Stvořeni pro lásku

Krásny poetický film o citoch a túžbe. Film je o beznádeji, ale zároveň paradoxne dáva nádej... Krásne pomalé tempo trochu ruší zrýchlený záver, ale aj napriek tomu sa jedná o hlboký zážitok. Nádherné zábery kamery, dokonalý herecký minimalizmus a pôsobivý hudobný podklad vytvárajú neopakovateľnú lovestory... (29.03.2006)

Wong Kar-wai ve vrcholné formě. Chápu, že na někoho může ta ryzí artovost (jako např. všechny ty zpomalené záběry cigaretového kouře nebo kráčejících postav na pozadí oprýskaných omítek, podbarvené stále stejnou melodií) působit poněkud afektovaně, případně že ten film může někoho nudit, ale osobně mám tenhle typ filmů, kde vítězí forma nad obsahem, hodně v oblibě. A zrovna formální stránka je zde dovedena téměř k dokonalosti - hlavní role jsou obsazeny velmi "fotogenickými" herci (zmínit je nutno i fantastické kostýmy, především v případě šatů Maggie Cheung, které jsou skutečně překrásné), s dialogy se zde nakládá velmi úsporně a všechny postavy se chovají neobyčejně kultivovaně a zdvořile (s výjimkou buranského kolegy z práce), každý záběr je nápaditý, krásný a velmi pečlivě komponován, herci jsou většinou snímáni v detailu či polodetailu (přičemž postavy manželských protějšků Chow a Li-zhen zde překvapivě nemají nikdy zabranou tvář), celé je to velmi efektně sestříháno, a skoro celou dobu k tomu hraje absolutně bezchybný soundtrack - hudební stránka zde dokonale doplňuje tu obrazovou a tvoří nerozlučný celek. Když ale přijde řeč na to, oč v tom filmu skutečně jde, nastává trochu problém. Ten film nevypráví žádný originální příběh, který by člověka vtáhnul do sebe, je to spíše o subtilních náznacích, pocitech, atmosféře, a pokud se člověk na tempo toho filmu a jeho specifickou poetiku nenaladí, tak se tam může vkrádat jistá nuda. Navíc od 75. minuty, kdy se děj přesune do Singapuru a na další místa, jsem se v tom bohužel už poněkud ztratil (a třeba tu vsuvku s De Gaullem jsem asi vůbec nepochopil), a když tam v závěru naskočí následující text - Vzpomínat na ta zmizelá léta je pro něj jako dívat se ven skrz zaprášenou okenní tabulku. Uplynulou dobu sice vidí, ale dotknout se jí nemůže, navíc vše, co se mu daří zahlédnout, je rozmazané a nezřetelné. - nemohl jsem se ubránit dojmu, že je to zoufale banální, ale možná také křehce krásné, a záleží čistě na individuálním diváckém naladění, ke které interpretaci se člověk přikloní - na třetí zhlédnutí se spíše začínám klonit k té první variantě. (18.09.2011)

Príbeh o tom ako môžu byť letmé dotyky intímne a romantické a o to viac, keď sú zakázané. Voyerska kamera sa mi veľmi páčila, aj celková vizuálna stránka. Mám rád lyrické diela, čiže aj filmy a preto som od Stvorených pre lásku čakal viac. Urobilo to na mňa dojem, že v deji niečo chýbalo, že sa toho udialo príliš málo. SPOILER: Asi len v Ázií je možné natočiť film o zaľúbenom páre v hlavnej úlohe (ktorých jedinou prekážkou sú manžel a manželka, ktorí ich aj tak podvádzajú spolu), bez jediného bozku... Tie titulky počas filmu, ktoré mali asi ozrejmiť pocity hlavných hrdinov divákom, boli podľa mňa trochu zbytočné... KONIEC SPOILERU a aj môjho hodnotenia, 85%. (12.01.2012)

Stvořeni pro lásku. Uvnitř syrové a kruté. Dojemný, mnou nepopsatelný snímek s určitou poetikou a s tak krásnou vizuální stránkou. Nevzpomenu si na žádného jiného režiséra, který tento styl vizuality zvládá natolik, že i cigaretový kouř je tak úžasný. Hudební doprovod je kapitola sama o sobě. (24. nejlepší film všech dob) (02.10.2011)

Takže hned zprvu musím upozornit, že objektivně jde o famozní film, originální a nevšední. Ale ted mé pocity. Na film musíte být stoprocentně naladěni, tzn. musíte mít tu správnou náladu. Jinak se budete nudit tak jako já. Měl jsem po sobě docela šílený den a Stvořeni pro lásku nebylo zřejmě to nejvhodnější. A možná, že i forma zvítězila nad obsahem, ten je přece jen trošku plochý. Ale vyzdvihnu kameru (hudba se neustále opakuje, takže ke konce mi už trošku lezla na nervy - ale to neznamená, že není poslouchatelná), takže doufám, že někdy budu nalazen k tomu, abych tomuto filmu dal ****, ale kdo ví, jestli se na ten film ještě někdy podívám... (15.06.2006)