Reklama

Reklama

Portrét dívky v plamenech

  • Francie Portrait de la jeune fille en feu (více)
Trailer 1

Obsahy(1)

Bretaň, Francie, rok 1760. Talentovaná malířka Marianne dostane zadání odjet do panského domu na izolovaném ostrově a namalovat tam svatební portrét Héloise – mladé dívky z bohaté rodiny, která na přání své matky právě opustila klášter, aby se provdala do Milána. Héloise domluvenému manželství vzdoruje tím, že se odmítá nechat portrétovat, Marianne proto hraje roli najaté společnice a maluje svůj objekt po večerech zpaměti. Mezi oběma dívkami postupně roste vzájemná přitažlivost umocněná blížícím se koncem svobody. (Artcam Films)

(více)

Videa (3)

Trailer 1

Recenze (160)

angel74 

všechny recenze uživatele

Nezvykle přemýšlivý film uznávané francouzské scenáristky a režisérky Céline Sciamma vypráví silný příběh o rodící se lásce mezi dvěma ženami, který se odehrává v době svázané konvencemi a předsudky. Vydat se na velmi citlivou cestu vzniku jednoho krásného obrazu je pro milovníky malířského umění skoro povinnost. Nesmím však zapomenout ani na herecké mistrovství hlavních postav, přičemž fanoušci Noémie Merlant a Adèle Haenel si určitě přijdou na své. (80%) ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

S filmom som bol celkom spokojný. Mal pomalšie tempo, ktoré však neunavovalo, jednoduchý dej, ktorý však vyvolával zvedavosť, ako to bude pokračovať, mal výborne vybrané prostredie a k nemu pripravili kvalitný vizuál. Herečky boli neopozerané (aspoň pre mňa), minimalistické herectvo bolo prijateľné. Hudobný podmaz síce chýbal, ale záverečný Vivaldi to trochu zachránil. Celkovo to nebol žiaden zázrak, žiadna bomba, ale o príjemnom zážitku sa dá hovoriť bez preháňania. ()

Reklama

andrii 

všechny recenze uživatele

Hoří, má panenko. Hoří láskou. Láska je paleta tebe, plná jisker. Pohár s oharky v srdci prvosenek. Srdce kape na štětec vřelost Erósových barev. Pálí lemy šatů, letmý rám rozumu. Odhaluje oheň něhy těl. Smetanová v ruměná proměňuje. A naopak. Červánkové milování v labutí polibek. Zbývá už jen mysli dát tušit, tuší zachytit,  vykreslit onu emoční pózu touhy v lóži. Osudový dotek jedněch horkých let. Nevěstu popela, z pěn scénického moře. Na pomerančových mezích, mezi zlatavě nachovým závojem země, zapálené impresionismem. ()

Kiisaki 

všechny recenze uživatele

Už několik dní přemýšlím nad slovy, kterými bych mohla film popsat, abych alespoň částečně zachytila pocity, které ve mě vyvolal. Portrét dívky v plamenech je snímek silně intimní, který zachycuje křehkost i nezničitelnost, prchavost i věčnost, poetiku i syrovost, klid i vášeň vztahu dvou mladých žen, jejichž osudy se střetly, ale kterým nebylo dopřáno kráčet životem spolu. Z komentářů některých lidí je patrné, že očekávali lesbický LGBT film v korzetech, který by z rukávu tahal esa v podobě erotických scén a "živočišnosti", aby se měli pánové na co koukat. O tom Portrét ale není a pro mě osobně bylo neuvěřitelně osvěžující vidět film, který byl natočený ženou, o ženách a pro ženy s naprostou absencí male gaze. Film, který je v jednotlivých tématech i ve způsobu jejich vyobrazení tak silně feministický, ale zároveň je přirozený a nenucený, takže z něj nesrší žádná (případně rušivá) agenda. Při sledování je znát, že za scénářem i režií stojí žena, pro kterou má tato tématika silný osobní význam, což Portrétu dodává duši i autenticitu. Nechci urážet schopné mužské tvůrce, ale nemyslím si, že by dokázali stejným způsobem zachytit pouto ústřední dvojice, nesexualizovanou ženskou nahotu, domácí harmonii a soudržnost zahrnující mladou služebnou nebo scénu domácího potratu. Ve filmu je hned několik scén, které jsem si musela pustit opakovaně a které považuji z technického i emocionálního hlediska za některé z nejlepších scén, které jsem kdy na obrazovce viděla. A ohromný podíl na tom samozřejmě mají obě ústřední herečky, které jediným pohledem nebo záchvěvem dokázaly říct více, než by to kdokoli dokázal slovy. Abych to zkrátka shrnula (jestli to nebylo už zjevné), jde pro mě osobně o jeden z nejsilnějších filmových zážitků, který se mi vryl hluboko pod kůži a ke kterému se budu znovu ráda vracet. ()

Kulda24 

všechny recenze uživatele

Píše se rok 2019 a máme tu další homogenní snímek, tentokráte to je vyprávění o dvou dívkách v 18. století. Příběh je prostý , přijede malířka, která má za úkol namalovat svatební portrét mladé dívky. Dívka se nechá namalovat až poté, co se intimněji sblíží a nakonec spolu začnou spát. Ende. Je to vlastně strašně jednoduché, tomuto filmu chybí vášeň, chybí dravost, tah na bránu. Po hodinu a půl se díváme na dvě herečky, které se procházejí po pobřeží a občas si něco i řeknou. To mi nestačí a když srovnám snímek s filmy jako Moonlight, Blue is the warmest colour, či Call me by your name, tak je toto opravdu nejhorší a k vyrovnání tomu chybí právě již zmiňovaná vášeň a vlastně emoce obecně. Až moc jemně a hladce natočeno. 70% ()

Galerie (33)

Zajímavosti (10)

  • Hudební dílo, které se ve filmu objevuje, je houslový koncert „Čtyři roční období“ od Antonia Vivaldiho, přesněji se jedná o větu Presto (bouře) z období L'estate (léto). (PozorGranat)
  • Režisérka Céline Sciamma chcela minimom hudby vo filme poukázať na absenciu hudby v tých časoch v bežnom živote na podobne odľahlých miestach. (Sharleen)
  • Obrazy Marianne byly vytvořeny malířkou Hélène Delmaire. Ta pracovala na obrazech až 16 hodin denně a ve filmu si můžeme všimnout i jejích rukou. Krátce po premiéře byla její tvorba z filmu k vidění v Pařížské galerii Joseph. (ČSFD)

Související novinky

PF 2020

PF 2020

31.12.2019

Tak Le Mans ’66 nakonec v celkovém hodnocení uživatelů ČSFD.cz porazil i oceňovaného Jokera. Není to zas až tak překvapivé, jedná se přeci jen o pozitivnější film, a to máme rádi. Což dokazuje i… (více)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno