Kde je moje tělo?

Že Kde je mé tělo? nebostalo oscara kvůli Toy Story 4 je ohavný zločin, Jérémy Clapin zachytil dospívání a první lásky z velmi nečekané perspektivy s dechberoucí poetičností. Navíc je to jeho celovečerní debut, tak můžeme doufat že i v dalších dílech vrátí francouzskému animovanému filmu jeho už poněkud zašlou slávu.. (30.03.2020)

Bizarné, smutné, magické, romantické. S peknou hudbou. Zaujalo to asi od desiatej minúty a potom som bol stále zvedavší, kam to bude smerovať a kedy a ako sa tie línie stretnú. Či sa vôbec stretli, alebo či stratená ruka našla svoju stratenú existenciu, to doposiaľ neviem. Napriek tomu tento citlivý a smutný prípad stojí za zamyslenie, či už na niečo konkrétne (okrem pár myšlienok a jedného ponaučenia) prídete, alebo nie. (21.09.2022)

Podmanivě uhrančivá hmatová elegie, co se zaháčkuje v srdci způsobem, který z hlavy nevymizí pěkně dlouho. Pokud vůbec kdy. Stěží říci, zda je obdivuhodnější suverenita s jakou se Clapin nebojí být svébytný či suverenita realizace a ztvárnění tak těžko uchopitelných pocitů jako jsou melancholie, nostalgie, trudomyslnost, naděje, ztráta či láska. A aby chvalozpěvů nebylo snad málo, tak je třeba ještě zmínit Levyho kongeniálně hypnotický soundtrack a pak také... Ne, to by bylo na dlouho. Prostě jeden z filmů dekády. A ne, skutečně v předchozí větě nevypadlo přídavné jméno od "a". (15.12.2019)

Nezvyknem sledovať animáky, tu sa však dostal odporúčanie a urobil som dobre. Silný melancholický zážitok, ktorý postupne gradoval a pri lepšom závere bez otvoreného konca by to bolo na plný počet. Vysoko hodnotím podmanivú hudbu, ktorá úplne reflektovala emócie, ktoré mali byť vzbudené. V mnohých ohľadoch až depresívne, pretože toľko nešťastia, čo sa tomu chudákovi stalo, to je dosť aj na tri životy. Aj keď musím povedať, že záver na mňa pôsobil celkom pozitívne, možno to nakoniec pre hlavného hrdinu skončilo všetko dobre. Žiaľ, viac sme sa nedozvedeli. (14.06.2020)

I lost my body je velmi krásný a smutný animák, který dokáže zahrát na tu nejcitlivější notu. V originálním námětu je nám servírována plejáda podnětů a emocí, která dějem volně plynou a nechávají diváka v lehké melancholii. Ať už jednotlivé prvky či jako celek má tento snímek sílu a nabizí něco, co se k divákům v takto přístupné formě dostává málokdy. Není to dokonalé, ale dokáže to uhranout, což rozhodně není vůbec málo a každý, kdo má náladu na něco origináního s velkou dávkou citu, by se na tohle měl podívat. (12.04.2020)