Pozdrav od juggerů

Hmmm, postapokalypticky pusté prostředí, brutální sport jako hlavní motiv, charismaticky drsný Rutger Hauer v hlavní roli, co bych si mohla přát víc od akčního béčka? Nízký rozpočet je na tomhle snímku sice vidět, ovšem nijak extra nevadí, příběh je velmi jednoduchý, přímočarý a nepřekvapivý, přesto jde i po dvaceti letech od natočení o nenápadný klenot mezi akčními béčky. Poprvé viděno kdysi dávno na polském "nočním kině", takže je mé hodnocení přistříknuto nostalgií. 75% (28.11.2008)

Sportovní postapo! To jsem fakt ještě neviděl. Pozdrav od juggerů je naprosto přímočarý osmdesátkový náser. Australské exteriéry a synťáková hudba s bubny tomu dodávaj atmošku a krví se také nešetří. Zdejší svět je zbídačený, ale není v naprostém rozkladu a třeba se tu nevyskytují žádní banditi atd. Lidé si to všechno vybíjejí v zápasech juggerů, což je takovej hyperbrutální americkej fotbal. Rutger Hauer je zase strašnej masér a subtilní hlavní hrdinka byla fakt boží. Úplně jsem jí věřil to odhodlání. Konec pro mě byl fakt emotivní. (21.09.2013)

V jádru všech postapokalyptických brakovek stojí koncept, kde kulisy destrukce umožňují oživovat klasické mýty a archetypální příběhy, které byly zdiskreditovány svou naivitou – ať už je to western (Šílený Max 2 a jeho kopie) nebo mesiášský příběh (Cyborg). Zatímco staré žánry se obracejí do minulosti a ve výsledku vyvolávají hořkosladkou melancholii po nemožném návratu starých dobrých časů, postapokalypsa skýtá romantickou iluzi, že se dny velkých hrdinů a tradičních hodnot jednou (mnohdy je přímo řečeno, že brzy) vrátí. "Pocta pro Juggery" představuje unikátní příspěvek žánru právě z hlediska toho, jaký typ mýtu se zde aktualizuje. Předmětem postapokalyptické resuscitace zde není filmový žánr či archetyp hrdiny, nýbrž fenomén masově sledovaných sportovních klání. Kočovní juggeři se v týmech po pěti utkávají v brutální variaci na americký fotbal, jež má své krvavé regionální zápasy i extrémní a mnohdy smrtonosnou extraligu. Snímek doslovně naplňuje zbožné přání mnohých příznivců nejpopulárnějších amerických kontaktních sportů, amerického fotbalu a wrestlingu, když namísto předem domluvených vítězství či simulantů v chráničích nabízí šťavnatou gladiátorskou podívanou. Paradoxně se filmem zobrazovaný sport stal i reálnou kratochvílí, především v Německu, Irsku a Austrálii, kde se konají lokální ligy a občas i mezinárodní zápasy v juggingu. Nutno ale dodat, že příznačně ryze iluzornímu siláctví diváků, kteří se projektují do postapokalyptických gerojů, mají reální juggeři ke svému fikčnímu předobrazu asi stejně daleko jako „dřevaři“ vůči středověkým rytířům. Hra v jejich podání připomíná variaci vybíjené a lakrosu se zbraněmi ze dřeva obalenými v molitanu. Když se ale vrátíme k filmu samotnému, ten zcela uhrane svou osobitou vizí a precizně vystavěným scénářem od režijně debutujícího Davida Peoplese, jehož jméno je jinak asociováno s filmy jako "Blade Runner", "Nesmiřitelní" či "12 opic". Fakt, že "Pocta pro juggery" byla ve své době ambiciózní projekt, stvrzuje i herecké obsazení v čele s Rutger Hauer, Joan Chen, Delroy Lindo, Vincent D'Onofrio. Nutno si uvědomit, že tehdy tato jména nebyla doménou béčkových produukcí, ale naopak patřila mezi největší herecké talenty (Hauer měl za sebou "Blade Runnera", D'Onofrio "Full Metal Jacket", Chen part u Bertolucciho a Lindo byl uznávaný shakespearovský herec). Bohužel snímek tragicky propadl a očernil i všechny své aktéry, z nichž se někteří už nevymanili ze škatulky zetkových hvězd. (22.02.2013)

"Kdybys byl rychlejší, nemuseli by tě šít." Jsem velký sportovec a odvahy mám na rozdávání, ale taky mám ještě zbytek mozku, takže s juggery bych si dobrovolně nehrál. Ale kdybych musel, tak bych si v časovém úseku jednoho kamene dal vlastní gól tím, že bych psí lebku nasadil na vlastní kůl a to dřív než by mi někdo vykloubil hlavu, uškrtil mě řetězem nebo mi počechral tyčí koule. Mám prostě rád fair play a o to tady nejde. Tady jde o krev, šrámy či brutalitu a mě to nečekaně celkem bavilo. Nenadchlo, ale bavilo. (09.02.2018)

Velice dobré béčko. Pro příznivce postapa a Blood bowlu takřka nutnost vidět. Děj sice není nijak spletitý a inteligentní, nicméně tohle se práve od Jugerů nečeká. Rychle, tvrdě a úderně vás film vtáhne do děje. Pokud máte náladu na postapo verzi amerického fotbalu nebo jste aspoň trochu tvrďáci je film pro vás, v opačném případě se budete asi nudit. (03.09.2010)