Režie:
Ingmar BergmanKamera:
Gunnar FischerHudba:
Erik NordgrenHrají:
Gunnar Björnstrand, Bengt Ekerot, Nils Poppe, Max von Sydow, Bibi Andersson, Inga Gill, Maud Hansson, Inga Landgré, Gunnel Lindblom, Bertil Anderberg (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Rytíř Antonius Block (Max von Sydow) se vrací z křížové výpravy zpět domů. Když se ráno modlí na mořském břehu, zjeví se mu Smrt (Bengt Ekerot). Block však ještě nechce zemřít a vymůže si jednu šachovou partii. Ve hře je jeho život. Cestou ke svému hradu potká rodinu komediantů, která s ním pokračuje v cestě. Pokračuje i šachová partie. Procházejí pochmurným krajem, jenž je zachvácen morovou epidemií. Za úsvitu je partie dohrána. Smrt si odvádí Blocka, ten ale prodlužováním hry zachrání život komediantově ženě a jejich dítěti. (Levné knihy)
(více)Videa (1)
Recenze (474)
Mé první setkání s Bergmanem a opět se potvrdilo, že mít někdy předsudky je zcela zbytečné. FANTASTICKÉ dílo ( nejen )o hledání SMYSLU ŽIVOTA a BOHA. Pro středověkého rytíře Antonia Blocka ( v podání vynikajícího M. von Sydowa ) si přichází smrt v podobě Bengta Ekerota. Block si na smrti vymůže poslední partii šachů a hraje o " vše " , o čas a svůj život. Obrací se s pomocí na boha, ten mu ale stále neodpovídá... Nakonec se vnitřně smiřuje se skutečností, že " není úniku " , ale prodloužením partie " alespoň " zachraňuje životy komedianta a jeho ženy s malým děckem. Snímek, který klade spousty otázek a zdaleka né na všechny dostává člověk odpovědi. Vše je ale podáno tak neskutečně SILNÝM ZPŮSOBEM ( každá jednotlivá scéna sama o sobě je neskutečně silná ), až se člověku tají DECH. Snímek, který je určitě pro jeho " dostatečné vstřebání " vidět vícekrát, což v mém případě jistě nastane, stejně jako dám určitě ještě šanci dalším Bergmanovým snímkům. Podobný snímek: Poslední pokušení krista ()
Na film se dá dívat tak, že v atmosféře morové epidemie nahánějící hrůzu a do karet hrající náboženskému fanatismu, v němž se hledají "původci" spolčení s ďáblem, se rytíř setkává se skupinkou kočovných kejklířů, pro které má život přes všechny útrapy svůj půvab , i když je to třeba jen v podobě misky lesních jahod. Pod tímto dějovým povrchem se ale odehrává něco daleko hlubšího, každá zdánlivě banální věta je vlastně metaforou k čemusi, co hrozí zavařením mozku, pokud se do toho ponoříte tak, jak si jistě pan Bergman přál. Smrt - život?, Bůh - Ďábel? Pomíjivost - věčnost? Poperte se s tím. ()
Ó, tak tohle zobrazení Smrti bylo opravdu velmi působivé! Viděl jsem už různé smrtky, bánší, šinigami, dokonce i Brada Pitta coby smrťáka a ještě mnoho dalšího, ale že by hrála Smrt šachy stejně skvěle jako Garri Kasparov, to jsem teda ještě neviděl. Ono to možná může znít na první pohled vtipně, že by smrtka hrála šachy, ale Bergmanovi se postavu Smrti povedlo vykreslit na plátno jako ne úplně děsivou, ale ani nikterak směšnou bytost. Je to spíše taková záhadná osobnost, která tady hraje prim svou působivostí. Bohužel, právě její působivost mi zabránila dát pátou hvězdu. Tím nechci říct, že bych celou dobu bažil jen po její přítomnosti na plátně, nedejbože že by mě příběh křižáka hledajícího pravdu o životě a smrti a postav kolem něj nezajímal, ale rozhodně jsem filmem nebyl tak ovlivněn, jak jsem očekával. Čekal jsem zkrátka trochu více těch filozofickoexistenčních otázek a větší nutkání zapojit se do tamního bádání s hrdinou, zkrátka něco, co jsem zažil například u Stalkera. Nejspíš tomu ublížila relativně krátká stopáž, která by možná ve formě dvou hodin byla tak optimální. Každopádně mě nepochopte tak, že bych byl s filmem nespokojen, to vůbec. Možná vyznívám trochu kriticky, ale je to jen menší vada, kvůli které dávám téhle klasice silnější 4*. ()
Scénář: Ingmar Bergman .. Každý si může zahrá(va)t se smrtí. Partii nad všechny marnou, plnou otázek bez odpovědí.. Tak nějak se k tomu vyjádřil Ingmar Bergman. Spoustou otázek o existenci, smyslu života a skryté tajemnosti Boha. Bez odpovědí, které upřímně ani neexistují, jen církev se přes vytáčky a nepravdy snaží vnášet do věcí jasno a řád.. Zajímavé postavy, hrůzná doba a samotná Smrt v příběhu, vyžadujícím otevřenost myšlení a dávku mlčenlivého pochopení. Tajemně atmosferické, nijak strhující, ale svým způsobem věčné dílo. ()
Sedmá pečeť mě dost překvapila - především svou humornou stránkou (hlavně ty tak suše podávané vtipné průpovídky Blockova "sluhy"...nebo např. ta scéna, ve které, v jiných místech filmu majestátně působící Smrtka, škodolibě podřezává strom pod jednou z postav). Žádný velkolepý středověký opus o hledání víry a Boha se nekoná - to hledání tu je, avšak v ještě mnohem širším slova smyslu a vůbec né velkolepě pojaté, nýbrž dokonale střídmě a možná o to působivěji zobrazené. Právem jeden ze zásadních filmů světové kinematografie, ve kterém mi však to pověstné "něco" k pocitu dokonalosti chybělo. Buď jak buď - silné dílo. ()
Galerie (82)
Zajímavosti (29)
- Ingmar Bergman založil ikonografii filmu na nástěnných malbách kostela, kam chodil kázat jeho otec. (HellFire)
- Ingmar Bergman nalezl inspiraci v tehdejších filmech Akiry Kurosawy, jehož byl velkým fanouškem. (džanik)
- Šachy použité ve filmu byly v roce 2009 prodány za 1 milion švédských korun (cca 145 tisíc amerických dolarů). (HellFire)
Reklama