Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dr. Cvach opouští své místo na ortopedii. Jeho nepřátelství vůči primáři Blažejovi roste. Uzdravený Václav Pěnkava zve osazenstvo nemocnice na svatbu. Alžběta se vypraví do Prahy, aby získala jasno o Přemyslově vztahu. Roman Jáchym, který z ochoty sveze dr. Cvacha na nádraží, se od něj dovídá, že Ina opět navázala milostný vztah s dr. Blažejem. Roman se vrací do nemocnice a žádá od své ženy okamžitou odpověď. Když se jí nedočká, jede za Blažejem do jeho vily. Nezastihne ho ani tam a rozjede se do Motorestu, kde primář Blažej hraje svoji obvyklou partii karet. Protože nechce Romana vyslechnout, počká si chlapec na Blažeje ve svém voze. Při automobilové honičce oba havarují. Roman, sám vážně raněn, vyprostí Blažeje a oba dopraví do nemocnice. Blažej má těžce poraněnou ruku a přeje si, aby ho operoval dr. Sova. Alžběta jede v noci pro dr. Sovu do Týniště. Operace druhý den ráno se zdaří. Blažej žádá dr. Štrosmajera, aby ho po dobu nemoci zastupoval. Štrosmajer mu na rovinu říká, že jakmile jej funkcí pověří, povolá do Boru okamžitě oba Sovy, otce i syna. Dr. Blažej souhlasí. (Česká televize)

(více)

Recenze (8)

Reklama

topi80 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Doktor Cvach hodnotí své nenaplněné ideály a podivuje se, že kdejaký pižlal, sekal a rovnač kostí se v Boru těší větší vážnosti než sečtělý teoretik. Ina ukazuje, jak se geniálně vymlčet z nevěry. To Roman mlčet nehodlá, ale na dialog jsou potřební dva. Starej Sova nejdřív Blažeje operuje a pak si ho trochu vychutná. Co si v Týništi počnou bez doktorů, to se asi dozvíme v příštím díle. ()

Anianna 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Ach, ty dialogy... Čím jsem starší a životem omlácenější, tím víc si cením autentičnosti. Dietl vztahovými zápletkami cílil na emoce diváka (a proto jsme tu Nemocnici tak hltali). Tomuto cíli podřizoval i dialogy, takže je na můj vkus nadužíval. V rozhovorech dvou lidí velmi si blízkých, kdy čekáme spíše mlčení, to leckdy zašustí papírem. Zvláště v otázkách. V tomto díle např. v závěrečné scéně mezi Inou a Blažejem. Nemám kdoví jakou paměť, ale často si u starých filmů nebo inscenací právě tyhle dialogy, které mě tahají za uši, pamatuji. Čím je dietlovská postava vztahově nezávislejší, tím je také v dialozích bezprostřednější, uvěřitelnější, má vtip. ()

Reklama

Reklama