Ponorka

Musím mluvit potichu. Jinak mi to totiž nedá, po 216ti minutách pod vodou ve stísněném prostoru, kde každý se spoléhá na toho po jeho boku je to pomalu samozřejmostí. Epos, o skupince lidí, kterou spojila jedna ponorka, byli jako rodina a brali válku jako nucené zlo, bohužel. Neřešili zdali je dobré pro válku to či ono. Byli rádi, že žijí, že vůbec přežili každý den v tom horoucím pekle, v hlubině, kde každou chvíli čekáte, že pod náporem tlaku vylítne jeden šroub, druhý šroub...Jejich psychika se zde vzepřela a dokázala prakticky nemožné a nejen to, dokázala si získat řadu srdcí nejednoho diváka. Válečný film, který takřka není o válce takové jako si člověk dokáže představit, je to o lidech, kteří pocítili lidskost vůči ostatním, kteří spolu prožili nezapomenutelné zážitky a snažili se dostat z toho pekla, z té smrsklé skořápky, která určí zdali budou žít nebo utonou na dně oceánu. --- Jaké to je, být stále pod vodou, když plujete a nepřítel je někde nad Vámi? - Je tma. - Tma? - Ano, a velmi ticho. (13.05.2007)

(1001) Sakra, emoce jako na horské dráze, i když to ve skutečnosti byla spíš spirála spějící k jedinému možnému konci. Pěkná ukázka filmu, kde jeho (extrémní) délka je nejen ospravedlnitelná, ale je dokonce nutná, aby se všechny ty zvraty v pocitech dokázaly v divákovi smysluplně usadit a nebyl to jenom nesmyslný shluk/sled věcí. (Ehm, dívám se vyčítavě na vás, současné blockbustery.) P.S.: Že má Erwin Leder úplně neuvěřitelný obličej jsem věděla i předtím, ale panečku...! (04.04.2019)

Skutečně jeden z nejlepších ponorkových filmů, které jsem viděl. Děj je místy vyprávěn příliš rozvláčně, ovšem v případě tohoto snímku mi to nijak zvlášť nevadilo. Hrdinové-Němci mi během filmu přirostli k "diváckému srdci" a snad je odpustitelné, když se přiznám, že jsem jim fandil. Ne, že bych jim přál, aby úspěšně potápěli spojenecké lodě, ale získali si mé sympatie natolik, že jsem chtěl, aby veškeré útrapy přežili. Osobně bych se rád podíval do ponorky, "prolezl" si ji a snad i vyzkoušel plavbu na moři, ovšem za podmínky, že není válka a tudíž je malé riziko k nějakému potopení "potopeného" plavidla. Tento snímek na diváka musí dýchnout a přenést tíživou atmosféru, zápach oleje, červené světlo a veškeré praskání. Pokud sledujete Ponorku pozorně, tak je zcela správně, cítíte-li se doma v obýváku tak, jako byste byli v plechové rakvi. Závěrečná půlhodinka je opravdový boj o přežití, který patří mezi to nejpůsobivější během celého průběhu filmu. Zaujalo mě, že celý tento počin je točen pouze z perspektivy posádky, takže se nedočkáme žádného jiného úhlu pohledu na situace, které se odehrávají pod hladinou. Následující část komentáře může být brána jako SPOILER: Závěrečná paralela potápějící se ponorky a umírajícího hrdiny (záměrně neprozrazuji, o koho jde), je neskutečně působivá, v očích umírajícího vojáka sledujícího svůj "druhý domov", lze vyčíst vše...To celé nakonec podpoří geniální hudba....konec SPOILERu. Opravdu povedený film se sympatickým hlavním hrdinem (pro mě byl hlavní hrdina kapitán)... (11.04.2009)

Skvělý a naprosto nádherný film. Film jsem viděl dříve, než jsem si přečetl stejnojmennou knihu od Lothara-Gunthera Bockheima. A právem je řazen mezi absolutní špičku všech válečných filmů a mám ho na svém vnitřním žebříčku filmů o ponorkách právem na prvním místě. Je to film o lidech (vojácích), kteří se stali (ať již chtěně či nechtěně) součástí válečné mašinerie a odváděli svou práci a chtěli přežít. Minimální patos, minimální ideologie.... Jurgen Prochnow ve své životní roli. (03.02.2004)

Hodnocena režisérská verze. Wolfgang Petersen natočil Das Boot jako nejlepší film ve své kariéře o tom není nejmenších pochyb. Bohužel délka 216 minut je trochu silná káva. Maximálně realisticky vytvořená ponorka s perfektní posádkou splňuje očekávání. Příběh však připomíná spojení trojdílného seriálu v jeden kus. První hodinu se nic neděje a vy jen čekáte, seznamujete se s chodem ponorky a poznáváte posádku. V druhé hodině se poprvé setkáte s nepřítelem a v závěrečné hodině budete sledovat velké trápení posádky s problémy technického i psychického rázu. Film působí velmi komplexně, uzavřeně a nadčasově. Jde rozhodně o nejlepší film o ponorkách z druhé světové války, ale jeho délka se nedá přehlédnout a nelze se 216 minut aspoň chvíli nenudit. Jinak je Ponorka velká podívaná, ukazuje všechno po čem každý milovník 2. světové války touží a nezbývá mi než poděkovat Wolfgangovi za tento válečný skvost. Snad se časem podívám i na obyčejnou verzi a budu ji moci ohodnotit, ale pokud je o tolik kratší tak doufám, že její stopáž je využita maximálně na vše zajímavé a je 5* záležitostí. (08.07.2007)