Nemocnice na kraji města

Nebylo všechno na tom socialismu jenom špatné. Třeba, jak se komunisté mezi sebou věšeli, to se mi líbilo, nebo pak tenhle seriál. Ale vážněji: Nemocnice je skvěle řemeslně zvládnutý seriál s excelentními hereckými výkony. Dokáže-li si člověk odmyslet onu rovinu, v níž se prezentuje plakát socialistického zdravotnictví, musí uznat, že příběhy jsou vedeny naprosto bezchybně a že se od nich lze jen stěží odtrhnout. Tandem Dietl-Dudek je nepochybně to nejsilnější, co jsme kdy v televizní tvorbě měli. Na dalších sériích Nemocnïce je to znát velice zřetelně. (01.12.2007)

V tehdejších i dnešních podmínkách rozhodně nadprůměrná záležitost, ale nějak zvlášť urvaná jsem z ní nikdy nebyla. Postavy Štrosmajera a Fastové jsou skvěle napsané, životné a přesvědčivé, zato Sova a Cvach jsou slušně odfláknutí a zatímco pan primář svou ušlechtilostí naleptává žaludeční stěnu, Cvach není postava, ale karikatura. Nemluvě o Čeňkové, která mi vždycky lezla krkem, a dost zvláštní chronologii příběhu, který zpočátku postihuje každou drobnost, aby v závěru chvátal mílovými kroky. Ale pravda je, že liga dobrých herců v čele s Kopeckým, Medřickou a Janžurovou z toho dokáže vytěžit celkem dost. A pravda je bohužel i to, co tu napsali mnozí přede mnou - že pokud se člověku "poštěstí" vidět něco z druhé série, začne mu původní řada seriálu připadat jako naprosto špičková záležitost. (29.08.2007)

Dietlův majstrštyk. Bohužel, tragický okamžik, tedy zcela nečekaná (a předčasná) smrt Karla Högera, původního představitele primáře Sovy, se nad celým seriálem vznáší jako prokletí. A přestože se Ladislav Chudík snaží, seč může, ta role – věkem, charakterem i osobním charizmatem – byla psána Högerovi na tělo a jedině on ji mohl vycizelovat do nejmenších detailů. Herci Högerova formátu jsou, bohužel, alfou a omegou každého díla, sebevíc milovaného a obdivovaného. (06.07.2015)

Nadšení ostatních z tohoto seriálu rozhodně nesdílim. Neni to dost dobrý na to, abych to vydržel nějak pravidelně sledovat, takže mi poněkud unikaj souvislosti a vztahy mezi jednotlivými postavami. Celkově mi ale připadá jeden díl jako druhej a dalo by se to shrnout asi takhle: Doktor Sova flegmaticky pronese nějaký moudro, pak pro změnu doktor Štrosmajer pronese nějaký moudro velmi emotivně, do toho pořád přiblble se usmívající doktorka Bety Čeňková, sem tam nějakej prostřih na Gregoryho, kterej doma poslouchá nějaký hrozný kakofonie... Jedinej sympaťák je Cvach. (16.11.2006)

Nechápu gloriolu "geniálního seriálu" a nechápu ani špínu, kterou na Nemocnici někteří házejí. Seriál, který mi stačilo vidět jednou, ale nijak zvlášť mě ani nezaujal, ani neznechutil. Je to prostě kvalitní řemeslo, dobrá "vypínárna" po těžkém dni. Klasické médium přenosu vlastních starostí do "jiného" světa... Sice to trochu zavání normalizačním sedativem, ale přesto Nemocnice svoje kvality to má (přinejmenší za toho Kopeckého si to tři hvězdy zaslouží)... (28.01.2004)