Pardon, nezastihli jsme vás

Křížová cesta snaživého kurýra, kde se zápletka pohání kopanci, devítiocasou kočkou a výhružkami jen proto, abychom se dostali k té vychtěné sociální tezi, zatímco z české zkušenosti víme, jak jednoduše lze stáhnout všechny ty otravné problémy do jednoho, když kurýr spokojeně rozváží balíky na piku. (11.02.2020)

Další z Loachových naštvaných sociálních dramat rozkrývá úroveň po úrovni, proč prekarizace práce představuje jeden z nejhorších symptomů nynějšího ekonomického modelu. Nekompromisní a záměrně frustrující závěr vyvolává soucit a vztek, jejichž kombinace jednak probouzí zájem o ty, kteří za udržování neoliberalismu platí nejvyšší cenu, jednak provokuje k činu. Proto jde o důležitý film a společně s irským dramatem Rosie taky o jeden z nejlepších, které byly v posledních letech k tématu života pracujících natočeny. 80% (05.12.2019)

Sice je asi lepší jezdit někde u PPL než makat na 3 směny ve fabrice mezi úkáčkama, ale 14 hodin a 6 dní v tejdnu bych to dělat taky nechtěl. Jinak já si přivydělávám tim, že rozvážim žrádlo, takže mi ve filmu trochu chybělo, že nejvíc těch problémů vám prostě udělaj dementní zákazníci. Nezvedaj telefony, dávaj špatný adresy, atd... Co se týče filmu, tak ono se tam většinu času nic moc zajímavýho neodehrává. Jsou to takový útržky z běžnýho života lidí z tý chudší vrstvy. Až v závěru se začnou odehrávat nějaký nešťastný události, kdy jedna spustí druhou, druhá třetí a pak už je to jako lavina. A já jenom čekal, jakou tragédií to celý skončí. Ale ono to neskončilo vlastně nijak. Velkym plusem filmu je naprostá věrohodnost a uvěřitelnost a skvělý herecký výkony všech (ne)herců. Sice z toho trochu smrdí taková levičácká propaganda, ale rozhodně zkusim i jiný filmy Kena Loache. 70% (16.12.2021)

Paradoxně Loachovo perfektně gradující realistické drama rozpadající se rodiny může jednak vyznívat jako režisérem zamýšlená obžaloba fakturantského systému, který se alibisticky zříká zodpovědnosti za zaměstnance a současně je tlačí k přesčasům, neustálé dostupnosti a stresu. Ale stejně tak může působit jako silná antikoncepce, ukazující jako základní překážku štěstí dvou dospělých lidí, že si upletou haranty, kterým vše obětují, zatímco ti dospívají v egocentrické spratky. (19.05.2019)

(60/2023) / Ken Loach sa nám pekne rozbehol. Úctihodné v jeho veku. Po veleúspešnom I, Daniel Blake prichádza znovu po pár rokoch s filmom s veľmi podobným námetom a feelom. Nie nadarmo je titulovaný ako master sociálnej drámy. A musím povedať, že Sorry We Missed You ma zasiahol aj viac ako zlatou palmou ocennený predošlý film. Výborné, autentické, depresívne, neokukaný (ne)herci, silná téma. Všetky trademarky dodržané. Záver veľmi silný, ani dobrý, ani zlý (pri tom všetkom čo hlavné postavy zastihlo). Ale smutný veru áno. (8/10) (19.09.2023)