Ponorka

Das Boot, der genialische film. Film, jako tento, jsem si už hodně dávno přál vidět. Film, který velice realisticky a bez příkras zobrazuje tu druhou stranu barikády, to jest vojáky wehrmachtu. Film se vyhýbá jakýmkoli fašistickým symbolům a není v něm žádná ideologie ani nacionalismus. Všechno je natvrdo, bez kompromisů. Během sledování jsem si skutečně připadal jako v té železné škatuli někde pod vodou. A ač nemám rád skopčáky, při scéně kdy se snaží odlepit od mořského dna, jsem se přistihl, jak mám zaťaté pěsti a pobízím, aby už se ten kolos zvedl alespoň o metr. A ten závěr. Absurdita války v plné parádě. A natočený tak příjemně neamericky. Ti by z toho udělali doják jako prase a zde - natvrdo, nekopromisně šlus. Wolfgang Petersen díky svému nejlepšímu filmu přešel do Hollywoodských studií, aby natáčel jeden paskvil za druhým (abych mu nekřivdil, pár se mu jich taky povedlo). Veliká pochvala patří rovněž kameře, ty běhy napříč ponorkou jsou skvostné. A v neposlední řadě skvělí herci. Ač nepříliš známí, přesto charismatičtí, přesvědčiví a typově přesní. Kromě drsného seemana Jürgena Prochnowa (taky nejspíš jeho nejlepší role) mě co do výkonu hodně zaujal Herbet Grönemayer, Klaus Wenneman a ten, co hrál Johanna. "Ponorka" je obrovské monstrum a rovněž obrovský film. (22.09.2007)

Poprvé v životě jsem zažil klaustrofobii a pravou ponorkovou nemoc. Celých 216 jsem tam byl přímo s nimi a bál se o život, když ponorka kvičela a šroubly lítaly kolem hlav. Když se nademnou proháněl torpedoborec a pouštěl pumy. Nemohl jsem dýchat, nemohl jsem mluvit. Dal bych pět, ale poslouchat tři hodiny německou posádku v anglickém znění, to nebylo to pravé ořechové... (21.11.2008)

Skutečně jeden z nejlepších ponorkových filmů, které jsem viděl. Děj je místy vyprávěn příliš rozvláčně, ovšem v případě tohoto snímku mi to nijak zvlášť nevadilo. Hrdinové-Němci mi během filmu přirostli k "diváckému srdci" a snad je odpustitelné, když se přiznám, že jsem jim fandil. Ne, že bych jim přál, aby úspěšně potápěli spojenecké lodě, ale získali si mé sympatie natolik, že jsem chtěl, aby veškeré útrapy přežili. Osobně bych se rád podíval do ponorky, "prolezl" si ji a snad i vyzkoušel plavbu na moři, ovšem za podmínky, že není válka a tudíž je malé riziko k nějakému potopení "potopeného" plavidla. Tento snímek na diváka musí dýchnout a přenést tíživou atmosféru, zápach oleje, červené světlo a veškeré praskání. Pokud sledujete Ponorku pozorně, tak je zcela správně, cítíte-li se doma v obýváku tak, jako byste byli v plechové rakvi. Závěrečná půlhodinka je opravdový boj o přežití, který patří mezi to nejpůsobivější během celého průběhu filmu. Zaujalo mě, že celý tento počin je točen pouze z perspektivy posádky, takže se nedočkáme žádného jiného úhlu pohledu na situace, které se odehrávají pod hladinou. Následující část komentáře může být brána jako SPOILER: Závěrečná paralela potápějící se ponorky a umírajícího hrdiny (záměrně neprozrazuji, o koho jde), je neskutečně působivá, v očích umírajícího vojáka sledujícího svůj "druhý domov", lze vyčíst vše...To celé nakonec podpoří geniální hudba....konec SPOILERu. Opravdu povedený film se sympatickým hlavním hrdinem (pro mě byl hlavní hrdina kapitán)... (11.04.2009)

Přiznám se, že filmy odehrávající se po většinu času v podmořském světě zrovna nějak moc nemusím, dokonce ani "Propast" od mého Top režiséra J.Camerona mě přes svou nepopiratelně vysokou úroveň zpracování dvakrát nenadchla. V hledání vyjímky, jenž by dle rčení porušila pravidlo, jsem svou pozornost zaměřil na Petersonovu slavnou adaptaci románu L.-G. Buchheima "Ponorka". Bohužel musím napsat, že co do úspěšnosti záměru zůstal pokus s "Ponorkou" jen na půli cesty ke klíči k bráně s nápisem - spokojenost. Co naplat, že za zvuků nádherného ústředního motivu, v nebývale realisticky vykresleném prostředí svádí přesvědčivě obsazená posádka, se strhujícím charizmatickým kapitánem (J.Prochnov) v čele, podmořské bitvy s nepřítelem, kterému nikdy ani nepohlédnou do očí, když pro mě jsou prostě 3 hodiny času strávené v uzavřeném klastrofobickém prostředí ponorky jen těžko k vydržení. "Ponorka" svou kvalitu má - já ji vidím v očích zbědované posádky - jen jí přes ně nedokážu dohlédnout až do kovového srdce. Komu se to poštěstí, určitě zažije úžasné film. dobrodružství, jaké si umějí dát jen "chlapi sobě". (20.11.2004)

Film je natočen dobře, hlavně na sousední poměry. Působí to nadstandardně jako na amícké poměry, ale že bych měl nějaké sympatie k posádce, která byla zavřená v ponorce to zase ne. Bylo mi divné, že na ně tolikrát zaútočili protivníci a ponorce to vždy nijak zvlášť neublížilo. Jen mě trochu mrzel ten konec. Co si všechno prožili a takhle dopadnout... (12.04.2019)