Můj nepřítel

Taková neveselá, neemotivní, vlastně i nedrsná Země nikoho, která ovšem nabízí zajímavý sci-fi konflikt. Průběh byl od začátku, kde se ti dva sešli a nic si neudělali, dost jasný a předvídatelný a přesně tak to nakonec i skončilo. Od průměru to zachraňuje výživné finále, které mě potěšilo a vytrhlo z běžnosti. 70% (03.04.2017)

Príbehom ma to určite zaujalo, mám rád sci-fi, vizuálna stránka je celkom fajn, masky mimozemšťanov a Dennis Quaid tiež. Trošku mi tam ale nesedelo tempo filmu, prišlo mi to dosť pomalé. Wolfgang Peterson natočil fajn film, ale tu mi to prišlo ako keby točil iba trošku dospelejšiu verziu nekonečného príbehu. Na papieri to vyzeralo určite pekne, ale vo filme žiadna akcia nestrhne. Chápem, že na tu dobu to muselo byť celkom fajn, ale keď si to porovnám s druhými Votrelcami alebo Predatorom, ktorý sú iba o rok, dva mladší tak sú na tom oveľa lepšie. Nepotrebujem k tomu krv, aby sme si rozumeli, hovorím o tom ako je to natočené a zatiaľ čo Camerov Aliens a McTiernanov Predator sú dodnes výborné filmy, ktoré takmer vôbec nezostarli, Mine Enemy zostarol. 65% - 3* (09.03.2020)

!!!Pozor, tento komentář je xenofobní a imbecilní!!!Rasismus je špatný, áno.SPOILER Poslali Michaela K. do Šluknova urovnávat rasové nepokoje a ďas aby to zpral, on se zahleděl do temných očí jedné z nepřizpůsobivých. Z počátku nebyl jejich vztah právě harmonický, jenže co bychom si vyčítali, já jsem bílý, ty trochu víc opálená, ale co jsme si to jsme si, pojďme vzájemně poznávat svou kulturu a učme se od sebe, osvojíme si jazyk toho druhého a budeme jako Adam a Eva v ráji. A tak spolu žili ve stanu, topili nábytkem z Ikei a hodovali drůbež, tu slepici, tu krůtu a když ani kůrky nebylo, nasytili se vzájemnou láskou. Po čase byla dáma celá mimo sebe, přibrala, k Michaelovi se začala chovat neurvale, pojídala gothaj s jahodovou marmeládou, to vše provázeno častou nevolností. Jednoho rána se Michael probudil z růžového snu a jako pokaždé se otočil na levý bok s úmyslem zahrnout svou milovanou polibky a lože ještě teplé, ale prázdné. Vedle něj ležel uzlíček a v něm plod jejich lásky. Vyděsil se Michael velice, co si počít, ale byl to člověk světem protřelý, vychoval z dcery soběstačnou dámu a tak pojal robě za syna. Chlapec vyrůstal, mužněl a díky Michaelovi, který mu předával to nejlepší z obou kultur se z něj stal opravdový kosmopolita. Jednoho dne dostal Michael pozvánku na zasedání vlády a v naději, že svůj čumáček zase smočí v plném korýtku, se vypravil na strastiplnou cestu a za sebou nechal zdecimovaný Šluknov i syna. Po několika přetěžkých měsících dřiny se však v Michaelovi hnulo svědomí a po synkovi se mu zastesklo. Je v pořádku, nestal se obětí odporných nevzdělaných rasistů, nestrádá v té dálavě? Se slzou v oku se odebral za svým nadřízeným Petrem N. a požádal o dovolenou z rodinných důvodů. Nesetkal se však s pochopením. "Neblázni vole, víš jak je tam černo. Dojdeš k úhoně. Nikam tě nepustím."..."V tom případě si beru neplacené volno," kontroval Michael a vyrazil služebním vozem na cestu. Takové hrůzy by se nenadál. Jeho syn byl registrován na Úřadu práce a pobíral pouze sociální dávky ve výši životního minima! "Toho bohdá nebude! Víte co znamená pojem pozitivní rasismus?" zahřímal na slizkou úřednici paní Bílou a hned v zápětí ji vypolíčkoval z budovy. Dojemné setkání otce se synem vyvrcholilo společným návratem do hlavního města. Titulky.KONEC SPOILERU. V českém znění Dalimil Klapka, Vojtěch Lavička, Věra Bílá a Pavel Soukup. (09.10.2011)

Koukal jsem na to jako malej kluk, ještě to mělo dabing od jednoho týpka, kterej si musel frčet na něčem hodně tranquillo, protože i v těch nejvypjatějších situacích měl jeho hlas intonaci čtenáře Malého betonáře. Zkrátka a dobře, sci-fi je to velmi podařená, konec co si pamatuju byl neskutečně uhozenej, klišé jak prase. Ale což, vzpomínky jsou na to pěkné.3,5* (04.05.2010)

Normálne neviem čo si mám myslieť, respektíve napísať. Po skvostnom fantasy ala “Nekonečný príbeh”, sa Petersen pustil do tohto (pre mňa) dejovo podivného sci-fi dramatu, od ktorého od úvodu nemožno očakávať nič tradičné. Neviem ako to vnímali iní “poslucháči”, no vo mne samotný snímok vyvolával otázky, ktoré akoby dokonale odrážali terajšiu dobu. Alebo som zase raz príliš premýšľal keď to nebolo treba. (25.09.2021)