Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V posledních dnech nacistické okupace Francie, za druhé světové války, se německý plukovník a milovník umění Franz von Waldheim (Paul Scofield) rozhodne, že vzácné obrazy Pabla Picassa, Pierra-Augusta Renoira, Paula Gauguina a řady dalších malířů nechá odvézt do Německa. Když se armády spojenců přiblíží k Paříži, jsou pod jeho dohledem tato umělecká díla naložena v bednách do vlaku. Ten má nakonec řídit zaměstnanec železniční společnosti, inženýr Paul Labiche (Burt Lancaster), který se proti Němcům také spojí s členy tajného francouzského odboje. Co pak následuje je nelítostná bitva vůle na obou stranách. Plukovník von Waldheim se snaží dostat své válečně „trofeje“ domů do Německa za každou cenu, stejně tak Labiche dělá všechno pro to, aby vlak nikdy nepřekročil francouzské hranice… (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (109)

MrPierc 

všechny recenze uživatele

Starosvětský hrdinský film o odboji proti Němcům a jejich zlodějským manýrům pro umění. Několik vagonů těch nejvzácnějších obrazů francouzských mistrů míří do Berlína. Je to symbol a pýcha Francie. Celý film se odehrává na dráze či v parních lokomotivách. Pára, koleje, výhybky, lopata na uhlí a odvaha. Němci jsou nelítostní a nádražáci odvážní avšak film netrpí příliš velkým patosem či hrdinskými nesmysly. Je to hlavně technická podívaná na ty obří parní kolosy, které se šinou obrovskou rychlostí. Nechybí velmi strhující výbušné triky a vlakové kolize. Jeanne Moreau je nádherná! Je to nadčasový snímek, ale pokládat životy za umění se mi příčí. Sice to chápu jako symbol "a just ne!", ale ani jediný lidský život nestojí položit za umění, protože umění je z ruky a hlavy člověka. Můžeme si ho znovu namalovat nebo vytvarovat. Člověka už opakovat a napodobit nemůžete = každý je unikát. ()

Chrustyn 

všechny recenze uživatele

Méně známý a mezi válečnými klasikami snadno přehlednutelný snímek, jehož děj napovídá samotný název. Ano, jde v něm o vlak plný vzácných obrazů, které se Němci pokouší odvézt koncem druhé světové války z Francie do Německa. Mám rád válečné filmy ale tento patří k těm slabším kouskům ať už současných nebo klasických válečných snímků, kvůli jeho jednotvárnosti a zdlouhavosti, kterou umocňuje i na slabší příběh zbytečně dlouhá stopáž. Naštěstí vše zachraňuje pár povedených scén a slušný konec. ()

Reklama

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Skvělý, napínavý, až skoro autenticky se tvářící válečný snímek, v hlavní roli s charismatickým Burtem Lancasterem (Paul Labiche) a na druhé straně s nesmlouvavým, důsledným a lišácky prohnaným německým důstojníkem Paulem Scofieldem (Plk. von Waldheimem). Snímek zaujme nejen příznivce filmů s železničního prostředí, ale určitě i všechny ostatní, co mají rádi jakýkoliv válečný film. Scény na kolejích s fingovanými návěstími podél trati se vryjou natrvalo do paměti. Někdy napsat méně slov znamená více, a v tomto případě to platí dvojnásob, opravdu, nemám (až na první pohled děsivě vyhlížející stopáž) výtek... ()

betelgeuse 

všechny recenze uživatele

VLAK (1965) Johna Frankenheimera patří ke slabším filmům nejvíce uspokojivé dekády v dlouhé kariéře režiséra, Paula Greengrasse své generace. Frankenheimerovým filmům nechybělo zdánlivě nic – velké dramatické a přitom současné látky, společenská angažovanost, velká herecká jména, progresivní styl, kterým J.F. „prodloužil“ své televizní počátky [hlavním cílem je rychle zaujmout, odtud „hlasité“, rychle vyprávěné filmy s výraznými stylistickými efekty typu velkých, rétorických detailů tváří, ostrých úhlů a zoomů] –, ale s odstupem času jeho filmy stárnou společně se svými tématy (platí to i o MANDŽUSKÉM KANDIDÁTOVI, fascinujícím reliktu studené války, mixu paranoii a kabaretu) i oním módním, nadupaným stylem. Frankenheimer byl nezralým, trochu snobským auteurem, který se soustředil více na okamžitý efekt (téma, styl, napětí), než aby látce vtisknul osobitou vnímavost a povýšil ji tak na víc než technicky zručnou sumu ambiciózního námětu a dobrých herců. VLAK se natolik soustředí na ústřední otázku [co je důležitější: umění nebo lidské životy?], že výsledkem je příliš dlouhý, málo napínavý film s nahrubo vytesanými charaktery, redukovanými na svůj postoj. Z toho pramení bizarní závěrečná konfrontace mezi hrdinou a padouchem, v němž samopal v ruce okázale kulhajícího a plebejského Burta Lancastera je více než verbální patos nacistického milovníka umění – o polopatické juxtapozici mrtvých těl a beden se vzácnými obrazy nemluvě. ()

curunir 

všechny recenze uživatele

,,NEPÁČI SA MI TO." ,,KOMU ÁNO?" ,,MYSLÍM TIE OBRAZY." __ Iste, je to dobrý predstaviteľ tých ,,chlapských" filmov, no nejde tu len o čo najväčšiu akciu a Scofieldovov (intelektuál a estét, ktorého okolnosti nútia ísť cez mŕtvoly) záverečný prejav (možno niekde tu tkvie nominácia na Oscara za scenár) s prestrihmi na debny s obrazmi a postrielaných francúzskych odbojárov ponúka nezabudnuteľnú filozofickú otázku: Koľko životov vyváži záchrana umenia? Avšak najmrazivejšie je, s akou chladnosťou Frankenheimer ukazuje popravy tých, čo neváhajú pre úspech tejto akcie položiť aj vlastný život. Obaja hlavní predstavitelia sa svojich úloh zhostili naozaj dobre, len Lancaster mi ako Francúz skrátka nikdy sedieť nebude. (478. hodnotenie, 53. komentár k filmu) ()

Galerie (38)

Zajímavosti (15)

  • Snímek byl natočen na motivy knihy "Le Front de I´Art", kterou napsala Rose Valland. (Hans.)

Reklama

Reklama