Ponorka

Drahně tomu let co jsem s taťkou, ještě jako malý špunt, viděl původní sestřih Ponorky. Bylo to na staré ošuntělé VHSce a na vypouklém přibližně čtyřbarevném televizoru Tesla. Dodnes si pamatuji jak jsem se pak raději nějakou dobu vyhýbal našemu obstarožnímu rozvrzanému výtahu (jen tak pro sichr, protože co kdyby, že jo), který vydával až nebezpečně podobné zvuky jako U-Boat pod drtivým tlakem vodní masy. Dodnes ve mě přetrvaly dojmy z prvního filmu, který mi sdělil, že válka je pěkná svině, která dopadá především na obyčejné lidi a že ne všichni Němci jsou zákonitě ti zlí. Po mnoha a mnoha letech jsem si pořídil DVDčko s novým, takřka tří a půl hodinovým, sestřihem. A dlouho jsem odolával podruhé se ponořit do slaných vod Atlantiku. Měl jsem takové neblahé tušení, že se tím naruší můj nezkažený pohled na tento film. A bohužel jsem se nemýlil. Nová verze je samozřejmě výtečná, nenudí, ale nepřijde mi ani zdaleka tak intenzivní jako původní verze. Místy se dokonce dost vleče. Ale možná, že zato může ta má nostalgie. A možná také ne. Ping.......Ping.....Ping...Ping.Ping.Ping...Ping.....Ping.......Ping Původní sestřih: 5/5, Režisérský sestřih: 4/5, Speciální edice: ?/5 (01.04.2008)

Trýznivá psychologická vojnová dráma, ktorá naplno útočí na psychiku diváka, a ktorá je najmä v záverečnej hodine plná napätia. Sledovanie tejto vyše trojhodinovej klaustrofobickej atmosféry ma ani na chvíľku nezačalo nudiť, hltal som záber za záberom, perfektne zrežírovaná a zahraná je každá sekunda. Normálnu verziu si predstavujem ako čisto akčnú vojnovú drámu, tento režisérsky zostrih však poskytol svedectvo tiesnivej ponorkovej atmosféry, nekonečných minút ticha, vyčkávania, praskajúcich plechov, vybuchujúcich nástražných bômb, ticha, postupného šialenstva, odvahy, skvelej vojenskej taktiky, tichých odvážlivcov a odvážneho ticha. Žiadny hrdinský epos, žiadne záchranné misie. Jednoduchý príbeh z vojny, akých bolo určite veľa, no Petersenom dokonale úderne zrežírovaný. 95%. (26.12.2008)

Tak jsem to včera (27.3.) v Klubovně viděl poprvé v životě, na velkém plátně, a hned režisérský sestřih 3,5 hodin. Paráda. Jen občas se to až moc opakovalo (záběr zespodu na projíždějící trup torpédoborce, po němž následují exploze hlubinných pum - když se to opakovalo asi po páté, tak jsem si říkal, že mohl režisér zvolit i jiný postup)... Ale jinak úžasný zážitek, celých 210 minut jsem ani nedutal..! (28.03.2019)

Na obou stranách válčili lidé, na obou stranách byli hrdinové, na obou stranách zůstalo i v těch nejtěžších chvílích tou nejdůležitější věcí přátelství. Špičkové válečné drama, které ve srovnání s většinou jeho leteckých nebo pozemních kolegů o 2. světové válce jednoznačně vede. Skvěle propracované a zahrané charaktery a příběh ve své délce napínavý až do konce (viděl jsem director's cut). Film, ve kterém budete sice fandit "těm druhým" ale který vám o válce řekne možná víc než tucty jiných. (23.03.2005)

Skvělý a naprosto nádherný film. Film jsem viděl dříve, než jsem si přečetl stejnojmennou knihu od Lothara-Gunthera Bockheima. A právem je řazen mezi absolutní špičku všech válečných filmů a mám ho na svém vnitřním žebříčku filmů o ponorkách právem na prvním místě. Je to film o lidech (vojácích), kteří se stali (ať již chtěně či nechtěně) součástí válečné mašinerie a odváděli svou práci a chtěli přežít. Minimální patos, minimální ideologie.... Jurgen Prochnow ve své životní roli. (03.02.2004)