Ponorka

Jeden z nejlepších válečných filmů všech dob a dozajista nejlepší ponorkářská věc, kterou kdy nosilo stříbrné plátno. Petersen mistrovsky přenáší emoce na diváka – stísněnost, strach, paniku. Nejedná se o žádnou glorifikaci nacistického ponorkového loďstva, nýbrž o deziluzivní pohled pod hladinu války. K sugestivitě přispívají jak herecké výkony, tak závěr filmu, který se na míle vzdaluje patetickým finále spousty válečných snímků... Jak jsem už psal: takto pojatý film vypoví o hrůze války mnohem více, než celý Ryan i se svými mrtvými bratry. (16.02.2004)

Dlhé (hlavne režisérsky zostrih) a vyčerpávajúce. Snímka ukazuje nemeckých antagonistov (?) ako obyčajných ľudí, ktorí to brali viac ako zamestnanie, než službu vlasti (či nedajbože vieru v šialeného Hitlera). Ponorka je prvý (a najlepší) diel Petersenovej voľnej vodnej trilógie (neskôr ešte perfektná Dokonalá búrka a menej perfektný remake Poseidon). Film je okorenený vynikajúcou klaustrofobickou atmosférou. Punc výnimočnosti mu dodáva Prochnow v titulnej úlohe ako otec svojich synov. (26.11.2006)

Přiznám se, že filmy odehrávající se po většinu času v podmořském světě zrovna nějak moc nemusím, dokonce ani "Propast" od mého Top režiséra J.Camerona mě přes svou nepopiratelně vysokou úroveň zpracování dvakrát nenadchla. V hledání vyjímky, jenž by dle rčení porušila pravidlo, jsem svou pozornost zaměřil na Petersonovu slavnou adaptaci románu L.-G. Buchheima "Ponorka". Bohužel musím napsat, že co do úspěšnosti záměru zůstal pokus s "Ponorkou" jen na půli cesty ke klíči k bráně s nápisem - spokojenost. Co naplat, že za zvuků nádherného ústředního motivu, v nebývale realisticky vykresleném prostředí svádí přesvědčivě obsazená posádka, se strhujícím charizmatickým kapitánem (J.Prochnov) v čele, podmořské bitvy s nepřítelem, kterému nikdy ani nepohlédnou do očí, když pro mě jsou prostě 3 hodiny času strávené v uzavřeném klastrofobickém prostředí ponorky jen těžko k vydržení. "Ponorka" svou kvalitu má - já ji vidím v očích zbědované posádky - jen jí přes ně nedokážu dohlédnout až do kovového srdce. Komu se to poštěstí, určitě zažije úžasné film. dobrodružství, jaké si umějí dát jen "chlapi sobě". (20.11.2004)

Měl jsem tu čest vidět ponorku v rychlo dabingu, přesto, že se jednalo o jeden z těch povedenějších, zážitek to jistě trochu pokazilo. Das Boot je naprosto úžásný válečný film, se skvělým, nezapomenutelným hudebním doprovodem a německými herci v hlavních rolích - čím to asi bude? :) - které mu dodává ten pravý punc pravdivosti. Rozhodně překonává i takové americké velkorozpočtové ponorkové filmy jako je například Bonorka U-571. Skvělý film... (15.02.2006)

Mám za sebou další snímek z kategorie těch, které je nutné zhlédnout z povinnosti, představují totiž žánrový fundament, od kterého se odvíjí orientace v dané oblasti kinematografie. Rozumím tomu, o co se Petersen pokoušel, i tomu, co na snímku oceňuje většina diváků. Život námořníků na ponorce rámují služební povinnosti, stres, stereotyp, strach a klaustrofobie. Jestliže se ale v řadě komentářů dočítám, že dlouhá stopáž vůbec není na překážku, na základě osobní zkušenosti to potvrdit nemohu. Ať se ta podívaná tvářila, jak chce velkolepě, pro mě byla únavná a byl bych za pokrytce, kdybych se přidal ke sboru pějícímu oslavné ódy. K postavám posádky jsem si nenašel cestu, žádný charakter mě doopravdy nezaujal a nepřijal jsem ho za svůj. A do třetice, jeden se musí divit, kolik odpůrců nacismu se v Německu v období války našlo a jak si na válečném plavidle bezstarostně pouštěli pusu na špacír. Tři hvězdičky jsou formálním uznáním řemeslných kvalit Petersenova velkofilmu, ale srdcovou záležitostí se pro mě Ponorka nestala a ani se k ní v budoucnu nebudu vracet. Celkový dojem: 55 %. (07.08.2019)