem podařilo přistát na měsíci – on dojatě vzpomíná na zemřelého přítele, kterému tuto vzpomínku pro tento okamžik lidstva slíbil, pláče a směje se a vypadá příšerně a k pomilování a tohoto divného strýčka sledují dvě kukačky (malé dcerky) kamaráda, který ho nechal přespat... no jo, musím si ten film dát brzy znova :-) ()
S láskou, hlubokým procítěním a občas až lehce nepříjemným realismem natočená filmová mozaika proplouvá různými událostmi, které zasáhli do osudů čtyř přátel. Klíčovými se pro postavy stávají převažně události soukromého a rodinného ražení, ty významné společenské mají někdy spíše symbolický charakter, ale zároveň krásně do celku zapadají a přibližují v druhé vrstvě atmosféru a obraz období 60. let v USA. Trochu jsem zalitoval, že mám v amerických dějinách značné mezery a patrně tak zatím nepochytal některé odkazy, ale o to víc se na mě přenášeli emoce z jednotlivých útržků. Našel jsem si nejednu scénu, která mě zasáhla, a při tom ještě ke mě proplouvaly myšlenky o přátelství překonávajícím osobní prohry a zamýšlení nad tím... jaké je to vlastně být jiný, co to znamená? Jsme opravdu jiní tím, že se v době dospívání bouříme proti těm starším, stáváme se součástí mladistvé revolty, abychom pak postupně zjistili, že moc jsme se od jiných zase tolik nelišili a hlavní hodnoty jsou jinde? ...... Každopádně Arhur Penn v Čtyřech přátelích natočil JINÝ film, než na jaké jsme z jeho předchozí tvorby byli zvyklí, alespoň co se týče zvoleného žánru, obsazení, které se zde zaobejde bez hereckých hvězd (naštěstí nikoliv bez skvělých hereckých výkonů!) a přináší „nezávislé“ drama připomínající v mnoha prvcích francouzské filmy Clauda Lelouche. V první polovině si Penn vzhledem ke jménu hlavní dívčí postavy volí jako průvodní skladbu slavnou Georgiu, aby pak v druhé polovině využíval v nejrůznějších aranžmá Largo z Dvořákovy Novosvětské a dával tím znát, že se přeci jenom pomalu blíží.. přistání na Měsíci. 90% ()
Galerie (15)
Photo © Filmways Pictures
Reklama