Pozdrav od juggerů

Páčila sa mi samotná postapo atmosféra, ktorá v tomto smere ponúkla to najlepšie z 80. rokov (niečo podobné nájdeme napr. aj v sérii Mad Max). Horúčava, piesok, špinaví a otrhaní zúfalci, hmatateľná beznádej a zúfalstvo.... A v takomto bezútešnom svete si nažívajú juggeri - "športoví" nadšenci, ktorí nemajú nič iného na práci len kočovať a vyzývať miestnych súperov na zmeranie si síl. Princíp hry je jednoduchý - treba nastoknúť psiu lebku na kôl, ktorý je za chrbtami súperov, a to za akúkoľvek cenu, vrátane zlomených krkov alebo vypichnutých očí. Až raz sa vyskytne cieľ - postup do I. ligy tohto športového zápolenia..... Športový námet zasadený do postapo prostredia sa vyskytne iba zriedka, čo treba oceniť. Navyše dej vôbec nenudil, nešetrilo sa surovosťou, príbeh mal spád, myšlienku a výborných hercov, hlavne v podobe R. Hauera. On podobné filmy vie, všade kde hrá dodá svojej postave výrazný rozmer a nebolo tomu inak ani teraz. Na nadpriemer to stačí. 70/100 (09.06.2015)

Filmy so "špinavou" postapo budúcnosťou, hlavne teda niekde v podzemí nie sú celkom moje gusto. Ale tento má takmer od začiatku zaujímavú atmosféru, kde o niečo ide od začiatku až do konca. Priamočiary príbeh nie je na škodu, chválim hlavne "autentické" spracovanie, aj keď pár logických kiksov by sa našlo aj tu. Charizmatický a celkovo vážny Hauer sa do tohoto prostredia skvele hodí a aj keď akčné súboje nepatria medzi tie najlepšie, rozhodne ma film zaujal. Hodnotenie: 65% (05.03.2014)

Na jedné straně krásné záběry australských planin, trochu šílená hudba, která se k filmu velmi dobře hodí, brutální sport, při kterém se lidé mastí hlava nehlava, na straně druhé příběh lehce debilní, herecké výkony podprůměrné a celkově podívaná chvílema k smíchu. Partička magorů chodí po poušti, občas si to rozdá s jinou partičkou magorů a jde dál. Motivaci mají, ligu a život na úrovni, ale o organizaci soutěží, zákulisí, společnosti, životu ve městech se moc nedozvíme, film je zaměřen hlavně na to mastění hlav nehlav. Tomuto filmu, stejně jako jiným, strašně moc uškodil ořez, koukejte na neo(b)řezaný film v originále. (09.02.2016)

V rámci postapokalyptických béček asi nejlepší film a v podstatě už klasika. Hlavní postavy putují od vesnice k vesnici ve zničeném světě a bojují v brutálním sportu jako Juggeři (brutálnější verze amerického fotbalu s řetězy a tyčemi a psí lebkou místo míče). Jizvy, zlomeniny a krev jsou na denním pořádku. Přidává se k nim mladá Kidda, která nadchne celý tým dostat se do ligy. V podstatě příběh je o ničem, ale má to skvělou výpravu, kostýmy, atmosféru, postavy Vám nejsou úplně u prdele a především samotný sport je naprosto bomba. To vše by stačilo tak na tři hvězdičky, ale z nostalgie a za naprosto úžasný finální boj přidávám ještě jednu. (05.04.2010)

Mám slabost pro Rutgera Hauera, pro post-apokalyptické filmy i pro brutální futuristické sporty (i když filmy o nich by spočítal na jedné ruce i opravdu nešikovný dřevorubec) přesto mi Pozdrav od Juggerů nesedl. Důvod je prostý: absolutní nepropracovanost světa zničeného katastrofou. Ve filmu se tak třeba nedozvíte pravidla sportu, o který ve snímku jde, nebo co zničilo civilizaci a jaká jsou pravidla toho, co z ní zbylo. Proč je důležitá psí lebka? Co jsou psí města? Kdo jsou vládci? To vše si musíte sami domyslet, protože tvůrci vám nenabídnou absolutně žádnou odpověď. A prakticky jediné, co se dá bez jejich výkladu pochopit, jsou pravidla brutální verze famfrpálu. To vše by se snad ještě dalo odpustit, kdyby se tvůrci zaměřili na sport samotný a přinesli zajímavé zápasy. Jenže v rámci šetření jsou zápasy, stejně jako zbytek filmu, natočeny ve velice úzkých záběrech, čímž dochází k tomu, že jsou měření sil juggerů pomalá a nudná. Hvězdičku za Hauera a hvězdičku za slušnou atmosféru. (23.10.2011)