Můj nepřítel

Vzhledem k roku vzniku filmu jsou některé efekty více či méně úsměvné, ale celkově se mi to líbilo. Mám rád tyhle prastaré filmy, kde je kladen větší důraz na výkony herců, než na dech beroucí pozlátka technických vymožeností. Dennis Quaid se mi tu opravdu líbil a skvěle sedl do role arogantního pilota. S přihlédnutím na všechny okolnosti a rozpočet hodnotím nadprůměrně. Moc pěkné klasické sci-fi ..75% (30.12.2010)

Wolfgang Peterson a poslední z jeho debutního trojlístku Ponorka-Nekonečný příběh a Můj nepřítel. Z Německa do Ameriky s udržením vysoké kvality. Můj nepřítel není jednoduchý film, ale Peterson se s ním dokázal skvěle poprat. Člověk a drak ztroskotají na opuštěné planetě a vybudují si zde vztah, který předčí jejich očekávání. Skoro až pohádkový příběh o nenávisti, která se změní v přátelství a oddanost nepůsobí vůbec dětinsky ani nesmyslně. Právě naopak. Vše skvěle funguje, stejně jako epické záběry na neznámý svět a kvalitně vypracované kulisy světa techniky mezi hvězdami. Je skvělé, že film neupadá do vztahové dramatu a v závěru opět mění tvář, aby se celý cyklus přeměny dovršil. Pro milovníky sci-fi jasná volba. Mimochodem hudbu složil Maurice Jarre, slavný skladatel filmové hudby (Lawrence z Arábie, Dr. Živágo, Cesta do Indie) a otec neméně slavného Jean Michela Jarreho, přední osobnosti elektrické hudby. PS: od první chvíle mi přišlo, že drak musí být černoch:)a teď čtu, že byl... nepřehlédnutelné a má to i nějaký vedlejší smysl?:) (09.02.2010)

"Příště ti vrazím ten nůž rovnou do prdele. Jestli nějakou máš." Prý, že moderní bláznění - a tady jede multikulturní a genderová propaganda už v pětaosmdesátém, ha, ha. Co se zpočátku zdá jen jako další klon Hvězdných válek se brzy změní v zajímavé sci-fi drama. Jen škoda, že to v závěru sklouzne k lehce tuctovému kýči. 3.5* (19.08.2021)

skoda, ze v case vyroby bola technika v plienkach, dnes by to vyzeralo rozhodne inak. ale nevadi.film ma sice svoje muchy, ale tie nastastie neprevysuju pozitiva. tak napriklad dennis quaid si svoju rolu rozhodne uziva a ani ten pribeh nie je primarne priblbly, preto konstatujem, ze petersen onoho casu nakrutil lahko nadpriemerne scifi. 70% (16.10.2007)

Když jsem tenhle film viděla prvně, bylo mi sedm let. Tenkrát běžel na německé televizi PRO 7. Tajně jsme ho sledovali s bráchou pozdě v noci. Vůbec nám nevadilo, že nerozumíme ani slovo. Seděli jsme před obrazovkou jako přikovaní a báli se, že se někdo z našich rodičů probudí. To byly časy. Včera jsem na film po téměř dvaceti letech narazila znovu a úplně náhodou. Taková náhoda to zase nebyla, místo Růžovky jsem brouzdala na internetu. Název mi hned nic neřekl, ale fotka Dennise Quaida a Draka všechno objasnila. Bez přemýšlení jsem si film pustila a nechala se unášet příběhem. Byl to stejný zážitek jako v dětství, jen s tím rozdílem, že jsem nepokukovala po přivřených dveřích a nebála se, že se každou chvílí ve dveřích objeví táta nebo máma. Pokud chcete vidět lehce zapomenuté sci-fi. Zapátrejte po něm a neváhejte si ho pustit, možná, že i vy máte podobné vzpomínky jako já. Zkouknutí filmu rozhodně stojí za to. (23.10.2009)