Ponorka

Mohl bych začít komentář slovy, že sledování Ponorky pro mě byla čirá radost, protože v těchto letních měsících se prostě šikne, když je ve filmech téma voda. Jenže to by u toho neměli křičet chlápci hrůzou a nesmělo by se vše okolo odehrávat na ploše metr x metr + vydýchaná atmosféra taky zrovna dvakrát nepřispívá na auře "hoďme si nohy na stůl a vypněme mozek". Wolfgang Petersen poprvé ukázal (a naposledy), že za něco stojí, bohužel po tomto neskutečně realistickém filmu už natočil jenom bláboly, které stojí za vytahanou fusekli. Dokonce mám takový podezření, že když běhal za kameramanem, tak se omylem prásknul hlavou o kulatý otvor, kterým námořníci prolejzali a asi ho osvítil duch svatý, který mu vzkázal, že natáčení dobrých filmů stejně nemá cenu a že přijde Tykwer a tak..... To nic ale nemění na faktu, že Ponorka je geniální. Příběh hrdinů (které mi ale jaksi nepochpíme, protože jsou pro nás hrdinové jiného kalibru) a jejich strastí napříc širým mořem a hlavně jejich útrapy s tímto živlem, jsou opravdu ukázkou mistrně zvládnutého...všeho, od scénáře po hrecké výkony. Jeden z mála filmů na který můžou být naši němečtí sousedé pyšní. Auf Wiedersehen! (06.08.2008)

Syrová a nepředžvýkaná exkurze do uzamknutých prostor ztísněné a depresivní ponorky, která poukazuje především na to, že nehledě na to, na které straně, či na kterém místě se člověk nachází, ve válce bude vždycky její obětí. Ponorka je velmi realistická, nekompromisní, nesoustředí se na jednotlivé postavy, ale spíše situaci jako celek, což může znesnadňovat prožívání filmu, zvlášť v kombinaci s pozvolným tempem a nevyrovnanou dynamikou (napínavé a hutné pasáže se střídají s místama bez děje), ale jako chybu bych to neoznačoval, je to prostě realistické v pravém slova smyslu, nějak takhle může válečná výprava v ponorce skutečně vypadat... Formálně takřka bezchybné a za to respekt. 7/10 (03.03.2010)

O tom, ze je Petersen skvely reziser, niet pochyb. Do hlbin mora sa reziser vybral este 2 krat, a to v DOKONALEJ BURKE (2000) s Georgeom Clooneym a v POSEIDONE v roku 2006, ale mal som pocit, akokeby mu na tom druhom menovanom filme az tak nezalezalo v porovnani s Ponorkou. Mozno pre niekoho je prilis zdlhave tak dlho sa divat na trpiacich ludi v ponorke, ale reziserovi sa podarila ta hrozostrasna atmosfera tak skvostne natocit, ze som ani chvilu nedychal. Ved komu by sa chcelo ist bojovat do naruci smrti, ked kazdy jeden z tych muzov ma doma priatelku, zenu alebo rodinu a je jedno, ci to boli Nemci alebo Anglicania, pretoze oni iba plnili rozkazy nadriadenych. Tie neustale utoky a hlavne neprijemne ponaranie sa do hlbky, kde by ta ponorka nemusela vydrzat tlak mora, boli natocene skutocne bravurne a velmi napinavo. Hudba bola opät skvela, ved prave Klaus Doldinger stvoril hudbu aj pre NEKONECNY PRIBEH (1984), ktory Petersen natocil o 3 roky neskor po Ponorke. Kto by to dnes povedal, ze si tu istu ponorku pozical aj Spielberg pre natacanie DOBYVATELOV STRATENEJ ARCHY (1981) :-) ... 28.05.2009 _____ Jürgen Prochnow - (Kapitán Henrich Lehmann-Willenbrock) +++ Herbert Grönemeyer - (Werner) +++ Klaus Wennemann - (Fritz Grade) +++ Uwe Ochsenknecht - (Bosun) +++ Erwin Leder - (Johann) +++ Heinz Hoenig - (Hinrich) +++ Hudba: Klaus Doldinger +++ (25.09.2008)

Hodnocena režisérská verze. Wolfgang Petersen natočil Das Boot jako nejlepší film ve své kariéře o tom není nejmenších pochyb. Bohužel délka 216 minut je trochu silná káva. Maximálně realisticky vytvořená ponorka s perfektní posádkou splňuje očekávání. Příběh však připomíná spojení trojdílného seriálu v jeden kus. První hodinu se nic neděje a vy jen čekáte, seznamujete se s chodem ponorky a poznáváte posádku. V druhé hodině se poprvé setkáte s nepřítelem a v závěrečné hodině budete sledovat velké trápení posádky s problémy technického i psychického rázu. Film působí velmi komplexně, uzavřeně a nadčasově. Jde rozhodně o nejlepší film o ponorkách z druhé světové války, ale jeho délka se nedá přehlédnout a nelze se 216 minut aspoň chvíli nenudit. Jinak je Ponorka velká podívaná, ukazuje všechno po čem každý milovník 2. světové války touží a nezbývá mi než poděkovat Wolfgangovi za tento válečný skvost. Snad se časem podívám i na obyčejnou verzi a budu ji moci ohodnotit, ale pokud je o tolik kratší tak doufám, že její stopáž je využita maximálně na vše zajímavé a je 5* záležitostí. (08.07.2007)

Mám za sebou další snímek z kategorie těch, které je nutné zhlédnout z povinnosti, představují totiž žánrový fundament, od kterého se odvíjí orientace v dané oblasti kinematografie. Rozumím tomu, o co se Petersen pokoušel, i tomu, co na snímku oceňuje většina diváků. Život námořníků na ponorce rámují služební povinnosti, stres, stereotyp, strach a klaustrofobie. Jestliže se ale v řadě komentářů dočítám, že dlouhá stopáž vůbec není na překážku, na základě osobní zkušenosti to potvrdit nemohu. Ať se ta podívaná tvářila, jak chce velkolepě, pro mě byla únavná a byl bych za pokrytce, kdybych se přidal ke sboru pějícímu oslavné ódy. K postavám posádky jsem si nenašel cestu, žádný charakter mě doopravdy nezaujal a nepřijal jsem ho za svůj. A do třetice, jeden se musí divit, kolik odpůrců nacismu se v Německu v období války našlo a jak si na válečném plavidle bezstarostně pouštěli pusu na špacír. Tři hvězdičky jsou formálním uznáním řemeslných kvalit Petersenova velkofilmu, ale srdcovou záležitostí se pro mě Ponorka nestala a ani se k ní v budoucnu nebudu vracet. Celkový dojem: 55 %. (07.08.2019)